Sulfid měďný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sulfid měďný
Krystalická struktura chalkosinu, minerálu tvořeného sulfidem měďným
Krystalická struktura chalkosinu, minerálu tvořeného sulfidem měďným
Obecné
Systematický název Sulfid měďný
Anglický název Copper(I) sulfide
Německý název Kupfer(I)-sulfid
Sumární vzorec Cu2S
Vzhled olověně šedý krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
ChEBI
SMILES [Cu+].[Cu+].[S-2]
InChI 1S/2Cu.S/q2*+1;-2
Číslo RTECS GL8910000
Vlastnosti
Molární hmotnost 159,16 g/mol
Teplota tání ~1 130 °C (~1 400 K)
Hustota 0,895 g/cm3
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
slabě rozpustný v HCl, rozpustný ve vodných roztocích NH3 a KCN, rozklad v HNO3 a H2SO4
Součin rozpustnosti 2,5×10-48[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Sulfid měďný je anorganická sloučenina se vzorcem Cu2S. V přírodě se vyskytuje jako minerál chalkocit (dříve nazývaný chalkosin). Jeho skutečné složení se pohybuje od Cu1,997S po Cu2,000S.[2]

Příprava a reakce[editovat | editovat zdroj]

Cu2S se dá připravit zahříváním mědi v kapalné nebo plynné síře nebo v H2S.

2 Cu + S → Cu2S

Reakce u práškové mědi probíhá rychle, zatímco u granulované mědi je potřeba mnohem vyšší teplota.[3] Sulfid měďný reaguje s kyslíkem za vzniku SO2[4]

2 Cu2S + 3 O2 → 2 Cu2O + 2 SO2

Při výrobě mědi se dvě třetiny roztaveného sulfidu měďného přemění touto reakcí na oxid, který zreaguje se zbylým sulfidem za vzniku kovové mědi[4]:

Cu2S + 2 Cu2O → 6 Cu + SO2

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Cu2S má dvě formy: při nížších teplotách existuje v monoklinické formě, která má komplexní strukturu s 96 atomy mědi v jednotkové buňce,[5] při vyšších teplotách v hexagonální formě, jež je stabilní nad 104 °C.[6]

Existuje i nestechiometrická fáze (minerál djurleit) se vzorcem Cu1,96S (ve skutečnosti se složení pohybuje v rozmezí Cu1,934S-Cu1,965S) a má monoklinickou strukturu s 248 atomy mědi a 128 atomy síry v buňce.[5] Cu2S a Cu1,96S mají podobný vzhled a je velmi nesnadné je od sebe rozlišit.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Copper(I) sulfide na anglické Wikipedii.

  1. http://slideplayer.cz/slide/2814261/10/images/33/Sou%C4%8Diny+rozpustnosti+Z%C3%A1klady+l%C3%A9k.+chemie+Kapaliny+a+plyny+2013/2014.jpg
  2. Potter, R. W. (1977).  "An electrochemical investigation of the system copper-sulfur". Economic Geology 72 (8): 1524–1542. doi:10.2113/gsecongeo.72.8.1524. 
  3. Blachnik R., Müller A. (2000).  "The formation of Cu2S from the elements I. Copper used in form of powders". Thermochimica Acta 361: 31. doi:10.1016/S0040-6031(00)00545-1. 
  4. a b Wiberg, Egon and Holleman, Arnold Frederick (2001) Inorganic Chemistry, Elsevier ISBN 0-12-352651-5
  5. a b  "Djurleite (Cu1.94S) and Low Chalcocite (Cu2S): New Crystal Structure Studies"(1979). Science 203 (4378): 356–8. doi:10.1126/science.203.4378.356. PMID 17772445. 
  6. Wells A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, 5th ed., Oxford Science Publications, ISBN 0-19-855370-6
  7. Evans H.T. (1981).  "Copper coordination in low chalcocite and djurleite and other copper-rich sulfides". American Mineralogist 66 (7–8): 807–818.