Suzdalský kreml

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Suzdalský kreml
Суздальский кремль
Ансамбль Суздальского кремля со стороны прохода в валах улицы Варганова.jpg
Poloha
Stát Rusko Rusko
Město Coat of Arms of Suzdal.png Suzdal
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Vystavěn 11. – 17. století
Rozloha kremlu 14 ha
Délka hradeb dochován 1400 m dlouhý val
Počet věží 15
Z toho dochováno 0
Status částečně dochovaný
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Bílé památky
Vladimiru a Suzdalu
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát RuskoRusko Rusko
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iv
Odkaz 633 (anglicky)
Oblast Evropa
Zařazení do seznamu
Zařazení 1992 (16. zasedání)
Rejstřík památek 3310127000

Suzdalský kreml (rusky Суздальский кремль) je částečně dochovaný kreml, tvořící historické jádro ruského Suzdalu. Pevnost vznikla na přelomu 11. a 12. století a brzy se stala důležitým centrem Vladimirsko-suzdalského knížectví. Na počátku 18. století dřevěné opevnění zcela shořelo, dodnes se tak dochovalo pouze několik objektů vnitřního kremlu a val. Od roku 1992 je tento areál v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zanesen na seznam světového dědictví UNESCO.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dochovaná část kremlu, obranný val, pochází z 2. poloviny 11. století a vznikl tak v období, kdy v oblasti vládl Vladimír II. Monomach. Není však vyloučeno, že již v 10. století se zde nacházelo osídlení. Samotný val je velmi dobře dochovaný díky tomu, že byl vyztužen dřevěnou konstrukcí. O něco později vznikly hradby z dubových kůlů s věžemi a dvěma branami. Důležitou roli v obranném systému kremlu hrála i blízká řeka Kamenka, která tvořila přirozenou vodní bariéru.

Roku 1194 byly na příkaz vladimirsko-suzdalského knížete Vsevoloda III. Velkého hnízda jednoduché hradby nahrazeny během jediného roku roubenými.

Ještě v 17. století byl Suzdalský kreml důležitým duchovním, administrativním, obchodním i obranným centrem pro široké okolí. Nacházel se zde knížecí dvůr a dvůr episkopa s městskou katedrálou, tržiště a okolo 1500 mužů, připravených chopit se v případě potřeby zbraní.

Roku 1719 došlo k velkému požáru, kterému podlehly kremelské hradby, věže i brány. Dodnes však zůstaly velmi dobře zachované obranné valy, zejména díky dřevěné výztuži, kterou je stavitelé zpevnili. Výjimkou je severní část valu, která byla kvůli rozvodňování řeky Kamenky postupně odplavena.[1]

Areál kremlu[editovat | editovat zdroj]

Chrám narození Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Byl vystavěn v letech 1222–1225 z místního bílého vápence. Stojí na místě původního cihlového chrámu z dob Vladimíra Monomacha. Roku 1445 však chrám vypálili kazaňští Tataři, v důsledku požáru byla vrchní část chrámu zničena. Původní zdi byly tedy v 16. století rozebrány do výše cca 5 metrů (po řadu drobných oblouků) a vrchní část byla obnovena z cihel. Na staré části zdí se dochovalo množství vytesaných dekorací: figury lvů, ženské masky a složité ornamenty. Jsou zde pohřbeni synové Jurije Dolgorukého. Roku 1635 byla v těsné blízkosti vybudována zvonice. V současnosti je chrám jednak muzeem, jednak zde probíhají pravidelné bohoslužby.

Archijerejský palác[editovat | editovat zdroj]

Postupně se formoval v 15. – 18. století jako obytný komplex pro suzdalské církevní představitele. Hlavní budova stojí v bezprostřední blízkosti Chrámu narození Panny Marie. Od poloviny 20. století se zde nachází muzeum historie Suzdalského kremlu a suzdalského kraje.

Chrám svatého Mikuláše (dřevěný)[editovat | editovat zdroj]

Dřevěný chrám, nacházející se v západní části kremlu, byl vystavěn roku 1766 v obci Glotovo ve Vladimirské oblasti. Roku 1960 byl tento cenný objekt přesunut do Suzdalského kremlu pro zvýšení turistické atraktivnosti areálu.

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice[editovat | editovat zdroj]

Nevelký chrám ve východní části kremlu ve stylu naryškinského baroka (v Suzdalu velmi vzácně zastoupeném stylu). Přesné datum výstavby není s jistotou známo, nejspíš vznikl roku 1650 na místě staršího vyhořelého chrámu. Po velkém požáru roku 1719, při kterém vzaly za své celé hradby, byl značně přestavěn. Do bolševické revoluce patřila k chrámu také zvonice a přídělek sv. Sergeje a Nikona Radoněžských (17. – 18. stol.), obehnán byl nízkým plotem s branou. Všechny tyto stavby byly zničeny ve 20. letech 20. století.

Chrám svatého Mikuláše (kamenný)[editovat | editovat zdroj]

Vystavěn v letech 1720–1739 v jihovýchodní části kremlu v rámci obnovy po velkém požáru. Jedná se o letní chrám, k němuž patří blízký Chrám narození Páně. Natáčel se zde sovětský film Ženitba Balzaminova (1964).

Chrám narození Páně[editovat | editovat zdroj]

Vystavěn roku 1775, je to párový zimní chrám kamenného Chrámu narození Páně. V 19. století přistavěna předsíň.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Суздальский кремль na ruské Wikipedii.

  1. Суздальский Кремль | Достопримечательности Суздаля. Суздаль Онлайн [online].  [cit. 2016-12-12]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]