Synové Horovi
Synové Horovi je původní egyptské označení skupiny čtyř převážně pohřebních staroegyptských bohů pokládaných za syny boha Hora v jeho podobě Haruera, Harsemsua nebo Hora z Chemu; podle nejasných náznaků jejich matkou měla být bohyně Eset.[1] Jsou jimi:
V Textech pyramid jsou zmiňováni jako „přátelé krále“ a zemřelému panovníkovi pomáhají v jeho výstupu na nebesa. Později jsou zmiňováni jako ochránci zemřelých, zejména před hladem a žízní.[2] Účastní se pohřbu a ochraňují plíce, játra, žaludek a střeva, tedy jednotlivé vnitřní orgány vyjímané z těla zemřelého při mumifikaci. Proto jsou od konce 18. dynastie často zobrazováni na kanopách, v nichž bývaly orgány uloženy.
Synové Horovi vystupují v lidské podobě, v pozdější době mohou být s výjimkou Imseta zobrazováni i se zvířecimi hlavami: Duamutef šakalí, Hapi opičí a Kebehsenuf s hlavou sokola. V Knihách mrtvých mají podobu malých mumifikovaných postaviček stojících při podsvětním soudu v blízkosti Usira. V hrobce připisované panovníkovi Ajemu jsou neobvykle zachyceni jako čtyři zcela lidské mumifikované královské postavy sedící ve dvojicích po straních obětního stolu, přičemž Duamutef a Kebehsenuf mají na hlavách hornoegyptskou bílou korunu, zatímco Imset a Hapi nesou červenou korunu Dolního Egypta.[3]
Synové Horovi byli zároveň i představiteli větrů vanoucích ze čtyř světových stran, případně světových stran samotných: Duamutef východní, Hapi severní, Kabehsenuf západní a Imset jižní.
Odkazy
Reference
- ↑ JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 80n.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 211.
- ↑ JAMES, T. G. H. Hrobka Aje. In: WEEKS, Kent R. Údolí králů : hrobky a zádušní chrámy západních Théb. Čestlice: Rebo, 2002. ISBN 80-7234-247-9. S. 172.