Přeskočit na obsah

Tónová volba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tónová volba nebo také kmitočtová volba je způsob kódování a přenosu telefonního čísla, vhodný pro moderní ústředny a telefonní sítě. Každá číslice se kóduje jako krátké písknutí, v němž se mísí dva tóny, nižší a vyšší. V angličtině se užívá označení DTMF (Dual-tone multi-frequency) nebo také Touch Tone.

Předchůdce: pulzní volba

[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem tónové volby byla volba pulzní, založená na periodickém přerušování proudové smyčky (40/60 ms). Jednotlivé číslice jsou kódovány jako počet přerušení smyčky, jen číslice 0 je kódována deseti pulsy. Telefonní přístroje ani ústředny neměly žádnou "inteligenci", takže kódování i dešifrování se muselo dít pouze elektromechanickými prostředky. Kódování zajišťovala rotační číselnice a pulzy přímo ovládaly voliče v ústředně.

Tónová volba

[editovat | editovat zdroj]
Ukázka tónových voleb (123456789*0#ABCD)

S rozvojem technologie ústředen byla vyvinuta tónová čili kmitočtová volba, která je rychlejší a umožňuje nejenom volbu, ale i obsluhu systémů (přenos dat) při sestaveném spojení, což pulzní volba neumožňovala (nepřenáší se SS[nejednoznačné]).

Tónová volba pracuje na principu vyhodnocení osmi (akustických) frekvencí, které jsou od sebe dostatečně vzdálené a přitom se telefonními kanály spolehlivě přenášejí. Čtyři z nich patří do nižších a čtyři do vyšších frekvencí. Pro každou číslici zazní současně jeden tón z nižší a jeden tón z vyšší sady frekvencí, což jednoznačně identifikuje jednu z šestnácti možných voleb. Tón trvá 50-100 ms s přestávkou 20-50 ms. Nejčastěji se lze u telefonních přístrojů setkat s klávesnicí, jež neumožňuje volbu všech šestnácti možností – klávesnice neobsahuje tlačítka A, B, C, D.

Rozložení kláves dle CCIT a přiřazené kmitočty:

Kódování tónové volby [1]:s.6
  1209 Hz 1336 Hz 1477 Hz 1633 Hz
697 Hz 1 2 3 A
770 Hz 4 5 6 B
852 Hz 7 8 9 C
941 Hz * 0 # D

Číslice 5 se tedy bude kódovat jako kombinace tónů 770 a 1336 Hz. Maximální přípustná odchylka frekvence činí 1,5%, rozdíl v intenzitě dvou společně znějících frekvencí (twist) nesmí překročit 4/8 dB. Prodleva mezi dvěma číslicemi musí být delší než 10 ms.

Ostatní tóny v telefonu dle standardu ETSI

[editovat | editovat zdroj]
Typ tónu Frekvence tónu

(Hz ± 3,5 %)

Doba trvání

(ms ± 10 %)

Význam Audio
Oznamovací tón (Dial Tone) 425 Trvalý tón (spojitý) Sluchátko zvednuto - pevný telefon funkční a připraven k vytáčení. Tón zní až do doby zahájení vytáčení nebo zavěšení sluchátka.
Oznamovací tón CENTREX (Second Dial Tone)
Oznamovací tón služeb (Special Dial Tone) Impuls 1000

Mezera 100

Okamžitý vyzváněcí tón (Immediate Ringing Tone)
Periodický vyzváněcí tón (Ringing Tone) 425 Impuls 1000

Mezera 4000

Spojení je volné a v pořádku – signál pro volajícího, telefon volaného účastníka vyzvání.
Obsazovací tón (Busy Tone) 425 Impuls 500

Mezera 500

Hovor selhal; volaný účastník právě hovoří.
Tón neprůchodnosti (Congestion Tone) Impuls 200

Mezera 200

Hovor selhal; telefonní síť je přetížena.
Napojovací tón (Intrusion Tone)
Odkazovací tón (Special Information Tone - SIT) 950

1400

1800

Impuls 333

Impuls 333 Impuls 333 Mezera 1000

Hovor selhal z jiného důvodu než z důvodu neprůchodnosti nebo obsazení. Např. telefonní číslo není zařízeno, poruchová smyčka, porucha telefonní sítě, nepřístupná služba. Tón je obvykle doplněn hláškou specifikující druh selhání.
Čekací tón (Caller Waiting Tone) Volaný účastník právě hovoří, vyčkejte na spojení - signál pro volajícího, který čeká na uvolnění obsazeného volaného účastníka. Signál má často podobu hlášky.
Upozorňovací tón (Call Waiting Tone) 425 Impuls 200

Mezera 600 Impuls 200 Mezera 3000

Na lince je další volající – signál pro volaného účastníka.
Konferenční tón (Conference Tone) Pro konferenční sítě - informování účastníků, že se jiný účastník připojil nebo odpojil.
  1. ETSI ES 201 235-1 Specification of Dual Tone Multi-Frequency (DTMF) Transmitters and Receivers; Part 1: General. [s.l.]: ETSI PDF online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]