Svobodné říšské město

Svobodná říšská města ve Svaté říši římské, rok 1648

Svobodné říšské město (německy: Reichsstadt) bylo označení města ve Svaté říši římské, v němž formálně vládl pouze císař Svaté říše římské; jako protiklad říšského města, která spadalo do příslušné části říše a kde vládl některý z mnoha říšských knížat (vévoda nebo kníže-biskup). Svobodná říšská města měla svého nezávislého představitele v říšském sněmu Svaté říše římské. Později byl formálním vládcem kníže-biskup, avšak ve vrcholném středověku získala města na biskupovi vesměs plnou nezávislost.

Co se týče pojmu svobodné říšské město, rozlišuje se mezi říšskými městy (Reichsstädte) a svobodnými městy (freie Städte). Ačkoliv se městská práva případ od případu více či méně lišila, obecně svobodná města měla více práv a privilegií než říšská města. Například svobodná města pouze podporovala císaře během křížových výprav a organizovala svoji vlastní vojenskou ochranu, říšská města kromě toho platila císaři daně a vysílala sbory na jeho vojenská tažení. Postupem času se rozdíly mezi říšskými městy a svobodnými městy stále více zmenšovaly, až se ustálil termín svobodné říšské město. Více než privilegiemi se na nezávislost města podílelo jejich bohatství. Bohatá města jako Lübeck nebo Augsburg byly nezávislými enklávami uvnitř Svaté říše římské, vyhlašujícími války a uzavírajícími mír, kontrolující své obchodní aktivity a připouštějící pouze malé zásahy zvenčí. V pozdním středověku mnoho svobodných měst vytvářelo aliance (Städtebünde). Nejvýznamnější z nich byla Hanzovní liga, do níž se zapojovala i města, která nikdy nebyla svobodnými městy a připojila se k lize se svolením místního knížete.

Seznam svobodných říšských měst

Městské znaky svobodných říšských měst (od roku 1605)

Městské znaky svobodných říšských měst (od roku 1605)

Aalen Augsburg Biberach an der Riß Bopfingen Brémy (Bremen) Buchau (dnešní Bad Buchau) Buchhorn (dnešní Friedrichshafen) Cáchy (Aachen) Dinkelsbühl Dortmund Esslingen am Neckar Frankfurt nad Mohanem (Frankfurt am Main) Friedberg Gengenbach Giengen an der Brenz Goslar Hamburg Heilbronn Isny im Allgäu Kaufbeuren Kempten Kolín nad Rýnem (Köln) Leutkirch im Allgäu Lindau Lübeck Memmingen

Mühlhausen Nördlingen Nordhausen Norimberk (Nürnberg) Offenburg Pfullendorf Ravensburg Reutlingen Rothenburg ob der Tauber Rottweil Řezno (Regensburg) Schwäbisch Gmünd Schwäbisch Hall Svinibrod (Schweinfurt) Špýr (Speyer) Überlingen Ulm Wangen im Allgäu Weil der Stadt Weißenburg in Bayern Wetzlar Wimpfen Windsheim Worms Zell am Harmersbach

Odkazy

Literatura

• Johann Jacob Moser: Von der Reichs-Stättischen Regiments-Verfassung. Nach denen Reichs-Gesezen u. d. Reichs-Herkommen, wie auch aus denen Teutschen Staats-Rechts-Lehren und eigener Erfahrung. Mezler, Frankfurt und Leipzig 1772 (Digitalisat)
• Urs Hafner: Republik im Konflikt. Schwäbische Reichsstädte und bürgerliche Politik in der frühen Neuzeit. Bibliotheca Academica, Tübingen 2001, ISBN 3-928471-36-8
• André Krischer: Reichsstädte in der Fürstengesellschaft. Politischer Zeichengebrauch in der Frühen Neuzeit. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 2006, ISBN 3-534-19885-9.
• Richard Schmidt: Deutsche Reichsstädte. Hirmer, München 1957.