Svízelka chlupatá
 Svízelka chlupatá | |
|---|---|
.jpg) Svízelka chlupatá (Cruciata laevipes) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
| Rod | svízelka (Cruciata) |
| Binomické jméno | |
| Cruciata laevipes Opiz, 1852 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svízelka chlupatá (Cruciata laevipes) je vytrvalá, žlutozelená, stínomilná a vlhkomilná, planě rostoucí bylina s množství drobných, žlutých kvítků, Je jedním ze tří původních druhů rodu svízelka, které rostou v přírodě České republiky.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Rostliny tohoto druhu se vyskytují, vyjma Skandinávie, téměř ve všech evropských zemích a dále východním směrem přes Ukrajinu a Turecko až po oblast Kavkazu. Rostou v nadmořské výšce až 2100 m. Byly zavlečeny i Severní Ameriky, kde se objevují ve Spojených státech.[1]
V Česku se vyskytují hojně nebo roztroušeně v mezofytiku, méně časté jsou v termofytiku kolem dolních toků řek. Poměrně vzácné bývají v suchých oblastech na jižní Moravě, zcela chybí v jižních a jihovýchodních Čechách.[2][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Preferuje vlhké, humózní, zásadité až neutrální půdy dobře zásobené živinami, hlavně dusíkem. Je částečně stínomilná a roste v relativně nenarušených biotopech, na vlhčích okrajích lesů, podél potoků a řek, v příkopech cest i železničních tratí, na mokrých loukách, pastvinách i v křovinách, obvykle vytváří široké kolonie.
Je schopná regenerovat prostřednictvím oddenků a podzemních výběžku a může dlouho setrvávat na svém stanovišti. Prospívá ji občasné spasení nebo pokosení okolí, aby se odstranily konkurenceschopnější druhy.[2][3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Svízelka chlupatá je hemikryptofyt, vytrvalá bylina vysoká 20 až 50 cm. Má poléhavou nebo přímou, jen u báze větvenou lodyhou vyrůstající z tenkého, silně větveného, plazivého oddenku. Lámavá, čtyřhranná lodyha s dlouhými internodiemi je porostlá měkkými a odstávajícími chlupy a má žlutozelené listy ve čtyřčetných přeslenech.
Listy všech přeslenů nestojí střídavě, ale přesně nad sebou. Jejich čepele bývají dlouhé 15 až 25 a široké 5 až 10 mm, jsou vejčité, elipsovité nebo široce kopinaté, trojžilové, po obvodě celokrajné, na vrcholu tupě špičaté a po obvodě a žilkách hustě chlupaté. Po odkvětu spodní listy usychají a ostatní se svěšují dolů. Listy v přeslenu jsou ve skutečnosti jen dva (to jsou ty, ze kterých vyrůstají květy) a další dva jsou pouze stejně vypadající palisty (z nich květy nerostou).
Po medu vonící květy na chlupatých stopkách vyrůstají v pěti až devítikvětých vrcholících (kratších než listy) z paždí těsně nad listy. Prostřední květy ve vrcholíku jsou oboupohlavné a krajní jsou samčí se zakrnělými pestíky; po odkvětu se květenství sklánějí dolů. Kalich je nezřetelný, citrónově žlutá nebo žlutozelená, srostlá koruna se čtyřmi oválnými laloky má v průměru 2 až 3 mm. Tyčinky s prašníky jsou čtyři a spodní vícedílný semeník má vytrvalou čnělku. Opylovány jsou drobným létajícím hmyzem nebo samosprašně. Kvetou v dubnu až červenci.
Plod je lysá dvounažka dělící se ve zralosti ve dvě kulovitá či vejčitá, olivově hnědá neb černá, hladká nebo i žebrovaná merikarpia velká asi 2,5 mm. Schopnost semen (merikarpií) vyklíčit netrvá déle než rok. Hmotnost tisíce semen je 3,6 gramů. Ploidie druhu je 2n = 22.[2][3][4][5][6][7]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]_Cruciata_laevipes_-_Inflorescence.jpg)
Na přirozených stanovištích se rozmnožuje vegetativně rozrůstáním oddenků a pohlavně semeny. Uměle ji lze rozšiřovat jarním dělením trsů nebo podzimním výsevem semen, kdy v průběhu zimy semena ztrácejí dormanci.[8]
Možnost záměny
[editovat | editovat zdroj]V přírodě ČR jsou rozšířeny ještě dva jiné druhy svízelky, svízelka lysá (Cruciata glabra) a svízelka piemontská (Cruciata pedemontana). Svízelka lysá má lodyhy i květní stopky lysé a její merikarpia mají hruškovitý tvar. Svízelka piemontská má lodyhy drsné a květenství tvoří jen několik málo květů, které po odkvětu překryjí listy.[3]
Význam
[editovat | editovat zdroj]V současnosti je svízelka chlupatá ekonomicky bezvýznamnou rostlinou. Dříve byly využívány její schopnosti diuretické, adstringentní i hojivé. Odvar z listů byl používán při neprůchodnosti žaludku nebo střev, pro stimulaci chutí k jídlu i jako lék na revmatismus a vodnatelnost. Kořen i nať obsahují červené barvivo a po jejich spasení většího množství dávají krávy červeně zabarvené mléko.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Cruciata laevipes [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Svízelka chlupatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.05.2008 [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Svízelka chlupatá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 12.05.2010 [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/2: Krížavka chlpatá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1985 [cit. 2016-11-10]. S. 62–63. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11. (slovensky)
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Svízel křížatý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-11-10]. S. 356. Dostupné online.
- ↑ Wilde planten: Cruciata laevipes [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Flora y Fauna: Cruciata laevipes [online]. Asturnatura, Sistema Integrado de Información Faunística y Florística Cantabríco, ES [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ BROWN, Richard. Cruciata laevipes – Crosswort [online]. Emorsgate Seeds, King's Lynn, Norfolk, UK [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11. (anglicky)
- ↑ Plants For a Future: Cruciata laevipes [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svízelka chlupatá na Wikimedia Commons 
Taxon Cruciata laevipes ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření Svízelky chlupaté v ČR
