Svratka (okres Žďár nad Sázavou)

Svratka
náměstí ve Svratce
ZnakVlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Žďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností	Žďár nad Sázavou (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy + Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′39″ s. š., 16°1′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 367 (2025)
Rozloha	14,51 km²
Nadmořská výška	632 m n. m.
PSČ	592 02
Počet domů	550 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Palackého 30 592 02 Svratka mesto@svratka.cz
Starosta	Petr Řádek
Oficiální web	www.svratka.cz
Svratka
Další údaje
Kód obce	596868
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svratka (německy Swratka) je město v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, na hranicích Čech a Moravy. Leží sedmnáct kilometrů severovýchodně od Žďáru nad Sázavou. Městem protéká řeka Svratka, jejíž původní nezregulovaný a značně se klikatící tok (odlišný od současného narovnaného) se kterým je totožná trasa historické česko-moravské hranice, město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel.

Název

Název města pochází od klikatící se říčky, jejíž jméno se opakuje vícekrát ve starých archivních zprávách s různými obměnami. Jméno vzniklo pravděpodobně od staročeského slova sworti, tj. vinouti se. Byla to říčka vinoucí se, tj. Svratka.

Historie

Socha svatého Václava ve Svratce

(Česká) Svratka

Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Svratce pochází z roku 1350, kdy patřila pod Rychmburské panství, s kterým je historie města po pět století spojena. V roce 1392, kdy koupili panství Rychmburk Ota z Bergova a z Poděbrad, jsou ve smlouvě vyjmenovány všechny obce panství a mezi nimi i městečko Svratka. V roce 1485 zapsal zemský písař Martin z Dobronína do Zemských desk: „Swratka, městečko celé s rychtú, ves řečená Swratúch k téže rychtě příslušející, Krzizankowie, polovice wsi pusté, Herarcz, ves po řeku Swarczow“. Městská práva Svratka ztratila po vydání „Obnoveného zřízení zemského“ v roce 1627. Po roce 1588, za tehdejšího vlastníka – nejvyššího sudího království a hejtmana Chrudimského kraje Zdeňka Berky z Dubé a Lipé byl Svratce udělen městský znak: půlený štít, v jehož levém, zlatém poli je černá ostrv o 4 pahýlech pokosem položená, v pravém stříbrném poli vyvrácená zelená lípa se 7 kořeny.

Od roku 1706 do roku 1823 získal rychmburské panství rod Kinských. Z majitelů z tohoto rodu stojí za zmínku Filip Kinský, který založil některé průmyslové závody a začal na Vysočině pěstovat len. V letech 1766–1776 dal vybudovat v rokokovém stylu nad Svratkou lovecký zámeček Karlštejn. Panství prodal roku 1823 bavorskému šlechtici Karlu Alexandru Thurn-Taxisovi. Právo trhů bylo Svratce potvrzeno opět listinou ze 7. července 1728 a další trhy pak v roce 1836. Po roce 1850 připadla Svratka k soudnímu okresu Hlinsko, politickému okresu Chrudim.

Na mapách prvního vojenského mapování z konce 18. století se Svratka objevuje pod svým současným názvem (byť s dobovým pravopisem jako „Swratka“) a její zástavba je orientovaná převážně severojižním směrem v prostoru přibližně od místního kostela až po dnešní budovu sokolovny. Česká Cikánka je ještě stavebně oddělená s obcí; řeka Svratka je zde označena pod názvem Schwarzawa Bach. Nedaleký Louckého kopec je označen v němčině jako Mühlberg. Část řeky Svratky byla napřímena náhonem, který využíval mlýn umístěný nedaleko od zmíněné České Cikánky.

19. století je charakterizováno vznikem a rozvojem průmyslu. Prvním továrním podnikem na Svratecku byla papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky, která navázala na již zaniklou železnou huť. Zahájila provoz v roce 1804. Mapy druhého vojenského mapování dokládají rozšiřování zástavby východním směrem přibližně až k dnešní továrnu na kovovýrobky společnosti Mars. Podoba lesů, polí a luk již byla ustálena v podobě takové, jak ji známe dnes.

