Svízelka chlupatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Svízelka chlupatá

alternativní popis obrázku chybí
Svízelka chlupatá (Cruciata laevipes)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď: mořenovité (Rubiaceae)
Rod: svízelka (Cruciata)
Binomické jméno
Cruciata laevipes
Opiz, 1852
Synonyma
  • Galium cruciata
  • Rubia cruciata
  • Valantia cruciata
  • svízel křížatý
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení svízelky chlupaté

Svízelka chlupatá (Cruciata laevipes) je vytrvalá, žlutozelená, stínomilná a vlhkomilná, planě rostoucí bylina s množství drobných, žlutých kvítků, Je jedním ze tří původních druhů rodu svízelka, které rostou v přírodě České republiky.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rostliny tohoto druhu se vyskytují, vyjma Skandinávie, téměř ve všech evropských zemích a dále východním směrem přes Ukrajinu a Turecko až po oblast Kavkazu. Rostou v nadmořské výšce až 2100 m. Byly zavlečeny i Severní Ameriky, kde se objevují ve Spojených státech.[1]

Česku se vyskytují hojně nebo roztroušeně v mezofytiku, méně časté jsou v termofytiku kolem dolních toků řek. Poměrně vzácné bývají v suchých oblastech na jižní Moravě, zcela chybí v jižních a jihovýchodních Čechách.[2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Preferuje vlhké, humózní, zásadité až neutrální půdy dobře zásobené živinami, hlavně dusíkem. Je částečně stínomilná a roste v relativně nenarušených biotopech, na vlhčích okrajích lesů, podél potoků a řek, v příkopech cest i železničních tratí, na mokrých loukách, pastvinách i v křovinách, obvykle vytváří široké kolonie.

Je schopná regenerovat prostřednictvím oddenků a podzemních výběžku a může dlouho setrvávat na svém stanovišti. Prospívá ji občasné spasení nebo pokosení okolí, aby se odstranily konkurence schopnější druhy.[2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Svízelka chlupatá je hemikryptofyt, vytrvalá bylina vysoká 20 až 50 cm. Má poléhavou nebo přímou, jen u báze větvenou lodyhou vyrůstající z tenkého, silně větveného, plazivého oddenku. Lámavá, čtyřhranná lodyha s dlouhými internodiemi je porostlá měkkými a odstávajícími chlupy a má žlutozelené listy ve čtyřčetných přeslenech.

Listy všech přeslenů nestojí střídavě, ale přesně nad sebou. Jejich čepele bývají dlouhé 15 až 25 a široké 5 až 10 mm, jsou vejčité, elipsovité nebo široce kopinaté, trojžilové, po obvodě celokrajné, na vrcholu tupě špičaté a po obvodě a žilkách hustě chlupaté. Po odkvětu spodní listy usychají a ostatní se svěšují dolů. Listy v přeslenu jsou ve skutečnosti jen dva (to jsou ty, ze kterých vyrůstají květy) a další dva jsou pouze stejně vypadající palisty (z nich květy nerostou).

Po medu vonící květy na chlupatých stopkách vyrůstají v pěti až devítikvětých vrcholících (kratších než listy) z paždí těsně nad listy. Prostřední květy ve vrcholíku jsou oboupohlavné a krajní jsou samčí se zakrnělými pestíky; po odkvětu se květenství sklánějí dolů. Kalich je nezřetelný, citrónově žlutá nebo žlutozelená, srostlá koruna se čtyřmi oválnými laloky má v průměru 2 až 3 mm. Tyčinkyprašníky jsou čtyři a spodní vícedílný semeník má vytrvalou čnělku. Opylovány jsou drobným létajícím hmyzem nebo samosprašně. Kvetou v dubnu až červenci.

Plod je lysá dvounažka dělící se ve zralosti ve dvě kulovitá či vejčitá, olivově hnědá neb černá, hladká nebo i žebrovaná merikarpia velká asi 2,5 mm. Schopnost semen (merikarpií) vyklíčit netrvá déle než rok. Hmotnost tisíce semen je 3,6 gramů. Ploidie druhu je 2n = 22.[2][3][4][5][6][7]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Květenství

Na přirozených stanovištích se rozmnožuje vegetativně rozrůstáním oddenků a pohlavně semeny. Uměle ji lze rozšiřovat jarním dělením trsů nebo podzimním výsevem semen, kdy v průběhu zimy semena ztrácejí dormanci.[8]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

V přírodě ČR jsou rozšířeny ještě dva jiné druhy svízelky, svízelka lysá (Cruciata glabra) a svízelka piemontská (Cruciata pedemontana). Svízelka lysá má lodyhy i květní stopky lysé a její merikarpia mají hruškovitý tvar. Svízelka piemontská má lodyhy drsné a květenství tvoří jen několik málo květů, které po odkvětu překryjí listy.[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je svízelka chlupatá ekonomicky bezvýznamnou rostlinou. Dříve byly využívány její schopnosti diuretické, adstringentní i hojivé. Odvar z listů byl používán při neprůchodnosti žaludku nebo střev, pro stimulaci chutí k jídlu i jako lék na revmatismus a vodnatelnost. Kořen i nať obsahují červené barvivo a po jejich spasení většího množství dávají krávy červeně zabarvené mléko.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HASSLER, M.. Catalogue of Life 2016: Cruciata laevipes [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014, [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Svízelka chlupatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.05.2008, [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Svízelka chlupatá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 12.05.2010, [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/2: Krížavka chlpatá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, [cit. 2016-11-10]. S. 62-63. Dostupné online. (slovensky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Svízel křížatý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2016-11-10]. S. 356. Dostupné online. (česky) 
  6. Wilde planten: Cruciata laevipes [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL, [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  7. Flora y Fauna: Cruciata laevipes [online]. Asturnatura, Sistema Integrado de Información Faunística y Florística Cantabríco, ES, [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. BROWN, Richard. Cruciata laevipes – Crosswort [online]. Emorsgate Seeds, King's Lynn, Norfolk, UK, [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Plants For a Future: Cruciata laevipes [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK, [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]