Sídliště Dvůr Osojno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno
hradiště Dvůr Osojno
Poloha
Souřadnice
StátČeskoČesko Česko
Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno
Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídliště Dvůr Osojno je archeologická lokalita západně od osady OsojnoDražněokrese Plzeň-sever. Na skalnatém hřbetu dlouhém asi 250 metrů nad silnicí PláněHvozd zde v eneolitu bývalo sídliště chamské kultury. Lokalita je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.[1]

Eneolitické výšinné sídliště nad Osojnem objevily v roce 1972 Eva Čujanová a Věra Štefanová Šaldová, které na něm nalezly sedm pravěkých keramických střepů.[2] V roce 1980 na lokalitě provedla malý archeologický výzkum Dara Baštová,[3] která rozlohu sídliště odhadla na 500 m² a v sondě získala dalších 56 zlomků keramiky červenohnědé až hnědé barvy.[4]

Lokalita patřila do okruhu chamské kultury. Její sídliště se nacházela ve vzdálenostech 2–3 kilometry, ale často se vyskytovala také ve dvojicích vzdálených od sebe jen stovky metrů.[5] K těmto dvojicím patří i sídliště nad Osojnem, protože druhá lokalita osídlená ve stejné době se nachází jižně od Osojna na ostrožně v místech s pomístním jménem V Bucích.[3] Vzdálenost obou sídlišť je asi 500 metrů. Manželé Baštovi na lokalitě V Bucích nalezli mazanici, malé množství pravěkých střepů a rozlohu sídliště odhadli na desítky metrů čtverečních.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-19]. Identifikátor záznamu 148880 : Hradiště Dvůr Osojno. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ŠTEFANOVÁ ŠALDOVÁ, Věra. Dražeň. Výzkumy v Čechách. 1972. 1975, s. 39. Dostupné online [PDF online, cit. 2019-02-19]. 
  3. a b JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 101. Dále jen John (2010). 
  4. SOUKUPOVÁ, Dara. Nová eneolitická výšinná sídliště v okrese Plzeň-sever. Archeologické rozhledy. 1983, roč. XXXV, s. 149. Dostupné online. 
  5. John (2010), s. 20.
  6. BAŠTOVÁ, Dara. Vývoj pravěkého osídlení v povodí Střely. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVI, s. 158. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2.