Tännesberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tännesberg
Blick vom Burgstall Tännesberg.JPG
Tännesberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška585 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Tännesberg
Tännesberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha46,6 km²
Počet obyvatel1 487 (2019)[1]
Hustota zalidnění31,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.taennesberg.de
Telefonní předvolba09655
PSČ92723
Označení vozidelNEW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tännesberg je trhová obec v jižní části zemského okresu Neustadtu an der Waldnaab ve vládním obvodě Horní Falc v Bavorsku.

Obec je známým výletním letoviskem.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Zeměpisná poloha[editovat | editovat zdroj]

Tännesberg se nachází ve střední části Hornofalckého lesa. Celý obecní katastr spadá do přírodního parku Oberpfalzer Wald. Nejvyšší nadmořskou výškou je vrchol Schwangbühl (748 m) ve východní lesní oblasti Tännesberger Forst. Na úpatí kopce pramení potok Mühlbach, který protéká kolem Pilchau, Neumühle a Schnegelmühle a pak se vléva do Gleiritsch u Lampenrichtu.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Sousedními obcemi jsou od západu: Trausnitz, Leuchtenberg, Vohenstrauss, Moosbach, Teunz a Gleiritsch.

Růžice kompasu Leuchtenberg Leuchtenberg Vohenstrauss Růžice kompasu
Trausnitz Sever Moosbach
Západ   Tännesberg   Východ
Jih
Gleiritsch Teunz Teunz

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec zahrnuje 15 místních částí:

  • Fischerhammer
  • Großenschwand
  • Kainzmühle
  • Karlhof
  • Kaufnitz
  • Kleinschwand
  • Neumühle
  • Pilchau
  • Sankt Jodok
  • Schnegelmühle
  • Tännesberg
  • Tanzmühle
  • Voitsberg
  • Weinrieth
  • Woppenrieth

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Od počátků do 19. století[editovat | editovat zdroj]

Tännesberg byl poprvé písemně zmíněn v roce 1150 v kodexu kláštera Reichenbach. V té době opat Erchinger převedl majetky Weidental a Willhof na Regingera z Tegenisperc do správy. V této souvislosti se v listině objevil jako svědek Otto z Tegeninsperc.

Reginger a Otto byli vazaly mocných Děpoldingerů, markrabat z Nabburgu, kteří byli na konci 11. století pány v Chamu a Nabburgu. V té době existoval v Tännesbergu hrad, který markrabata považovala za svůj majetek (alod) a kde sloužili v něm místní správci.

Po vymření rodu Děpoldingerů v roce 1188 přešel hrad i panství Tännesberg do majetku hrabat ze Sulzbachu, dědicům hrabat z Ortenburgu. V Tännesbergu začali působit noví správci. Pocházeli z rodiny Paulsdorfů, kterou lze identifikovat s Jindřichem z Teininsbergu a v roce 1237 s Friedrichem z Tännesbergu. Nejpozději v roce 1276 se Paulsdorferští začali nazývat po svém novém sídle z Tännesbergu. V roce 1280 se tu zmocnili vlády.

V roce 1400 Paulsdorfští prodali svůj majetek v Tännesbergu Ruprechtovi III. Falckému. Tännesberg se tak stal součástí Wittelsbašských majetků v Horní Falci (přímo podléhal důchodnímu úřadu v Ambergu). Prvním správcem majetku se stal Heinrich Frickenhofer řečený „Denelsperc“.

Při dělení Horní Falce se stal Tännesberg součástí hrabství Neumarkt-Neunburg a nový falckrabě Johann v roce 1412 povýšil obec na městys. V roce 1570 udělil falckrabě Ludvík městu právo na stavbu opevnění a přidal 210 zlatých. V souvislosti s příslušností k reformované linii Wittelsbachů se Tännesberg, který byl dosud katolický musel stát protestantským.

Ve třicetileté válce přešla Horní Falc, a tím i Tännesberg, do vlastnictví bavorských Wittelsbachů a bavorskému kurfiřtovi Maximiliánovi I. Ten v roce 1625 znovu zavedl katolickou víru v Tännesbergu.

Třicetiletá válka přinesla mnoho katastrof. Již v roce 1634 vypukl v Tännesbergu mor. Přežilo pouze pět manželských párů. V roce 1639 vyhořelo 40 domů a hradební zdi se zhroutily kvůli nedostatku prostředků na opravy. O tři roky později do městyse vtrhly jednotky Octavia Piccolominiho, obyvatelé Tännesbergu museli vojáky ubytovávat. Další požár ve stejném roce poškodil radnici a několik domů, stržena musela být po požáru věž kostela.

Na základě administrativních reforem v Bavorsku v roce 1818 vznikla i dnešní tržní obec.

V noci ze dne 4. srpna 1839 město téměř úplně vyhořelo.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Poutní kaple svatého Jodoka. Postavena v roce 1689, je cílem tradiční koňské jízdy Sankt-Jodok Ritt, každoročně 4. července od roku 1796. V kostele je od rokub 1690 umístěn „Vídeňský morový kříž“.
  • Farní kostel svatého Michala. Původně středověký kostel byl v 18. století barokně rozšířen a po požáru v roce 1828 přestavěn. Obsahuje sochy světců z 18. století a nástropní malby z konce 19. století.
  • Hradní zřícenina Tännesberg na vrchu Schlossberg

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-05]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]