Roku 1862 byla ve Svratce zahájena výroba zápalek, založená Ignácem Gebasem. V roce 1867 byla Svratka povýšena na město. Na počest této skutečnosti byla za 100 zl. zhotovena socha svatého Václava a osazena uprostřed náměstí. Sochu zhotovil pražský sochař Ludvík Wurzl. Povýšení Svratky na město změnilo život obyvatel. Město se modernizovalo, začala přestavba některých domů, otevíraly se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince, bylo založeno několik spolků: divadelní spolek Kollár byl založen roku 1877, roku 1868 čtenářský spolek Svornost (fungoval do roku 1881), následoval potom spolek včelařů, řemeslnická beseda, hasičský sbor (1877). Roku 1895 byl ustanoven Sokol, 1909 ještě také rybářský spolek.

Velký rozvoj města začal v době první republiky. Stavěly se nové čtvrtě, Svratka byla elektrifikována (od roku 1921), zaveden telefon a kino (1924), postavena sokolovna (1927–1928). V roce 1928 vyjely do Svratky první autobusy, roku 1936 byla hlavní silnice potom vydlážděna. V závěru 30. let 20. století bylo uvažováno rovněž o výstavbě moderní školní budovy, nicméně toto nebylo uskutečněno vzhledem k vypuknutí druhé světové války. Svratku v té době objevili malíři a další umělci, které sem přilákal pražský nakladatel Bedřich Tuček. Jistý vliv ale mohl mít i fakt, že v nedaleké obci Kameničky na začátku století namaloval Antonín Slavíček známý obraz s názvem „U nás v Kameničkách“.

Koncem druhé světové války zde působil partyzánský oddíl Vpřed, který vlastnil i vysílačku, která se nacházela v domě čp. 292. Jen 50 metrů odsud bylo umístěno německé „jagdkommando“. Brzy byla proto vysílačka stěhována po dalších domech ve městě. Mnozí obyvatelé Svratecka spolupracovali s partyzány, např. dodáváním potravin. Svratka se tak stala centrem oblasti, kde partyzáni působili. Dne 5. května 1945 zde vypuklo povstání. O čtyři dny později, dne 9. května 1945 byla Svratka bombardována sovětskými letadly^[zdroj?], 4 domy vyhořely a dalších 40 bylo poškozeno. Hašení požáru, které způsobilo sovětské letecké bombardování, se zúčastnili mezi jinými i vojáci Maďarské královské armády, kteří na konci války pobývali v obci.^[zdroj?]

Po skončení konfliktu byl vybudován vodovod (od roku 1947), koupaliště (1949–1952), fotbalový stadion (na přelomu 50. a 60. let) a především nová škola na kraji města (1947–1951, tělocvična 1979–1984 a přístavba 1988–1992), za kterou byla postavena rychlobruslařská dráha (v provozu 1954–2004). Postaveno zde také bylo jedno z prvních golfových hřišť v tehdejším Československu.

Vznikaly nové ulice rodinných i bytových domů. V rámci celostátní politiky vyrovnání rozdílů měst a vesnic vyrostly bytové domy na severním okraji Svratky, stejně jako v její západní části. Dvou až třípatrové bloky byly obklopeny zahradami a narušily původní venkovský charakter sídla. Po jejich dokočení však další výstavba probíhala v podobě řadových nebo rodinných domků; Svratka na rozdíl od okolních měst (např. Hlinska) nezískala žádné sídliště ani jeden panelový dům.

