Styl královny Anny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Styl královny Anny byl styl architektury, nábytku a zlatníků oblíbený za vlády britské královny Anny Stuartovny (1702–1707), charakterizovaný pozdně renesanční klasicistní formou v kombinaci s typickou barokní prostorovou kompozicí, nebo na oživenou formu, která byla populární v poslední čtvrtině 19. a na počátku 20. století (který je známý jako oživení stylu královny Anny (Queen Anne Revival)).

Architektura[editovat | editovat zdroj]

V architektuře se projevil ve výstavbě obytných budov až do velikosti panských sídel se zahradami. Vyznačoval se monumentalitou, oboustrannou symetrií, bočními křídly, nárožními věžemi, hlubokými zastřešenými vchody, širokými terasami, arkýřovými okny nad sebou, jemnějším zdivem atd. Příkladem mohou být stavby Johna Vanbrugha jako je zámek Howard z let 1702–1714 nebo Blenheimský palác z let 1705–1724.[1]

Nábytkářství[editovat | editovat zdroj]

V nábytkářství se používal především ořechové dřevo a mahagon. Ceněná byla jednoduchost a elegance na úkor reprezentativnosti a zároveň bylo dbáno o účelnost. Kombinovalo se rokoko, čínské a gotické prvky. Mezi nejvýznamnější návrháře, kteří ovlivnili vývoj nábytkářství v 18. století, byli Thomas Chippendale, George Hepplewhite, Thomas Sheraton a Robert a James Adamovi. Proslulý umělecký truhlář Thomas Chippendale (1718–1779) využíval nejen rokokový styl, ale i holandské vzory, prvky čínské nábytkářské tvorby a gotické prvky. Vydáním The gentelman and cabinet makers direktor (Džentlmen a nábytkářův katalog) v roce 1754 vyjádřil vše, co považoval za zajímavé, včetně mimo anglického vlivu. Kniha obsahovala na dvě stě mědirytinových předloh nábytků, židlí, stolů a příborníků. Tvorbou Thomase Chippendalela byli ovlivněni návrháři George Hepplewhite a Thomas Sheraton. Bratři Adamové využívali především antických prvků. [2][3][4]

Zlatnictví[editovat | editovat zdroj]

Ve zlatnictví byla opuštěná reliéfová dekorace a přichýlil se k jednoduché formě. Tento styl, který se vyvinul v letech 1715–1725 je nazýván dekorace Queen Anne.

Oživený styl královny Anny[editovat | editovat zdroj]

Oživenou formu, která byla populární v poslední čtvrtině 19. a na počátku 20. století nelze brát doslovně, zejména v USA, kde je styl odlišný a obvykle neobsahuje ani typické prvky pro architekturu stylu královny Anny. Spíše se jedná o neorenesanci.[5]

Některé charakteristické rysy:

  • dominantní štít směřující dopředu, často konzolový za rovnou stěnou, pod ním převislé okapy
  • kulaté, čtvercové nebo polygonální věže
  • tvarované a holandské štíty
  • veranda pokrývající část nebo celou přední fasádu, včetně hlavního vstupního prostoru
  • veranda nebo balkon v druhém poschodí
  • průchodové verandy
  • různé textury stěn, například vzorované dřevěné šindele tvarované do různých vzorů, včetně napodobení rybích šupin, terakotové dlaždice, reliéfní panely nebo dřevěné šindele přes zdivo atd.
  • klasicistické sloupy
  • kryté arkýře a arkýřová okna
  • monumentální komíny
  • malované balustrády
  • dřevěné nebo břidlicové střechy
  • předzahrádky s dřevěnými ploty

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Styl królowej Anny na polské Wikipedii a Queen Anne style architecture in the United States na anglické Wikipedii.

  1. Historie bydlení: Estetické hnutí, 2. díl - Archiv | Svět bydlení. www.svet-bydleni.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  2. Bydlení - historie bydlení, anglický nábytek 18. století. Bydlet.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  3. WÖHRLIN, Traugott. Nábytkové slohy od antiky po současnost. 1. vyd. Praha: Grada 223 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2034-0, ISBN 80-247-2034-5. OCLC 259736808 S. 106. 
  4. NIS - Nábytkářský informační systém. www.n-i-s.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  5. Viktoriánský styl v architektuře: rysy, architektonická díla. Viktoriánské éry - Umění - 2020. Main street artisans [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-24. 
  6. Viktoriánské domy posloužily filmařům pro horory, teď je zachraňují. iDNES.cz [online]. 2017-06-10 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]