Sudoměř (Čejetice)
| Sudoměř | |
|---|---|
 Pomník Jana Žižky | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Čejetice |
| Okres | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′32″ s. š., 14°3′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 94 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sudoměř u Čejetic (4,03 km²) |
| Nadmořská výška | 383 m n. m. |
| PSČ | 386 01 |
| Počet domů | 42 (2011)[2] |
  Sudoměř | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 18970 |
| Kód k. ú. | 618977 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sudoměř (katastrální území Sudoměř u Čejetic, vlaková zastávka Sudoměř u Písku) je vesnice ležící 10 km východně od města Strakonice v Jihočeském kraji. Spadá pod obec Čejetice. V roce 2011 zde trvale žilo 74 obyvatel.[3] Nedaleko Sudoměře se nachází archeologické naleziště ze střední doby kamenné (10 000 – 4 000 let př. n. l.).
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318.[4]
Bitva u Sudoměře[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko Sudoměře, u rybníka Škaredý, se 25. března 1420 odehrála bitva u Sudoměře. Bylo tu vojsko Jana Žižky z Trocnova, které údajně mělo jen 400 mužů a žen proti dvoutisícové křižácké přesile. Královské vojsko pronásledovalo husity, kteří se zastavili na hrázi mezi napuštěným a vypuštěným rybníkem. Královské vojsko se k nim začalo blížit přes vypuštěný rybník, ale protože na sobě vojáci měli těžká brnění a těžké zbraně, začali se bořit do bláta. Pak už stačilo, aby husité, kteří byli lehcí a nepropadali se, dobili vojáky svými zbraněmi. Připomínkou této bitvy je 16 metrů vysoký pomník Jana Žižky sestavený z kamenných kvádrů na místě bitvy, který vytvořil Emanuel Julian Kodet za pomoci stavitele Františka Kulíře v roce 1925.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Na severozápadním okraji vesnice se v prostoru usedlosti čp. 15 dochovaly pozůstatky sudoměřské tvrze,[5] ze které pochází rod Řepických ze Sudoměře.[6] Na západním okraji vesnice se nacházely památkově chráněné sejpy po rýžování zlata, ale byly zničeny orbou ve druhé polovině dvacátého století.[7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Usedlost č.p. 3 na návsi -
Kaplička -
Dům při návsi -
Výklenková kaple za vsí -
Náves
.jpg)
_03.JPG)
_10.JPG)
_(6.).jpg)
_05.JPG)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 205.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Sudoměř – tvrz, s. 186.
- ↑ Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Protivínsku, s. 261–262.
- ↑ Rýžovnické sejpy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sudoměř na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
