Svatý Vojtěch (zaniklá vesnice)
| Svatý Vojtěch | |
|---|---|
_m%C3%ADsto_zanikl%C3%A9ho_kostela_svat%C3%A9ho_Vojt%C4%9Bcha_%C4%8Dervenec_2023_(1).jpg) Pohled na místo zaniklého kostela sv. Vojtěcha | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Teplá |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′52″ s. š., 12°50′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Bezvěrov u Teplé |
  Svatý Vojtěch | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 3371 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Vojtěch (v minulosti též známý pod německým názvem Skt. Adalbert[1]) je název zaniklého sídla na katastrálním území Bezvěrova u Teplé v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nedaleko zaniklé vsi se nachází též stejnojmenný rybník.
Legenda[editovat | editovat zdroj]
Podle legendy byla ves založena někdy koncem desátého století na místě, kde údajně nějaký čas pobýval biskup Vojtěch, když se vracel z Říma do Čech. Sousední obci Bezvěrov měl dokonce její jméno dát přímo Vojtěch, neboť zde nalezl obyvatele holdující pohanským zvykům, tj. z jeho pohledu bez víry. Bez ohledu na legendu je faktem, že místo bylo uctíváno od nejstarších dob a bylo cílem poutníků.[2] Význam tohoto místa byl dokonce podle některých historiků jedním z důvodů, proč si blahoslavený Hroznata kolem roku 1193 vybral pro založení premonstrátského kláštera nedalekou osadu Teplá,[3] a naopak založení kláštera zároveň zase opět posílilo popularitu poutního místa. Poutníci navštěvovali především studánku či pramen (kolem roku 1945 zvaný místními Němci Wojtěch-Brunnen, tj. Vojtěšský pramen[1]), o níž věřili, že z ní svatý Vojtěch pil a že má tedy léčivou sílu.[2]
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
U tohoto pramene byl nejprve postaven kříž, pak socha svatého Vojtěcha a nakonec kostel, který roku 1589 (1586[4]) přestavěl opat tepelského kláštera Matthias Göhl (Göll[4]). Roku 1722 byly v rozích kostelní zahrady postaveny sochy českých světců sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa a sv. Víta.[2][5] Roku 1857 se kostel stal kostelem farním[6] a byl při něm založen i malý hřbitov.[2] Roku 1900 je zde uváděno 25 domů, v nichž žilo 146 obyvatel německé národnosti, a dvoutřídní škola.[6]
Osud obce byl zpečetěn po druhé světové válce: roku 1950 byla přeměněna v minometnou střelnici a zcela zničena, včetně legendární Vojtěšské studánky.[2] Nejdéle přežil kostel. Návrh na jeho zrušení byl podán roku 1951 z důvodu jeho nevyužívání, neboť obec byla v té době již vyklizena. Kostel, rozkládající se na 252 m², byl ještě ve velmi dobrém stavu, pouze oltář byl napaden dřevokaznou houbou. Návrhu bylo vyhověno a kostel demolovala československá armáda roku 1959 za pomoci minometů a těžké techniky. Na místě zůstaly pouze sochy čtyř světců, které zde stály několik dalších let, až jim roku 1964 opilý cukrovarský dělník urazil hlavy (za vandalský čin byl odsouzen k podmíněnému trestu 15 měsíců a náhradě škody, kterou akademičtí sochaři vyčíslili na 18 500 Kčs). Roku 1968 byly poničené sochy převezeny do tepelského kláštera a umístěny v zahradě prelatury.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 108 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 153 | 158 | 162 | 146 | 122 | 108 | 106 | 11 | 0 |
| Počet domů | 23 | 24 | 24 | 25 | 25 | 24 | 24 | 12 | 0 |
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Chata č. ev. 6 pod zaniklým kostelem -
Hřbitov -
Hustá vegetace v zaniklé osadě -
Rybník Svatý Vojtěch
_zanikl%C3%A1_vesnice_%C4%8Dervenec_2023_(1).jpg)
_zanikl%C3%A1_vesnice_h%C5%99bitov_%C4%8Dervenec_2023_(1).jpg)
_zanikl%C3%A1_vesnice_%C4%8Dervenec_2023_(8).jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Pověsti – Tepelsko: Svatý Vojtěch na Tepelsku. Hamelika [online]. [cit. 2016-06-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ŠVANDRLÍK, Richard. Sankt Adalbert (Svatý Vojtěch) - Zaniklá obec Svatý Vojtěch. Mariánskolázeňské listy. 2004-05-20, roč. 13, čís. 21, s. 4. Dostupné online [cit. 2016-06-05].
- ↑ KAJLÍK, Vladimír. Klášter Teplá & Mariánské Lázně. Mariánské Lázně: Městské muzeum Mariánské Lázně, 2009. ISBN 978-80-903775-2-3. Kapitola Klášter Teplá.
- ↑ a b kostel sv. Vojtěcha v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ a b POLÁČEK, Ludvík. Po stopách historie zaniklé obce Svatý Vojtěch. Tepelský zpravodaj [online]. Březen 2013 [cit. 2021-05-12]. Čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-17.
- ↑ a b Sv. Vojtěch. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1907. Dostupné online. Svazek XXVI.. S. 905.[nedostupný zdroj]
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Sankt Adalbert. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 310.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Vojtěch na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sv. Vojtěch v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zaniklé obce #2 – Svatý Vojtěch, Domaslavičky a Dřevohryzy u kláštera Teplá [video online]. Historie v terénu, 2022-07-11 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online.
