Svojšín (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svojšín
Zamek Svojsin.JPG
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1723
Stavebník Judita Příchovská
Další majitelé Příchovští z Příchovic
Poloha
Adresa Svojšín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Svojšín
Svojšín
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40608/4-1951 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svojšín je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obciokrese Tachov. Dochovaný zámek pochází z konce první čtvrtiny osmnáctého století a spolu s poplužním dvorem, zahradami a parkem tvoří barokní sídlo nadregionálního významu.[1] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem svojšínského zámku bývala tvrz, která sice není zmiňována žádnými písemnými prameny, ale vzhledem ke stavební dispozici věže kostela svatého Petra a Pavla u něj panské sídlo stávalo už ve dvanáctém století.[3] Pozůstatky zdiva tvrze ze čtrnáctého až patnáctého století byly odkryty archeologickým výzkumem v letech 2008–2010.[4]

V roce 1554 získal Svojšín věnem Jiří Příchovský z Příchovic, který se oženil s dědičkou panství, Annou Svojšínskou z Nalžov. Jejich potomci potom Svojšín vlastnili až do roku 1795. Zámek nechala postavit v roce 1723 Judita Příchovská, matka hraběte Jana Václava Příchovského.[3] Z jejich tří dětí zámek zdědil Jan Václav Příchovský, kterému patřil až do roku 1781. Jeho syn František Příchovský byl nucen panství prodat ve veřejné dražbě.[4] Kupcem se stal chebský rytíř Josef Bigatto, který jako bezdětný svůj majetek odkázal generálporučíkovi Karlu Antonínu Junckerovi. Přitom si vymínil, že dědic ke svému jménu natrvalo připojí přídomek Bigatto. Karlovým potomkům poté zámek patřil až do roku 1935, kdy zemřela Amálie Junckerová-Bigattová a zámek zdědil Klement Podeville. Na konci druhé světové války o zámek přišel. Ve druhé polovině dvacátého století jej začal využívat místní národní výbor.[3] Budova nejprve sloužila jako rekreační zařízení Veleobce baráčníků a po roce 1965 v něm byla zřízena mateřská škola a školní jídelna.[5]

Obec Svojšín zámek získala v roce 1990 a v letech 2003–2015 jej zrekonstruovala.[6] Zámek je v návštěvních hodinách přístupný veřejnosti, nachází se v něm kavárna, výstavní sál a turistická ubytovna a v jeho areálu se konají svatby a další kulturní události.[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Dominantou zámeckého areálu je zámecká jednopatrová budova s patnáci okenními osami a dvoupatrovým rizalitem ve středu hlavního průčelí. Fasádu rizalitu člení pilastry[7] a okna s trojúhelníkovými římsami.[3] V ose rizalitu se nachází vstupní portál, za kterým pokračuje průjezd zaklenutý valenými klenbami. Podobný rizalit je i na nádvorní straně budovy.[3] Na východní straně byla zámecká budova na počátku devatenáctého století rozšířena o přístavbu klasicistního letohrádku.[5]

K památkově chráněnému areálu patří také spojovací chodba ke kostelu, správní budova (čp. 68), hospodářský dvůr (čp. 69), kočárovna, terasy a zámecký park.[1] Park se nachází v intravilánu vesnice, má rozlohu jeden hektar a založen byl v první polovině osmnáctého století.[5] Roste v něm památný strom Svojšínská lípa.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-14]. Identifikátor záznamu 152686 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 328. 
  4. a b c Historie [online]. Obec Svojšín [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  5. a b c KNOFLÍČEK, Zdeněk; POHOŘALÁ, Jitka. Zámeký areál ve Svojšíně. Aktualizace projektu záchrany [online]. Obec Svojšín, 2010 [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  6. Zámek Svojšín. Od klinické smrti k novému životu 2003–2015 [online]. Obec Svojšín [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  7. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Svojšín, s. 490–491. 
  8. Svojšínská lípa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Černošína, s. 136. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]