Svatý rok 1350

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Svatý rok 1350 (Jubilejní rok 1350) byl v pořadí 2. svatým rokem vyhlášený papežskou bulou Unigenitus Dei Filii Klementa VI. a konal se v návaznosti na úmysl papeže Bonifáce VIII., který však Svaté roky zamýšlel slavit pouze jednou za sto let.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Před polovinou 14. století řada tehdejších významných osobností, mj. sv. Brigita Švédská či básník Francesco Petrarca, vyzývalo papeže Klementa VI.,[1] který tehdy sídlil v Avignonu, aby se toto výročí slavilo dříve než jednou za sto let. Klement VI. souhlasil s těmi názory a vyhlásil o sedm let dopředu rok 1350 jako jubilejní. Ačkoliv se sám papež z Avignonu do Říma nevrátil, delegoval svého zástupce kardinála Gaetani Ceccana, aby jej v Římě zastupoval.

Pro získání odpustků bylo nařízeno, aby poutníci, kromě baziliky sv. Petra a Pavla za hradbami (Basilica di San Paolo fuori le mura), každý den navštívili také baziliku sv. Jana v Lateránu (Basilica di San Giovanni in Laterano). Povinná návštěva baziliky Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore) byla do seznamu přidána až o Svatém roce 1390. Návštěva čtyř hlavních římských bazilik (později i byla přidána i svatopetrská bazilika) zůstala jako podmínka pro získání plnomocných odpustků až do současnosti, tedy platí i ve 21. století.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jubilee (Christianity) na anglické Wikipedii.

  1. CHISHOLM, Hugh. Jubilee Year. In: Encyclopædia Britannica. [s.l.]: Cambridge University Press, 1911. Dostupné online. Svazek 15 (11. vydání). S. 534. (angličtina)
  2. POLC, Jaroslav V. Svaté roky (1300-1983). Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1999. 160 s. ISBN 80-7266-041-1. S. 18–23. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PERALI, P. In: Cronistoria dell Anno Santo MCMXXV. Appunti storici, dati statistici, atti ufficiali con appendice storico-bibliografica. Řím: Generální sekretariát Ústředního výboru Svatého roku 1925, 1928. S. 1055 a násl.. (italština)

Studie a články[editovat | editovat zdroj]

  • Anni Santi (Gli). Torino: [s.n.], 1934. (italština) 
  • BARGELLINI, Piero. L'Anno Santo nella storia, nella letteratura e nell' arte. Florencie: [s.n.], 1974. 318 s. (italština) 
  • CASTELLI, Giulio. Gli Anni Santi. Il grande perdono. Rocca S. Casciano: [s.n.], 1949. (italština) 
  • CECCHETTI, I.; FREDIANI, G. The Sublime City. Washington – Řím: Frediani G., 1950. (angličtina) 
  • CECCHETTI, I. Roma nobilis. L'idea, la missione, le memoria. Il destino di Roma. Řím: Cechetti I., 1950. (italština) 
  • Storia e typografia dell' Anno Santo. Vatikán: Comitato centrale per l'Anno Santo, 1974. (italština) 
  • DE BLASI, Jolanda. Giubileo. Racconto di sei secoli e mezzo (1300-1950). Florencie: Del Turco Ed., 1950. 624 s. (italština) 
  • DI MEGLIO, S. Breve storia dell'Anno Santo. Siena: [s.n.], 1973. (italština) 
  • GORDINI, G.D. Storie dei pellegrini, di briganti e di anni santi. Torino: [s.n.], 1974. (italština) 
  • MARONI LOMBROSO, M.; MARTINI, A. Le confraternite romane nelle loro Chiese. Řím: [s.n.], 1963. (italština) 
  • MARTIRE, E. Santi e Birboni. Luci ed ombre nella storia dei giubilei. Milano: [s.n.], 1950. (italština) 
  • Mostra documentaria degli Anni Santi (1300-1975). Vatikán: [s.n.], 1975. (italština) 
  • SCHMIDT, H. Bullarium Anni Sancti. Řím: [s.n.], 1949. (latina) 
  • Storia e topografia dell´Anno Santo. Vatikán: Comitato centrale per l´Anno Santo, 1974. (italština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]