Styly bonsají

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Styly bonsají jsou určité definice standardů pro tvarování bonsají. Nejrozšířenější jsou styly japonské, ale i další státy Dálného východu (Čína, Vietnam, Korea) mají vlastní styly (samozřejmě jsou vzájemně ovlivněné).

Základní styly[editovat | editovat zdroj]

Pět základních stylů představuje pět stromů, jejichž kmeny se jakoby postupně naklání vůči substrátu, ze kterého vyrůstají. Od vzpřímeného stylu, který vyrůstá kolmo, přes šikmý až po kaskádu, u které roste kmen vlastně obráceně shora dolů.[pozn. 1]

Vzpřímený styl[editovat | editovat zdroj]

Vzpřímený styl

(ČokanChokan)[pozn. 2]

Základem tohoto stylu je rovný kmen vyrůstající kolmo ze substrátu. Větve vyrůstají střídavě z kmenu a tvoří jednotlivá patra. Žádné dvě větve nerostou ze stejného místa na kmeni. Níže umístěné větve by měly směřovat dolů, což navozuje iluzi starého stromu. V přírodě takto rostou především smrky a jedle.

Volně vzpřímený styl[editovat | editovat zdroj]

Volně vzpřímený styl

(Moyogi) Pravděpodobně nejrozšířenější styl pěstování bonsají. Kmen je více či méně zvlněný, často je tvarován do písmene S. V tom případě se musí „vlny“ směrem ke špičce zmenšovat. Strom by měl vyrůstat rovně ze substrátu, tzn. špička kmene má být nad patou. Větve vyrůstají střídavě z kmene ve vnějším místě ohybu a tvoří jednotlivá patra.

Šikmý styl[editovat | editovat zdroj]

Šikmý styl

(ŠakanShakan)[pozn. 2] Tento styl představuje strom, který se kvůli vývratu nebo sesuvu půdy naklonil, ale dál pokračuje v růstu. Základem je rovný nebo mírně zvlněný kmen vyrůstající šikmo ze substrátu. Větve stejně jako u předchozích stylů tvoří střídavě jednotlivá patra, jsou vodorovné nebo mírně skloněné.

Polokaskáda[editovat | editovat zdroj]

Polokaskáda

(Han Kengai) Představuje přírodními vlivy částečně zkroucený strom, kdy část stromu roste standardním způsobem vzhůru a alespoň jedna větev se sklání a roste pod úrovní misky.

Kaskáda[editovat | editovat zdroj]

Kaskáda

(Kengai) Strom je natolik zkroucený a ohnutý přírodními vlivy, že celý roste pod úrovní horní hrany misky.[pozn. 3] Typické pro kaskádu (a také pro polokaskádu) je použití vysokých misek, což udržuje fyzickou i optickou rovnováhu.

Ostatní styly[editovat | editovat zdroj]

Styl koště[editovat | editovat zdroj]

Styl koště‎

(HokidačiHokidachi)[pozn. 2] Základem tohoto stylu je rovný nebo mírně šikmý kmen, který se v jednom místě rozvětvuje do koruny. Koruna je pravidelná, nejčastěji kulovitá.

V přírodě takto roste většina listnatých stromů.

Literátský styl[editovat | editovat zdroj]

Literátský styl

(BundžinBunjingi)[pozn. 2] Tento zvláštní styl se vyznačuje neobvykle dlouhým, štíhlým kmenem, který je zpravidla zajímavým způsobem zkroucený. Větve jsou pouze ve špičce stromu. Styl čerpá inspiraci z japonského obrázkového písma, uplatňují se v něm prvky kaligrafie

Strom na skále (na kameni)[editovat | editovat zdroj]

Strom na skále

(Sekijoju) Tento strom svými kořeny obepíná relativně malý kámen a končí v substrátu pod ním. Je pěstován v běžné bonsajové misce. Samotný strom může být tvarován v libovolném stylu.

Strom ve skále[editovat | editovat zdroj]

Strom ve skále

(IšitsukiIshitsuki)[pozn. 2] Relativně malý strom vyrůstá ze substrátu, který je umístěn v malé prohlubni na velkém kameni. Kámen bývá umístěn v misce s vodou, která vzlíná kamenem, kde jí strom využívá. Samotný strom je opět tvarován v libovolném stylu.

Vrostlý strom[editovat | editovat zdroj]

(Tanuki) Strom vrostlý do staršího kmene.

Strom ve větru[editovat | editovat zdroj]

Strom ve větru

(Fuki nagašiFuki Nagashi)[pozn. 2] Představuje strom bičovaný silným větrem. Typické pro tento styl je nakloněný kmen a větve rostoucí ve směru naklonění kmene.

Zkroucený styl[editovat | editovat zdroj]

Zkroucený styl

(Hankan) Jde vlastně o typ volně vzpřímeného stylu, v němž jsou ovšem záhyby kmene velmi výrazné.

Dvojkmen[editovat | editovat zdroj]

Dvojkmen

(Soukan) Z jednoho kořenového systému vyrůstají dva kmeny, z nichž jeden je výrazně vyšší a silnější než druhý. Větve obou kmenů tvoří společnou korunu.

Vícekmen[editovat | editovat zdroj]

Vícekmen

Z jednoho kořenového systému vyrůstá několik kmenů. Ty mohou být uspořádány v několika podtypech:

  • trs (kabubuki, kabudači, cukomijose) - kmeny vyrůstají z jednoho společného základu,
  • vor (ikadabuki, netsunagari) – původní strom padl a jeho někdejší větve nyní tvoří samostatné stromy, jednotlivé kmeny tedy vyrůstají z části původního kmene (tento podtyp vidíme na obrázku),
  • vlnitý styl – původní strom zapustil některé své větve do země a vznikly z nich samostatné stromy.

Více stromů[editovat | editovat zdroj]

V misce s nachází dva nebo více samostatných stromů. Někdy bývá zkombinováno i více druhů. Jednotlivé typy dostávají názvy podle počtu stromů – dva (sódžu), tři (sambonjose), pět (gokonjose), sedm (nanakonjose), devět (kjúkonjose).

Lesík[editovat | editovat zdroj]

Lesík

(Yose-Ue) Za lesík se zpravidla považuje kompozice, která zahrnuje více než devět stromů. U tohoto stylu se několik jednotlivých stromů vysazuje do společné misky. Stromy jsou různě vysoké a silné, vysázené nepravidelně. Je možné kombinovat různé druhy stromů. Z pohledové strany se kmeny nesmí překrývat, stromy by neměly stát v řadě.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozdělení stylů na základní a ostatní se v různých zdrojích liší, někdy je mezi základní zařazován také styl Koště.
  2. a b c d e f Na prvním místě je uveden přepis do české výslovnosti, na druhém často používaný přepis do angličtiny.
  3. Obrázek není úplně přesný, pro skutečnou kaskádu by bylo třeba odstranit větev úplně nahoře.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMLINSON, Harry. Bonsaje: Velká kniha o pěstování bonsají. Praha: Cesty, 2003. ISBN 80-7181-191-2. S. 46-49. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]