Svetlana Velmar-Janković

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svetlana Velmar-Janković
Narození1. února 1933
Bělehrad
Úmrtí9. dubna 2014 (ve věku 81 let)
Bělehrad
Místo pohřbeníBělehradský nový hřbitov
Povolánínovinářka, lektorka, spisovatelka, esejistka a redaktorka
Alma materFakulta jazyků Bělehradské univerzity
Témataliterární tvorba, žurnalistika a editace
OceněníAndrićova cena (1981)
Cena Meše Selimoviće (1990)
Literární cena NIN (1995)
Isidora Sekulić Award
RodičeVladimir Velmar-Janković
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Svetlana Velmar-Janković (1. února 1933, Bělehrad9. dubna 2014, Bělehrad) byla srbská spisovatelka a novinářka.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou srbského spisovatele Vladimira Velmar-Jankoviće a už v průběhu studia filologie začala pracovat jako novinářka. V roce 1959 získala v bělehradském nakladatelství Prosveta práci redaktora současné jugoslávských prózy a sbírek esejí. Od roku 1989 působila jako spisovatelka na volné noze. Od roku 2003 byla členkou Komisije za istinu i pomirenje. Za svou práci získala, mimo jiné, cenu NIN a literární cenu Politikin zabavnik. Její práce byly publikovány v nakladatelství Stubovi kulture v Bělehradě a také vydány v zahraničí v angličtině, francouzštině, španělštině, italštině, bulharštině, korejštině a maďarštině. Založila knihovnu Baština.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Ožiljak (1956)
  • Savremenici (1968)
  • Dorcol (1981)
  • Lagum (1990)
  • Ukletnici (1993)
  • Vracar (1994)
  • Knez Mihailo (1994)
  • Bezdno (1995)
  • Glasovi (1997)
  • Knjiga za Marka (1998)
  • Svetilnik (1998)
  • Nigdina (2000)
  • Žezlo (2001)
  • Prozraci (2003)
  • Ocarane naocari (2006)
  • Kapija Balkana: brzi vodič kroz prošlost Beograda, (2011)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svetlana Velmar-Janković na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]