Superměsíc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Srovnání průměru superměsíce z 19. března 2011 (vpravo) vůči běžnému úplňku z 20. prosince 2010 (vlevo)

Superměsíc, superúplněk či velký úplněk[1] je neodborné označení[2] astronomického jevu, kdy Měsíc obíhající Zemi prochází ve fázi úplňku či novu perigeem[3] a na své eliptické dráze se nejvíce přiblíží k planetě. K tomuto souběhu dochází u úplňku i novu zhruba jednou za čtrnáct měsíců.[1] Excentricita dráhy Měsíce způsobuje, že v perigeu (přízemí), kdy je Zemi nejblíže, činí vzdálenost až 356 400 km, zatímco v apogeu (odzemí) může být od planety maximálně vzdálen až 406 700 km.[3] Opačným jevem při průchodu odzemím je „mikroměsíc“ neboli „mikroúplněk“.[1]

Jednotlivé superměsíce nejsou stejně velké kvůli „kolébání“ (libraci) lunární dráhy. Rozdíl ve velikosti úplňku v perigeu a apogeu je relativně malý a dosahuje cca 15 %.[4] Samotný vycházející úplněk se jeví nízko nad obzorem větší, než když vystoupá na oblohu. Průměr kotouče ve skutečnosti zůstává po celou dobu stejný. Zdánlivé zvětšení způsobuje optický klam, při němž mozek porovnává velikost kotouče se známými objekty u obzoru (domy, kopce). Jakmile není srovnání výše na obloze možné, Měsíc se jeví menší.[1]

Zavedení termínu „superměsíc“ je připisováno astrologu Richardu Nollemu, jehož roku 1978 inspirovalo přečtení odborné stati „Strategická role skočného přílivu v perigeu pro námořní historii a přímořské povodně“ z roku 1976 od hydrologa Ferguse Wooda.[5][6][7] V roce 1979 pak Nolle jev definoval v astrologickém časopise Dell Horoscope jako „nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se 90 % jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze.[2] Důvody pro volbu 90 % však neuvedl.[2] Největší a nejjasnější superměsíce pozorované od poloviny 20. století na území Česka nastaly 26. ledna 1948, 14. listopadu 2016, 13.–14. prosince 2016 a k dalšímu takovému dojde 25. listopadu 2034.[4] Vůbec nejbližší superměsíc v úplňku během 21. století byl vypočítán na 6. prosince 2052.[8]

Oscilace vzdálenosti Měsíce od Země (vertikálmí osa v km) mezi roky 2018–2020 (horizontální osa) se zvýrazněním fází úplňku (•) a novu (x)
Oscilace vzdálenosti Měsíce od Země (vertikálmí osa v km) mezi roky 2018–2020 (horizontální osa) se zvýrazněním fází úplňku () a novu (x)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d GEMBEC, Martin. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 227 z 13. 11. 2016. Superúplněk 14. listopadu 2016 [online]. Česká astronomická společnost. Astronomický ústav AV ČR, 2016-11-13 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  2. a b c GABZDYL, Pavel. Bude únorový úplněk superúplňkem?. In-Počasí [online]. 2020-02-03 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. a b ŠVANDA, Michal. Co je superměsíc a jak často je k vidění?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-09-30 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  4. a b VESELÝ, Jan. Proč bude zítřejší úplněk ještě jasnější, než ten nejjasnější? [online]. www.astro.cz [Česká astronomická společnost], 2016-12-12 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  5. What is a Super Moon. Actforlibraries.org. Dostupné online [cit. 2018-01-10]. (anglicky) 
  6. FERGUS. The Strategic Role of Perigean Spring Tides in Nautical History and Coastal Flooding, 1635-1976 [online]. Washington DC: NOAA, 1976. Dostupné online. 
  7. NOLLE, Richard. SuperMoon: What It Is, What It Means [online]. www.astropro.com, 2011-03-22 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Closest supermoon since 1948! [online]. EarthSky [cit. 2016-11-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]