Svenska hockeyligan
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Švédsko |
| Druh sportu | Lední hokej, muži |
| Zahájení | 1975 |
| Předchůdce | Division 1 (1944-1974) |
| Statut | profesionální |
| Hierarchie | Nejvyšší liga ve Švédsku. |
| Podřazená liga | HockeyAllsvenskan |
| Sestup | 2 nejhorší týmy hrají pětičlennou Kvalserien o udržení. |
| Oficiální web | http://www.hockeyligan.se/ |
| Týmy | |
| Počet týmů | 14 |
| Počet zápasů v základní části | 52 |
| Obhájce titulu | Färjestad BK - 2021/2022 |
| Nejvíce titulů | Djurgården IF - 16 |
| Vedení | |
| Předseda rady | Anders Hedin |
| Generální ředitel | Peter Gudmundsson |
| Sportovní ředitel | Tommy Töpel |
| Vývoj názvu | |
| Období | Názvy |
1975–2013 2013– | Elitserien Svenska hockeyligan |
Svenska hockeyligan (SHL), v letech 1975–2013 pod názvem Elitserien i ishockey, je nejvyšší hokejová soutěž ve Švédsku. V současnosti ji hraje 14 týmů. Poprvé se pod názvem Elitserien hrála v sezóně 1975–76, historie švédského hokejového šampionátu ale trvá už od roku 1922.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mistrovství Švédska v ledním hokeji se poprvé konalo v roce 1922, pouhé dva roky poté, co přinesl hokej do země americký filmový režisér Raoul Le Mat. Prvním mistrem se stal tým IK Göta.
Pod názvem Elitserien se soutěž hrála poprvé 5. října 1975. V sezóně odehrál každý tým 36 zápasů. V lize hrálo deset týmů, další dva přibyly až v roce 1987. V roce 2013 došlo k přejmenování na Svenska hockeyligan.[1]
Pravidla[editovat | editovat zdroj]
Základní část SHL se hraje od září do března. Každý tým hraje 52 utkání. Zápasy v základní části sezóny se hrají na 60 minut (18minutová přestávka mezi třetinami). Nerozhodný výsledek může rozhodnout pětiminutové prodloužení hrané o třech hráčích v poli na každé straně s pravidlem náhlé smrti, pokud gól nepadne, rozhodují nájezdy. Za vítězství v normální hrací době dostává tým tři body, dva body za výhru v prodloužení nebo na nájezdy, bod za porážku v prodloužení nebo na nájezdy a bez bodů zůstává po porážce v normální hrací době.
Vítěz základní části je vyhlášen mistrem ligy a dostává odměnu milion švédských korun, druhý tým dostává polovinu.[2]
Osm nejlepších týmů postupuje do playoff (severosámsky: SM-slutspel) hrané v sériích na čtyři vítězná utkání.
Dva nejslabší týmy celé soutěže hrají baráž o udržení, zvanou Kvalserien. Spolu s nimi se jí zúčastňují čtyři týmy z druhé ligy HockeyAllsvenskan.
V playoff a v baráži se při zachování pravidla o náhlé smrti prodlužuje se do padnutí gólu vždy po dvaceti minutách. Nejdelší zápas v historii soutěže zatím dospěl do čtvrtého prodloužení. V březnu 2002 se rozhodl o vítězství IF Troja/Ljungby nad Bofors 2:1 svou brankou Mika Välilä po 140 minutách a 41 sekundách hry.[3]
Trofeje SHL[editovat | editovat zdroj]
- Le Matův pohár pro vítěze SHL
- Trofej Håkana Looba pro nejlepšího střelce základní části
- Zlatá helma pro nejužitečnějšího hráče
- Nováček roku pro nejlepšího nováčka roku
- Zlatý puk pro hokejistu roku může vyhrát i hokejista působící v nižší soutěži, nikoli ale hráč v zahraničí.
- Honken Trophy pro nejlepšího brankáře
- Stefan Liv Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče playoff
Kluby SHL[editovat | editovat zdroj]
Od založení Elitserien v roce 1975 je nejúspěšnějším týmem Färjestads BK se sedmi tituly před Djurgårdens IF se šesti. Při započtení soutěží před vznikem Elitserien má nejvíce titulů Djurgårdens (16), následují Brynäs IF (13) a IK Göta (9).