Otevřen byl hotel Mánes (1949), postaven nový most přes řeku Svratku. Zmíněný hotel se stal centrem pro turistiku a navštěvovali jej i výše postavení představitelé země. Zrodil se zde oblíbený svratecký guláš. Také došlo k proměnám místního náměstí: novou dominantou na severní straně se stala budova Jednoty (1973–1975), po nějakou dobu nesoucí název „Domácí potřeby“ (1976–1980, dnes Coop Diskont). Zbourán byl také památkově chráněný „Panský dům“, jednopatrová roubená budova z roku 1844. Postavena byla také turistická ubytovna na okraji města, která byla dokončena v závěru 80. let 20. století.

Z administrativního hlediska byla krátce po druhé světové válce Svratka přeřazena pod nově vzniklý okres Hlinsko a po administrativní reorganizaci v roce 1960 potom pod okres Žďár nad Sázavou jako jedno z jeho nejsevernějších sídel.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století bylo zamýšleno umístit do lesů nad obcí rakety středního doletu.^[zdroj?] Pozůstatkem tohoto plánu jsou široké lesní cesty vysypané hrubým štěrkem v lesích nad Moravskou Svratkou a pomístní název „Na Peršingu“.

V 90. letech 20. století bylo město rozsáhle plynofikováno. V roce 1999 v souvislosti se zavedením krajů se Svratka stala součástí kraje Vysočina. V této době dosahoval počet obyvatel Svratky cca 1600 lidí. Na počátku 21. století byla za poměrně vysokých stavebních nákladů realizována ve Svratce kanalizační síť a s ní spojená čistička odpadních vod.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Boris Jakubík, mezi lety 2010–2022 tuto funkci vykonával František Mládek. Od roku 2022 je starostou Petr Řádek. V téže době došlo i k rozšiřování Svratky severozápadním směrem na svah Louckého kopce (lokalita Nad horním mlýnem), kde vznikla nová uliční síť s novými rodinnými domy.

V roce 2024 byl revitalizován místní rybník. Byl doplněn o nový most a stezku. Část řeky, která původně existovala jako slepé rameno, byla upravena do podoby parku a zpřístupněna zmíněnou naučnou stezkou s vyhlídkovým chodníkem.

Moravská Svratka

Křížek v Moravské Svratce.

Moravská Svratka leží na pravém břehu řeky Svratky, historicky byla součástí Moravy, na rozdíl od města Svratky, které leží na levém břehu řeky Svratky a patří historicky k Čechám. První dvě chalupy na moravské straně byly postaveny počátkem 17. století, poprvé je o osadě zmínka v roce 1626. V roce 1644 zde stály již tři chalupy a osadníci, původně Němci, byli zapsáni k rychtě v Německém Sněžném. Obec se začínala nazývat „Sfratka Moravská“. V roce 1755 zde již bylo 15 domků.

Po politické reorganizaci v roce 1850 byla Moravská Svratka připojena k Moravským Křižánkám, od roku 1875 byla obec samostatná. V té době patřila pod politický i soudní okres Nové Město na Moravě. V roce 1881 zde byla zřízena škola, nová byla postavena v letech 1891–1892 a fungovala do roku 1951, kdy byla zrušena a žactvo přešlo do Svratky. V roce 1949 byla obec přičleněna do Pardubického kraje a okresu Hlinsko, v roce 1960 do okresu Žďár nad Sázavou a připojena ke Svratce, jejíž součástí je dosud.

Ve východní části Moravské Svratky byly realizovány v období po druhé světové válce řadové a rodinné domy, které doplnily zástavbu původních staveb, mnohdy roubených.

Česká Cikánka

I osadu Cikánku rozděluje řeka Svratka na dvě části – Českou a Moravskou. Osada Česká Cikánka se poprvé připomíná v souvislosti s panskou železářskou hutí, která vznikla někdy kolem roku 1717. K ní patřila i šmelcovna, restovna, uhelna a také hospoda při moravské hranici. Kolem huti pak vznikaly postupně domky dělníků v huti. V roce 1801 byla huť změněna v papírnu, kterou měl zpočátku v nájmu Ignác Fischer. Jeho syn, Petr Matěj Fischer byl starostou Smíchova a zakladatel vyšehradského Slavína. V roce 1896 papírna vyhořela a byla změněna na pilníkárnu, která fungovala s různými majiteli do roku 1948. Od šedesátých let je v budově výroba hokejek.

