Susan B. Anthonyová
Susan B. Anthonyová | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Susan Anthony |
Narození | 15. února 1820 Adams ![]() |
Úmrtí | 13. března 1906 (ve věku 86 let) Rochester ![]() |
Příčina úmrtí | srdeční selhání a zápal plic |
Místo pohřbení | Paříž |
Povolání | sufražetka, aktivistka za práva žen, lidskoprávní aktivistka, abolicionistka a spisovatelka |
Ocenění | Národní ženská síň slávy (1973) |
Politická strana | Republikánská strana |
Rodiče | Daniel Anthony[1] a Lucy Readová[1] |
Příbuzní | Daniel Read Anthony, Mary Stafford Anthony a Jacob Merritt Anthony (sourozenci) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Susan Brownell Anthonyová (15. února 1820 Adams – 13. března 1906 Rochester) byla americká aktivistka, klíčová postava hnutí za práva žen v 19. století ve Spojených státech. Byla spoluzakladatelkou Women's Temperance Movement (Ženské protialkoholové hnutí) i jeho časopisu The Revolution. Hrála též významnou úlohu v boji proti otroctví.
Pro-life feministka[editovat | editovat zdroj]
Anthonyová byla stejně jako většina amerických feministek 19. a první poloviny 20. století pro-life. Umělý potrat považovala za vraždu dítěte[2] a odmítala myšlenku, že by byl ženským právem. Tento postoj mezi americkými feministkami převažoval až do 60. let 20. století (tzv. feministky první vlny). V průběhu 60. let naopak většina feministického hnutí přijala myšlenku umělých potratů za svou a začala usilovat o jejich legalizaci (tzv. feministky druhé vlny).[3] Od 70. let tvoří pro-life feministky v rámci feministického hnutí v USA výraznou menšinu.[4] Současné pro-life feministky se hlásí k odkazu zakladatelek feministického hnutí (včetně Susan B. Anthonyové), které umělé potraty odmítaly, a podporu umělých potratů ze strany současného feministického mainstreamu vnímají jako zradu původních feministických myšlenek a ideálů.[5][6][7] Susan B. Anthony List je americká pro-life organizace, navazující na myšlenky Susan B. Anthonyové, která se zaměřuje především na podporu pro-life žen v politice.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Abortion and the early feminists [online]. BBC [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Women's rights movement [online]. Britannica [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. muse.jhu.edu [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Feminist foremothers [online]. feministsforlife.org [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.sba-list.org [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-07.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sba-list.org [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-09.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sba-list.org [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Baker, Jean H. Sisters: The Lives of America's Suffragists. Hill and Wang, New York, 2005. ISBN 0-8090-9528-9.
- Derr, Mary Krane ProLife Feminism: Yesterday and Today Sulzburger & Graham Publishing Ltd, 1995. ISBN 0-945819-62-5
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Susan B. Anthonyová na Wikimedia Commons
- Heslo na Find a grave
- Susan B. Anthony List
- Rodný dům Susan B. Anthony, dnes muzeum