Přeskočit na obsah

Syndrom cizího přízvuku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Syndrom cizího přízvuku
Základní údaje

Syndrom cizího přízvuku je zdravotní stav, při kterém se u pacientů vyvinou vzorce řeči, které jsou vnímány jako cizí přízvuk,[1] který se liší od jejich mateřského přízvuku, aniž by jej získali v místě původu vnímaného přízvuku.

Syndrom cizího přízvuku bývá důsledkem mrtvice,[1] může se ale také vyvinout následkem úrazu hlavy,[1] migrény[2] či vývojových problémů.[3] Tento stav byl poprvé hlášen v roce 1907[4] a mezi lety 1941 a 2009 bylo zaznamenáno pouhých 62 případů.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Foreign accent syndrome na anglické Wikipedii.

  1. a b c mailserver.cog.brown.edu. Dostupné online. PMID 8811940. 
  2. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-24. 
  3. a b openaccess.city.ac.uk. Dostupné online. PMID 19121521. 
  4. Marie P. (1907). Presentation de malades atteints d'anarthrie par lesion de l'hemisphere gauche du cerveau. Bulletins et Memoires Societe Medicale des Hopitaux de Paris, 1: 158–160.