Osada bývala součástí obce Svratouch, a to až do 30. září 1950. K 1. říjnu 1950 byla usnesením pléna ONV v Hlinsku, ze dne 14. září 1950, z obce Svratouch vyčleněna a připojena ke Svratce, se kterou postupně urbanisticky srostla.

Moravská Cikánka

Osada je roztroušena na pravém břehu řeky Svratky, na moravské straně, cca 1,5 kilometru od centra města Svratky. I její vznik souvisí se železnou hutí na české straně, první chalupa tady byla postavena někdy kolem roku 1720 a připojena k Moravské Svratce. I tato osada byla po politické reorganizaci v roce 1850 připojena k obci Moravské Křižánky, jejichž součástí zůstala až do 30. června 1950. Od 1. července 1950 je osada součástí Svratky.

Současnost

Most přes Svratku

Svratka, rybník

Církevní správa

Ve Svratce existuje římskokatolická farnost, patřící do chrudimského vikariátu královéhradecké diecéze. Jelikož ale město Svratka leží na rozhraní historických zemí Čech a Moravy, a církevní správa respektuje historické zemské hranice, nezahrnuje tato farnost svratecké místní části Moravská Svratka a Moravská Cikánka. Ty spadají do farnosti Herálec pod Žákovou horou ve žďárském děkanství brněnské diecéze v Moravské církevní provincii. Svratečtí evangelíci patří ke sboru ve Svratouchu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 762	1 777	1 883	1 839	1 933	1 759	2 126	1 516	1 638	1 612	1 666	1 675	1 592	1 407	1 329
Počet domů	268	271	264	265	264	272	321	380	367	405	405	524	543	540	550

V první čtvrtině 21. století poklesl počet obyvatel z cca 1600 na 1400 osob a roste jejich věkový průměr. Svratka čelí nepříliš silnému, byť souvislému trendu odlivu obyvatel především do okolních měst. Zvyšuje se počet rekreačních objektů na úkor domů sloužících k trvalému bydlení, což do jisté míry ovlivňuje také fakt, že se město nachází v chráněné krajinné oblasti.

Městská správa

Části města

Město se člení na čtyři katastrální území, z nichž k Čechám náležejí vlastní Svratka a Česká Cikánka (součást města od 1. října 1950), a k Moravě Moravská Svratka (součást města od roku 1960) a Moravská Cikánka (součást města od 1. července 1950).

Od 1. ledna 1981 do 28. února 1990 k městu patřil z administrativního hlediska i Chlumětín.

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. listopadu 1999.

Hospodářství

Západní okraj města s výrobními halami.

Obdělávaná krajina.

Z ekonomického hlediska je práceschopné obyvatelstvo zaměstnáno především v oblasti služeb, v němž dominuje obchod; hned zatím je zpracovatelský průmysl a stavebnictví. V roce 2011 bylo ekonomicky aktivních 48 % obyvatel a v roce 2018 činila míra nezaměstnanosti jen 1,8 % obyvatel.

Zemědělství

Ačkoliv je Svratka obklopena hustými jehličnatými lesy (cca 2/3 katastru města je zalesněno), je krajina především severozápadním směrem intenzivně obdělávána. Pole drobných vlastníků obhospodářovávala v roce 2018 společnost s názvem Agro Měřín. Pěstují se většinou plodiny, které nejsou tolik náročné, jako jsou především obiloviny.

Vzhledem k vyšší nadmořské výšce jsou některé plochy ponechány jako louky (např. severně od města, směrem k obci Svratouch a dále jižně od Svratky, kde je plocha využívána v zimě především pro lyžování a nachází se tu i vlek.

