Sylva Fischerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. Mgr. Sylva Fischerová Ph.D.
Narození5. listopadu 1963 (60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníbásnířka, spisovatelka, filoložka, učitelka, klasická filoložka a vysokoškolská učitelka
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témataklasická filologie, literatura a školství
OceněníCena Karla Čapka (cena PEN klubu) (2024)
Manžel(ka)Martin Komárek (exmanžel)
DětiEster Fischerová[1]
Rodiče
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sylva Fischerová (* 5. listopadu 1963 Praha) je česká básnířka, prozaička a klasická filoložka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studovala francouzštinu na jazykové škole v Brně, v roce 1983 začala studovat filozofii na Filozofické fakultě UK a fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, v roce 1985 přešla na klasickou filologii na FF UK, kde v roce 1991 absolvovala s diplomovou prací Problém jednoty areté u Platóna (na dialogu Prótagoras).

V letech 1995–2003 absolvovala tamtéž postgraduální studium, které zakončila disertační prací Mohou Múzy lhát? (Múzy v prooimiu Hésiodovy Theogonie). V době studií se také provdala za novináře a spisovatele Martina Komárka.[2]

Od roku 1992 pracuje v Ústavu řeckých a latinských studií jako odborná asistentka, v roce 2020 se zde habilitovala prací Hippokratovský spis O přirozenosti člověka. V současnosti přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii na Karlově univerzitě.

Je autorkou jedenácti básnických sbírek, píše také povídky, romány a knihy pro děti.

Za knižní rozhovor s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (Praha 2011) obdržela Cenu Nadace českého literárního fondu.

V roce 2018 se stala první básnířkou města Prahy.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Je dcerou českého filosofa a prvního poválečného rektora Univerzity Palackého Josefa Ludvíka Fischera a psycholožky Jarmily Fischerové (1926–1992). Byla nevlastní sestrou básnířky Violy Fischerové a švagrovou spisovatelů Karla Michala a Josefa Jedličky.

Její dcera Ester Fischerová také píše poezii, je autorkou dvou básnických sbírek.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odborná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Původ poezie (2006), ed. Sylva Fischerová a Jiří Starý  
  • Mýtus a geografie (2008) ed. Sylva Fischerová a Jiří Starý  
  • Hippokratés. Vybrané spisy I (2012) ed. Hynek Bartoš a Sylva Fischerová
  • Medicína mezi jedinečným a univerzálním (2012), ed. Aleš Beran a Sylva Fischerová
  • Starodávné bejlí. Obrysy populární a brakové literatury ve starověku a středověku (2016), ed. Sylva Fischerová a Jiří Starý
  • Hippokratés. Vybrané spisy II (2018) ed. Hynek Bartoš a Sylva Fischerová
  • Je také spolu s J. Šulcem editorkou spisů svého otce J. L. Fischera: J. L. Fischer, Výbor z díla I-III (2007-2013)

Knižní rozhovor[editovat | editovat zdroj]

  • FLOSS, Karel, FISCHEROVÁ, Sylva: Bůh vždycky zatřese stavbou, Vyšehrad Praha, 2011, ISBN 978-80-7429-136-4

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

  • Chvění závodních koní (1986)
  • Velká zrcadla (1990)
  • V podsvětním městě (1994)
  • Šance (1999)
  • Zázrak (2005)
  • Krvavý koleno (2005)
  • Júla a Hmýza (2006)
  • Anděl na okně (2007)
  • Tady za rohem to všechno je (2011)
  • Pasáž (2011)
  • Egbérie a Olténie (2011)
  • Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel (2012)
  • Mare (2013)
  • Sestra duše (2015)
  • Bizom aneb Služba a mise (2016)
  • Světový orloj (2017)
  • Kostel pro kuřáky/A Church for Smokers (2019)
  • Elza a Muchomůrka (2022)

Beletrie v překladech[editovat | editovat zdroj]

  • The Tremor of Racehorses: Selected Poems (UK, Bloodaxe Books, 1990)
  • Att leva: Dikter om frihet (s Denise Levertov a Frances Horowitz; Švédsko, Studiekamratens, 1994)
  • Cud (Polsko, ATUT, 2008)
  • The Swing in the Middle of Chaos (UK, Bloodaxe Books, 2010)
  • Dood, waar is je wapen? (Nizozemsko, Voetnoot, 2011)
  • Stomach of the Soul (USA, Calypso Editions, 2014)
  • Europa ein Thonet Stuhl, Amerika ein rechter Winkel: Ein poetischer Roadtrip durch die Neue Welt (Německo, Balaena 2018)
  • Die Weltuhr. Gedichte (Německo, Klak Verlag 2019)
  • Kostel pro kuřáky/A Church for Smokers (dvoujazyková edice, Praha, Novela Bohemica 2019)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Záznam z udílení Ceny Karla Čapka pro rok 2024 pro spisovatelku, básnířku a filosofku Sylvu Fischerovou. 14. ledna 2024. Dostupné online. [cit. 2024-01-16]
  2. ↑ KAROLINA. Sylva FISCHEROVÁ | Spisovatelé a literatura [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sylva_Fischerová&oldid=23673172“