Přeskočit na obsah

Sumerština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sumerština (𒅴𒂠, emeg̃ir)
Rozšířeníjižní Mezopotámie
Počet mluvčíchvymřelý jazyk
Klasifikace
PísmoKlínové písmo
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykSumer
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2sux (B)
sux (T)
ISO 639-3sux
Ethnologuesux
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sumerština je starověký vymřelý jazyk používaný v jižní části Mezopotámie od 4. tisíciletí př. n. l. Kolem 1900 př. n. l. byla v běžné mluvě nahrazena akkadštinou, jazykem náboženským a vědeckým však zůstala po dvě další tisíciletí. Sumerština není příbuzná s žádným jiným jazykem a řadí se stejně jako například baskičtina mezi izolované jazyky.

Sumerština je prvním známým psaným jazykem. Používané písmo, zvané klínové, později převzaly další jazyky jako akkadština, ugaritština, ale i chetitština.

Zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Sumerština je aglutinační jazyk, to znamená, že pro vyjádření jedné gramatické funkce používá jeden afix. Ty se proto od sebe dají více či méně oddělit. Částečně je sumerština i ergativní jazyk (má ve svém systému pád ergativ).

Objevovaly se snahy přiřadit původem sumerštinu snad ke každému známému aglutinačnímu jazyku. Uvažovalo se například o příbuznosti s baskičtinou nebo drávidskými jazyky. Tyto dohady jsou však nepodložené a lingvistická komunita je neuznává. Pravděpodobnější se zdá zastoupení ve velké nostratické jazykové rodině nebo mezi dené-kavkazskými jazyky, i když existence skupin samotných je často zpochybňována.

Souhlásky

[editovat | editovat zdroj]
Labiála Alveolára Postalveolára Velára Glotála
Nazála m n ŋ
Ploziva Jednoduché p t k ʔ
S přídechem
Frikativa s ʃ x h
Afrikáta Jednoduché t͡s
S přídechem t͡sʰ
Švih ɾ
Approximanta l j

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Číslovky

[editovat | editovat zdroj]
Sumersky Česky
aš, deli, diš, 𒁹 jeden
min, 𒈫 dva
eš, 𒐈 tři
limmu, 𒐉 čtyři
ia, 𒐊 pět
aš, 𒐋 šest
umun, imin, 𒐌 sedm
ussu, 𒐍 osm
ilimmu, 𒑆 devět
u, 𒌋 deset

Vzorový text

[editovat | editovat zdroj]
Enlil lugal kurkurra abba dig̃irdig̃irreneke
inim ginanita ning̃irsu šarabi ki enesur
mesilim lugal kiške inim ištarannata
eš gana bera kiba na biru.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Idioma sumerio na španělské Wikipedii.


Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • WALKER, C. B. F. Klínopis: Čtení v minulosti. Praha: Volvox Globator, 2007. ISBN 978-80-7207-627-7. 
  • CHARVÁT, Petr. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. I. kapitola: Sumerské písemnictví, s. 17-76. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]