Svaz spisovatelů
Svaz spisovatelů je označení pro orgány politického řízení kultury v SSSR – např. Svaz sovětských spisovatelů = Svaz spisovatelů SSSR – a jeho satelitech – např. Svaz československých spisovatelů = Svaz spisovatelů ČSR / ČSSR.
Kultura byla – stejně jako např. i školství – od Leninových dob považována za důležitý nástroj kontroly nad společností a jejího vývoje v duchu komunistické ideologie. V počátcích sovětské moci znamenala kontrola spisovatelů prakticky kontrolu kulturního života. Později v této mocenské sféře vznikaly i svazy v dalších oblastech kultury.
V totalitních dobách „temna“ jejich funkcionáři vyhlašovali stranickou linii, případně i čistky nebo jména režimem zavržených nebo jemu neposlušných. V dobách „tání“ – mimo SSSR např. v Polsku a Maďarsku v polovině 50. let, nebo v Československu ke konci 60. let – se tyto svazy stávaly diskusními fóry části společnosti, které ale byly potlačeny nástupem tzv. normalizace.
Poválečné Československo[editovat | editovat zdroj]
Přehled 1948 až 1989[editovat | editovat zdroj]
- do roku 1949 Syndikát českých spisovatelů (založen 1919, zanikl 1949 sloučením se Spolkem slovenských spisovatelů do Svazu československých spisovatelů)[1]
- 1948 až 89 – politické řízení kulturního života, včetně literárního:
- 1948, duben – Sjezd národní kultury, vyhlášení stranické linie komunistickými představiteli (Kopecký, Nejedlý, Štoll)
- 1948/49 – založen komunistický Svaz československých spisovatelů
- 1949 – I. sjezd Svazu československých spisovatelů, vyhlášení stranické linie
- 1956 – II. sjezd, opatrná (požadavek uvolnění cenzury) až odvážná prohlášení (Seifertovo zastání se vězněných spisovatelů, Hrubínovo vystoupení) pod vlivem Chruščovova tání v SSSR
- 1959 – mimořádný sjezd, projev funkcionáře Štolla zahájil dobu částečných ústupů od svobodnějších projevů
- 1963 – III. sjezd, opatrné až odvážnější požadavky na menší vliv politiky v kultuře a o nápravu některých křivd
- 1965 – kulturní rezoluce sjezdu KSČ odmítla stalinské pojetí kultury, zároveň ale upozorňovala „nebezpečí zlehčování socialistické ideologie“, do mocenské sféry ČSSR po téměř deseti letech dorazilo moskevské „tání“
- 1967 – IV. sjezd (Praha, 27.–29. června), v Československu památný sjezd, jehož průběh signalizoval „tání“ politických poměrů
- 1969 – V. sjezd (Praha, červen), odsouzení normalizace a protesty proti začínajícím zákazům a perzekuci (bez odezvy jiné než další perzekuce)
- 1969 – Založen „Seifertův“ Svaz českých spisovatelů
- 1970 – zákaz Svazu československých spisovatelů
- 1970 – zánik „Seifertova“ Svazu českých spisovatelů nařízený ministerstvem vnitra ČSSR
- 1972 – založen komunistický Svaz českých spisovatelů (po listopadu '89 pokračuje jako levicová Unie českých spisovatelů)
- 1977 – založen komunistický Svaz československých spisovatelů
- 1989, prosinec – založena Obec spisovatelů, a ze slovenské časti vznikly Spolek slovenských spisovatelů a Asociace organizací spisovatelů Slovenska
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Kapitola Syndikát českých spisovatelů, s. 505–508.
