Subarachnoidální krvácení
| Subarachnoidální krvácení | |
|---|---|
| Klasifikace | |
| MKN-10 | I60.1 |
| Klinický obraz | |
| Příčiny nebo rizikové faktory | aneurysma, neurotrauma |
| Postižený systém | mozek, cévy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Subarachnoidální krvácení je krvácení mezi arachnoideou a pia mater,[1] při kterém krev uniká do likvorových cest. Nejčastější příčinou je ruptura aneurysmatu (60 %). K ruptuře dochází při akutní hypertenzi.[2] Pokud krvácení nepředcházel úraz, jde o hemoragickou cévní mozkovou příhodu.
Příčiny
[editovat | editovat zdroj]V 60 % případů je příčinou ruptura aneurysmatu, tedy mozkové výdutě. Rizikovým faktorem je arteriální hypertenze. Subarachnoidální krvácení může být i traumatické etiologie, v tom případě jej MKN-10 kóduje S06.
Klinický průběh
[editovat | editovat zdroj]Náhle vzniklá prudká bolest hlavy (v sekundách až minutách) je u 20 % jediným příznakem subarachnoidálního krvácení. Dále se objevují nevolnost a zvracení, fokální neurologický deficit s možností rychlé progrese kvalitativní i kvantitativní poruchy vědomí, meningeální syndrom (často až kolem 6 hodin po příhodě, citlivost na světlo a zvuky). V klinické praxi se používá klasifikace dle WFNS (World Federation of Neurological Surgeons) nebo dle Hunta a Hesse. Fischerova škála zase odráží závažnost krvácení z CT nálezu a hodnotí prognózu a riziko vazospasmů.
| WFNS klasifikace | Klasifikace dle Hunta a Hesse[4] | |||
| Stupeň | GCS | Ložiskový nález | Stupeň | Klinické příznaky |
| I | 15 | ne | I | lehké bolesti hlavy, meningismus |
| II | 14–13 | ne | II | silné bolesti hlavy, meningismus, poruchy v oblasti hlavových nervů |
| III | 14–13 | ano | III | porucha vědomí (spavost, zmatenost), lehká ložisková symptomatika |
| IV | 12–7 | ano/ne | IV | těžká porucha vědomí (sopor), hemiparéza, vegetativní poruchy |
| V | 6–3 | ano/ne | V | kóma, decerebrační symptomy |
Diagnostika
[editovat | editovat zdroj]Diagnostickými metodami pro zjištění subarachnoidálního krvácení jsou jednak zobrazovací metody, jako CT, CT-angiograrafie/MRI, MR-angiografie, DSA a případně lumbální punkce.
Léčba
[editovat | editovat zdroj]Základní léčba spočívá v zastavení krvácení a neurochirurgickém či endovaskulárním vyřazení aneurysmatu nebo arteriovenózní malformace. Součástí léčby je samozřejmě i symptomatická terapie.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku je použit text článku Subarachnoidální krvácení/PGS/diagnostika ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.
- ↑ RIGUTTI, Adriana; HOUŽVÍKOVÁ, Jitka MUDr. Atlas Anatomie. [s.l.]: [s.n.], 2006. 239 s. ISBN 978-80-7567-025-0. S. 82–93.
- ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Subarachnoidální krvácení – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ SAH - Hunt-Hess, WFNS, Fisher scale. www.neurosurg.cz [online]. 2015-09-03 [cit. 2025-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FIKSA, Jan. Cévní mozkové příhody. neurologie.lf1.cuni.cz [PDF]. Iktové centrum Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN [cit. 2025-09-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu subarachnoidální krvácení na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