Týmy sezóny 2022/2023[editovat | editovat zdroj]
| Tým | Web link | Město | Stadion | Kapacita | Hlavní trenér |
|---|---|---|---|---|---|
| Brynäs IF | zde | Gävle | Monitor ERP Arena | 7 909 | Mikko Manner (Finsko) |
| HV71 | [ zde] | Jönköping | Husqvarna Garden | 7 000 | bude oznámeno |
| Frölunda Indians | zde | Göteborg | Scandinavium | 12 044 | Roger Rönnberg |
| Färjestads BK | zde | Karlstad | Löfbergs Arena | 8 647 | Tomas Mitell |
| Leksands IF | zde | Leksand | Tegera Arena | 7 650 | Björn Hellkvist |
| Linköping HC | zde | Linköping | Saab Arena | 8 500 | Klas Östman |
| Luleå HF | zde | Luleå | Coop Norrbotten Arena | 6 300 | Thomas Berglund |
| Malmö Redhawks | zde | Malmö | Malmö Arena | 13 000 | Tomas Kollar |
| IK Oskarshamn | zde | Oskarshamn | Be-Ge Hockey Center | 3 275 | Martin Filander |
| Rögle BK | zde | Ängelholm | Catena Arena | 5 150 | Cam Abbott (Kanada) |
| Skellefteå AIK | zde | Skellefteå | Skellefteå Kraft Arena | 6 001 | Robert Ohlsson |
| Timrå IK | zde | Timrå | NHC Arena | 6 000 | Anders Karlsson |
| Växjö Lakers | zde | Växjö | Vida Arena | 5 700 | Jörgen Jönsson |
| Örebro HK | zde | Örebro | Behrn Arena | 5 150 | bude oznámeno |
Přehled vítězů ve švédské nejvyšší soutěži[editovat | editovat zdroj]
| Klub | Tituly | Vítězné ročníky |
|---|---|---|
| Djurgårdens IF Hockey | 16 | 1926, 1950, 1954, 1955, 1958, 1959, 1960, 1961, 1962, 1963, 1983, 1989, 1990, 1991, 2000, 2001 |
| Brynäs IF | 13 | 1964, 1966, 1967, 1968, 1970, 1971, 1972, 1976, 1977, 1980, 1993, 1999, 2012 |
| Färjestad BK | 10 | 1981, 1986, 1988, 1997, 1998, 2002, 2006, 2009, 2011, 2022 |
| IK Göta Stokholm | 9 | 1922, 1923, 1924, 1927, 1928, 1929, 1930, 1940, 1948 |
| Hammarby IF | 8 | 1932, 1933, 1936, 1937, 1942, 1943, 1945, 1951 |
| AIK Ishockey | 7 | 1934, 1935, 1938, 1946, 1947, 1982, 1984 |
| Södertälje SK | 7 | 1925, 1931, 1941, 1944, 1953, 1956, 1985 |
| Frölunda HC | 5 | 1965, 2003, 2005, 2016, 2019 |
| HV71 | 5 | 1995, 2004, 2008, 2010, 2017 |
| Leksands IF | 4 | 1969, 1973, 1974, 1975 |
| Skellefteå AIK | 3 | 1978, 2013, 2014 |
| Malmö Redhawks | 2 | 1992, 1994 |
| MODO Hockey | 2 | 1979, 2007 |
| Björklöven Umeå IF | 1 | 1987 |
| Gävle GIK | 1 | 1957 |
| Luleå HF | 1 | 1996 |
Mistři nejvyšší hokejové soutěže Švédska[editovat | editovat zdroj]
Předchůdkyně Elitserien[editovat | editovat zdroj]
- 1922 - IK Göta
- 1923 - IK Göta
- 1924 - IK Göta
- 1925 - Södertälje SK
- 1926 - Djurgårdens IF
- 1927 - IK Göta
- 1928 - IK Göta
- 1929 - IK Göta
- 1930 - IK Göta
- 1931 - Södertälje SK
- 1932 - Hammarby IF
- 1933 - Hammarby IF
- 1934 - AIK
- 1935 - AIK
- 1936 - Hammarby IF
- 1937 - Hammarby IF
- 1938 - AIK
- 1939 - nehráno
- 1940 - IK Göta
- 1941 - Södertälje SK
- 1942 - Hammarby IF
- 1943 - Hammarby IF
- 1944 - Södertälje SK
- 1945 - Hammarby IF
- 1946 - AIK
- 1947 - AIK
- 1948 - IK Göta
- 1949 - nehráno
- 1950 - Djurgårdens IF
- 1951 - Hammarby IF
- 1952 - nehráno
- 1953 - Södertälje SK
- 1954 - Djurgårdens IF
- 1955 - Djurgårdens IF
- 1956 - Södertälje SK
- 1957 - Gävle Godtemplares IK
- 1958 - Djurgårdens IF
- 1959 - Djurgårdens IF
- 1960 - Djurgårdens IF
- 1961 - Djurgårdens IF
- 1962 - Djurgårdens IF
- 1963 - Djurgårdens IF
- 1964 - Brynäs IF
- 1965 - Västra Frölunda IF
- 1966 - Brynäs IF
- 1967 - Brynäs IF
- 1968 - Brynäs IF
- 1969 - Leksands IF
- 1970 - Brynäs IF
- 1971 - Brynäs IF
- 1972 - Brynäs IF
- 1973 - Leksands IF
- 1974 - Leksands IF
- 1975 - Leksands IF
Elitserien / SHL[editovat | editovat zdroj]
Češi s titulem[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elitserien na anglické Wikipedii.
- ↑ Elitserien och Svenska Hockeyligan blir SHL, shl.se, citováno 9. 5. 2014 (švédsky)
- ↑ Färjestad säkrade seriesegern Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine. Článek na serveru Hockeyligan.se, 28. 2. 2007 (švédsky)
- ↑ De längsta matcherna genom tiderna. Článek o nejdelších zápasech v historii Elitserien na stránkách Švédského hokejového svazu (švédsky).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svenska hockeyligan na Wikimedia Commons - zpravodajství ze švédského hokeje – Hokejportal.cz
- Švédský hokejový svaz
- Oficiální stránka Elitserien (švédsky)
- Oficiální statistiky – na stránkách Švédského hokejového svazu
- Zprávy ze švédského hokeje na stránkách serveru Hokej.cz