Průmysl

Přestože město nedisponuje železničním spojením, je zde přítomna průmyslová výroba, a to na jak západním, tak i východním okraji města. Na západním okraji se nachází nástrojárna společnosti KovoHB, výrobní halu zde má i společnost WF Metal, která sídlí v Praze.

Na východním okraji města, nedaleko lokality Česká Cikánka, se nachází největší průmyslový závod ve Svratce, a to hala společnosti Mars, která tradičně vyráběla kovové vybavení. Proslavila se unikátním a v Československu a Česku známým otvírákem. V roce 2025 po odkupu firmou Poličské strojírny přešla na výrobu strojírenskou, a to od roku 2026.

Město bylo v Československu i v České republice známé výrobou hokejek, která zde probíhala až do roku 2009. Realizovala jej firma TOHOS, která výrobu v daném roce ukončila. Tradice byla převedena na společnost s názvem SWERD.

Služby a turistika

Svratka má základní obchodní síť (4 samoobsluhy, drogerie, řeznictví, 2 pekárny, textil, obuv, květinářství, papírnictví, stavebniny, benzinovou stanici, poštu, atd.), několik restaurací a hotel. Původně druhý (zmíněný hotel Mánes) byl přebudován na rekreační zařízení pro Policii České republiky. Je zde základní škola, mateřská škola, domov pro seniory/dům s pečovatelskou službou. Sídlí zde dva praktičtí lékaři, dětský lékař, gynekolog, je zde i lékárna. Už od roku 1877 v obci působí sbor dobrovolných hasičů. Ve městě je i koupaliště, rybník a fotbalový stadion.

Svratka je součástí chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, což z ní přirozeně činí cíl pro pěší turistiku. Vedou tudy dvě turistické trasy, které se potkávají na centrálním náměstí (náměstí Národního povstání). Kromě toho jsou pamětihodnosti města propojeny dvěma naučnými stezkami (značenými zelenou a oranžovou barvou jako tzv. NS Svratka a Malířská stezka). V blízkosti Svratky se nachází např. zámek Karlštejn, vrchol Devět skal (nejvyšší vrchol Českomoravské vysočiny) nebo přírodní památka Zkamenělý zámek. Ubytovací kapacity čítají cca 250 lůžek.

Louky okolo Svratky jsou vhodné k již zmíněnému lyžování v zimních měsících, oblíbená je např. lokalita Moravská Svratka. Do roku 2025 zde byla provozována sjezdovka. Severovýchodně od města stojí také golfové hřiště.

Doprava

Silniční doprava

Město leží na křižovatce silnic II/343 Seč–Trhová Kamenice–Hlinsko–Svratka, II/350 Přibyslav–Polnička–Svratka a II/354 Předhradí–Krouna–Svratka–Nové Město na Moravě-Ostrov nad Oslavou. Doprava je vedena samotným středem města, po obou jeho náměstích. Podle sčítání dopravy z roku 2020 projede po všech těchto komunikacích cca 1300–2000 vozidel denně.

Železniční doprava

Svratka nemá železniční spojení, nejbližší stanicí je šest kilometrů vzdálený Čachnov na trati č. 261 Žďárec u Skutče–Čachnov–Polička–Svitavy nebo třináct kilometrů v Hlinsku na trati č. 238 Havlíčkův Brod–Chrudim–Pardubice. Zvažované projekty výstavby železniční tratě do Svratky nebyly nikdy uskutečněny.

Autobusová spojení

Centrální autobusové stanoviště ve Svratce.

Autobusové linky jsou provozovány ze Svratky do Hlinska, Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě, Poličky a Krouny. Město se nachází na rozhraní několika spádových oblastí; přirozeným centrem je sice Žďár nad Sázavou, nicméně jemu konkurují i Hlinsko a Polička.

