Syndrom zavrženého rodiče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Syndrom zavrženého rodiče je termín, který vytvořil americký psychiatr Richard A. Gardner (1931–2003) na počátku 80. let. Definoval jej jako poruchu, která se projevuje tím, že dítě soustavně a neodůvodněně zlehčuje a uráží jednoho z rodičů.

Její příčinou má být kombinace faktorů, zejména indoktrinace ze strany druhého rodiče (téměř výhradně jako součást sporu o svěření dítěte do péče po rozvodu rodičů) a vlastní pokusy dítěte pomlouvat jednoho z rodičů. Gardner tento termín představil roku 1985 v článku, popisujícím soubor příznaků, které pozoroval začátkem 80. let.

Syndromem zavrženého rodiče někdy argumentují podpůrné skupiny rodičů, kteří byli zákonem odděleni od svých dětí, někteří právníci v rozvodových kauzách a odborníci, kteří pracují ve sporných rozvodových případech a domnívají se, že děti jsou manipulovány, aby si vymýšlely proti jednomu z rodičů falešná obvinění.

Syndrom zavrženého rodiče však není uznán jako diagnóza ani lékařskými, ani právními autoritami.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parental alienation syndrome na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]