Symplektická varieta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Symplektická varieta je pojem z matematiky, přesněji z diferenciální geometrie. Formalizuje v rámci matematiky fyzikální pojem fázového prostoru.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Dvojici (M,\omega) nazveme symplektická varieta, pokud M je (hladká) varieta a \omega je tzv. symplektická diferenciální forma na M, tj. pro každé m \in M je (T_m M, \omega_m) symplektický vektorový prostor a navíc d \omega =0, tj. \omega je uzavřená.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

T_mM je tzv. tečný prostor k M v bodě  m \in M a \omega_m je vyčíslení diferencialní 2-formy \omega v bodě m, tj. bilineární forma. Operátor d je tzv. de Rhamův diferenciál či vnější diferenciál.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

1) Kotečný bandl libovolné hladké variety konečné dimenze vybavený diferenciálem tzv. Liouvilleovy formy je symplektická varieta. Speciálně symplektický vektorový prostor je symplektická varieta. Kotečné bandly jsou matematické modely fázových prostorů.

2) Torus T^2 spolu s formou  d \phi \wedge d\theta, kde \phi a \theta jsou tzv. poledníkové a rovnoběžníkové souřadnice na toru, je symplektická varieta. Analogicky pro tory vyšších dimenzí. Obdobně libovolný torus sudé dimenze je symplektickou varietou. Eliptická křivka nad tělesem komplexních čísel, protože je z hlediska diferenciální geometrie torem, je rovněž symplektická.

3) Sféra S^2 spolu s formou d\theta \wedge d\phi, kde \phi a \theta jsou std. souřadnice na sféře, je symplektická varieta. Jde o jedinou sféru, na níž existuje symplektická forma, jak plyne z tvrzení níže a z toho, že i-tá (ko)homolgická grupa sfér S^n je až na první a n-tou nula.

4) Každá Kahlerova varieta je symplektická. Existují ale symplektické variety, které nejsou Kahlerovy.

Tvrzení[editovat | editovat zdroj]

1. Pokud (M, \omega) je kompaktní symplektická varieta, potom \omega není exaktní, tj. speciálně druhá kohomologická grupa H^2(M,\mathbb{R}) \neq 0.


2. Darbouxova věta: Pokud (M, \omega) je symplektická varieta dimenze 2n, pak pro každé m \in M existuje mapa (U, \phi) (m \in U, \phi: U \to \mathbb{R}^{2n}), že (\phi^{-1})^*\omega = \sum_{i=1}^{2l}dp^i\wedge dq_i, kde p^i, q_i, i=1,\ldots, n jsou strandardní souřadnice na \mathbb{R}^{2n}\simeq \mathbb{R}^n \oplus \mathbb{R}^n.

Darbouxova věta říká, že symplektická varieta nemá žádné lokální diferenciálně geometrické invarianty, tj. lokálně vypadá symplektická forma vždy stejně. Globální alepsoň částečné invarianty existují, viz předchozí větu.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Teorie symplektických variet nabizí matematický model Hamiltonovy mechaniky. Je podstatnou složkou tzv. zrcadlité symetrie pocházející z teorie strun.

Postupuje se takto. Nechť (M, \omega) je symplektická varieta a nechť H je hladká funkce na M (každá taková funkce se v klasické mechanice nazývá Hamiltonián). Vektorové pole X na M se nazývá Hamiltonovo vektorové pole pro Hamiltonovský systém, pokud \iota_X \omega =dH, kde \iota_X\omega je kontrakce tenzorového pole omega polem X. X_H Integrální křivky pole X jsou možnými pohyby mechanického systému s Hamiltoniánem H.

Poissonova závorka je \mathbb{R}-bilineární zobrazení \{,\}:\mathcal{C}^{\infty}(M) \times \mathcal{C}^{\infty}(M) \to \mathbb{R} definované \{f,g\}(m) = \omega_m(X_f,X_g),, f, g \in \mathcal{C}^{\infty}(M) a m\in M.

Z toho, že symplektická forma je uzavřená, plyne tzv. Jacobiho identita pro Poissonovu závorku \{\{f,g\},h\} + \{\{h,f\}, g\} + \{g, h\}, f\} =0.