Od února 2025 došlo k výraznému navýšení autobusových spojů na Vysočině. Týká se to i Žďárska a konkrétně Svratka má zvýšený počet spojů jak na trase do Nového Města na Moravě, tak do Žďáru nad Sázavou s plynulou návazností zejména na vlaková spojení do Prahy a do Brna. Je zavedené nové pravidelné přímé spojení s městečky a obcemi na trase Žďár nad Sázavou- Sklené – Fryšava pod Žákovou horou – Tři Studně – Kadov (okres Žďár nad Sázavou) – Sněžné (okres Žďár nad Sázavou) – Milovy – Křižánky – Svratka . Do Svratky zasahuje jak Integrovaná doprava Královéhradeckého a Pardubického kraje tzv. Iredo, kdy lze na jednu přestupní jízdenku jet například na trase Pardubice – Svratka., tak Veřejná doprava Vysočiny tzv. VDV.

Další autobusové linky se zastávkou ve Svratce:

• Svratka – Křižánky – Milovy – Podlesí (Sněžné) – Sněžné – Kuklík – Rokytno – Maršovice – Nové Město na Moravě.
• Svratka – Křižánky – České Milovy – Březiny (Drašarova lípa) – Krásné – Pustá Rybná – Telecí (Zpívající lípa) – - Korouhev – Sádek – Kamenec u Poličky – Polička
• Svratka – Svratouch – Krouna
• Svratka – Chlumětín – Kameničky – Jeníkov – Hlinsko
• Svratka – Herálec (okres Žďár nad Sázavou) – Cikháj – Světnov – Stržanov – Zámek Žďár – Žďár nad Sázavou

Ve Svratce se také nachází areál, který je využíván jako autobusové garáže.

Kultura, spolkový život a sport ve Svratce

Muzeum Svratka

Budova muzea.

Městské muzeum a galerie se nachází u parku s dětským hřištěm u místní Sokolovny a má několik expozic. První muzeum ve Svratce v roce 1940 založil pražský nakladatel Bedřich Tuček, bylo nazvané „Svratecká jizba“. Shromáždil sbírku pozoruhodností ze Svratecka. Po jeho smrti v roce 1959 byly sbírky uzavřeny do beden a uloženy a postupně se poztrácely. Nové muzeum vzniklo v roce 2002, kdy bylo torzo Svratecké jizby a s tím ještě nově získané věci vystaveny v prozatímní expozici v budově hasičské zbrojnice. Zároveň začaly přípravy nové expozice, a ta byla otevřena v půdních prostorách hasičské zbrojnice v roce 2005.

• První expozice ukazuje život v městečku v období první republiky a byla navržena Pavlem Novákem, ředitelem Národního zemědělského muzea v Kačině. První návrhy vytvořil Miloslav Cach, dokončení projektu provedla Ing. Věra Junová. Je možné vidět domácnost ševce nebo klempíře či výrobce lyží. Na stěnách visí dobové plakáty a reklamy, které uvozují cestu zpět časem.
• Druhá expozice předvádí prodejnu Jednoty v době komunismu – v sedmdesátých letech 20. století.
• Třetí expozice je galerií malířů Vysočiny – vystaveny jsou obrazy například Františka Kavána, Josefa Jambora, Rudolfa Hanycha a plastiky Aloise Chocholáče.
• V období 8. května 2025 – 31. července 2025 proběhla speciální výstava k 80. výročí osvobození: Svratecko ve stínu hákového kříže.

V období duben-červen a září-říjen otevřeno vždy v neděli: 13-16 hod.^[zdroj?] Individuální prohlídky minimálně 4 osob mimo otevírací dobu jsou možné po domluvě více než 24h předem.

Spolky

• Sbor dobrovolných hasičů – SDH Svratka byl zřízen již v roce 1877, pořádá i nejrůznější další kulturní akce.
• ZO ČSŽ Svratecké Valkýry – působí od roku 2012, organizuje především akce pro děti, zábavné a kulturní akce, například se podílí na organizaci tradičních Cesty pohádkovým lesem nebo Retrodne.
• Junák – český skaut Svratka má oddíl světlušek, skautek, vlčat a skautů, organizuje pravidelně pro své členy například letní tábory.
• Fotbalový oddíl SK Svratka
• Mičégo Svratka – oddíl malé kopané
• Lyžařský oddíl SK Svratka – pořádá například pochod Jarní Svratecká pětadvacítka
• Rybáři Svratka (Moravský rybářský svaz) – kromě hlavní činnosti pořádají i soutěže pro děti
• Natahari Svratka – futsalový oddíl

Školství

Ve Svratce se nachází základní a mateřská škola, které obě sídlí v objektu umístěném v západní části města, nedaleko místního rybníka. První škola zde byla postavena v 18. století a současný objekt získala, jak již bylo zmíněno, na přelomu 40. a 50. let 20. století. Význam má nejen pro město samotné, ale i pro několik okolních obcí a vesnic, pro které je tato škola spádová.

Pamětihodnosti

Zvonice u kostela ve Svratce

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Žďár nad Sázavou#Svratka.

Kostel svatého Jana Křtitele

Farní kostel pochází nejspíše z druhé poloviny či konce 13. století. Byl původně postaven ve slohu románsko-gotickém či raně gotickém. Dřevěnou obdélnou loď doplňoval plochý závěr orientovaný na východ. Presbyterium bylo již žebrově zaklenuté. Žebra jediného pole klenby se sbíhala ze 4 rohů doprostřed stropu na okrouhlý závěrečný kámen zvaný svorník. Pozůstatkem presbyteria jsou dosud dochovaná dvě půlkruhová okna v jižní stěně kostela. Obdélná sakristie byla připojena k presbyteriu z východu. Kostel vyhořel za husitských válek, poté byl obnoven. Roku 1788 došlo k zboření staré lodi chrámu, byla postavena loď nová i s novým obdélným presbyteriem, které je v současnosti orientované na západ. Nynější kostel má oproti původní stavbě zcela opačné směřování na ose přibližně východ – západ. Vchod do chrámu, který se nacházel v jižní zdi kostela, byl zazděn, předsíň s novým vchodem vznikla ze sakristie. Původní presbyterium bylo v místě dnešního kůru, který je přístupný točitým schodištěm přistavěným ze severu v roce 1789. Během této přestavby byla vybudována nová sakristie, jež je připojena ke kostelu z jihu.

Dominantou interiéru je v presbyteriu umístěný velký oltář, který měl vytvořit Jan Vorlíček z Jablonného. Obraz Jana Křtitele namaloval mistr Novotný z Vysokého Mýta. O prvních varhanech jsou zprávy již z roku 1787. Další varhany, které se začaly používat v roce 1832, vytvořil svratecký učitel Jan Strmiště. Při opětovné výměně varhan v roce 1955 byly ty staré přestěhovány do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách.

Zvonice

Do areálu kostela s přilehlým hřbitovem se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Tato zvonice mohla převzít funkci věže a také sloužit jako fortifikační prvek – chránit vchod na hřbitov. Podle některých údajů je masivní zvonice stará jako kostel, podle jiných pochází z doby kolem roku 1600. Patro bylo obnoveno v roce 1790, prostor přízemí byl do roku 1947 využíván i jako márnice. V dřevěné části visí zvon Maria, který pochází z roku 1480. V roce 1972 byly zavěšeny další dva zvony – Jan a Václav. Před první světovou válkou zde bývaly tyto zvony: první z roku 1561, druhý zvaný „poledník“ z roku 1872, třetí „umíráček“ z roku 1806 a čtvrtý na kostelní věži z roku 1862. Při rekvizici v roce 1917 byly tyto zvony odňaty a ponechána jen nejstarší Maria. Ani později zakoupené zvony z let 1919 a 1925 však nezůstaly dlouho: 3. dubna 1942 je sňali a odvezli Němci.

Barokní fara u kostela ve Svratce

Fara

Barokní budova fary (čp. 1) pochází z druhé poloviny 18. století, značným nákladem byla opravena v letech 1992–1994.

Račana-lidová architektura

Lokalita Račana se nachází v ulici Na Nábřeží při potoku Řivnáče. Při jedné čáře jsou zde vyrované roubené domky původních řemeslníků z 18. století.

Náměstí

Na dnešním náměstí Národního povstání stojí měšťanský dům čp. 23 z let 1891–1892, který si postavil obchodník Jan Tuček. Náměstí dominuje socha svatého Václava z roku 1868 od sochaře Ludvíka Wurzela, postavená na počest povýšení Svratky na město a kašna, postavená v roce 1844 po požáru náměstí.

Sokolovna

Sokolovna

Skvěle zachovaná budova sokolovny z let 1927–1928 se sochařskou výzdobou od Karla Pavlíka a Antonína Odehnala, oponu malovali pro Sokol malíři Josef Fiala, František Cína Jelínek a Ota Bubeníček.

Soška „Houbaře“

Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.

Zaniklé památky

• Fixův mlýn – Moravská Cikánka č.p. 10

Další zajímavé stavby

• Bývalá synagoga – dům č.p. 197

Významné osobnosti

• Čeněk Gregor (1847–1917), architekt a primátor Prahy v letech 1893–1896
• Petr Matěj Fischer (1809–1892), starosta Smíchova, zakladatel Slavína
• Josef Věromír Pleva (1899–1985), spisovatel
• Rudolf Hanych (1906–1994), malíř-krajinář
• Bohuslav Příhoda (1914–1943), letec R.A.F.
• Tamara Stěpanovna Rybakovová – členka partyzánského oddílu Vpřed
• Antonín Odehnal (1878–1957), akademický sochař, účastník Olympijských her roku 1932 (výtvarné soutěže)
• prof. Vojtěch Novotný (* 1964), tropický biolog a entomolog specializující se na oblast Papuy Nové Guiney
• Jiří Kyncl (1962–2022), český a československý reprezentant v rychlobruslení.

Odkazy

Literatura

• ČECHURA, Martin, Opevněné kostely v Čechách. In: Hláska: zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka Plzeň : Klub Augusta Sedláčka 11, č. 2, (2000,) s. 17-21
• LÍBAL Dobroslav ,Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha, Unicornis, 2001, s. 476.
• HUBIČKOVÁ, Libuše a kol., Svratka včera a dnes. Svratka, Obecní úřad Svratka, 1995, 51 s.
• NEKVAPIL, Ladislav, Náboženské poměry na Chrudimsku v 17. a 18. století. Univerzita Pardubice, diplomová práce, 2010. (http://dspace.upce.cz/handle/10195/36907/NEKVAPIL,Ladislav^{[nedostupný zdroj]} )
• ADÁMEK, Karel Vácslav. Město Svratka. Památky archaeologické a místopisné. 1902, roč. 20, čís. 1, s. 51–59. Dostupné online. 

Související články

• Cyklostezka Svratka – Herálec
• Devět skal
• Bílá skála
• Žákova hora
• Zámeček Karlštejn
• Zkamenělý zámek (hradiště)
• Rybenské Perničky
• Žďár nad Sázavou (klášter)
• Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svratka na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Svratka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Svratka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Matriky narozených, oddaných, zemřelých ve Svratce
• Zajímavosti a turistika v okolí
• Vzpomínky na muzikanty Vysočiny Archivováno 19. 12. 2008 na Wayback Machine. – vzpomínky Františka Slámy

Autoritní data	Biblio: 2b28c375-6dc4-4093-8299-f757ece720d2, b21c0b96-a4c1-4098-8d93-7d3d67bb50bf, 4d31f600-e6a5-414f-9ae4-3906defb0820 NKC: ge134524 GND: 4834760-7 VIAF: 234804210

Portály: Česko | Čechy | Morava