Stygimoloch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Stygimoloch
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 67 - 66 miliony let

Lebka stygimolocha v berlínském muzeu
Lebka stygimolocha v berlínském muzeu
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: ptakopánví (Ornithischia)
Infrařád: Pachycephalosauria
Čeleď: Pachycephalosauridae
Rod: Stygimoloch
Binomické jméno
Stygimoloch spinifer
Galton a Sues, 1983
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stygimoloch („rohatý ďábel od řeky Styx“) byl pachycefalosauridní ptakopánvý dinosaurus, žijící v Severní Americe na konci období křídy, asi před 67 - 66 miliony let. Byl to poměrně mohutný pachycefalosaurid, druhý největší po svém příbuzném rodu Pachycephalosaurus. S ním patřil mezi vývojově vyspělejší pachycefalosaury. Tuto skutečnost naznačuje to, že spánkové jámy stygimolocha jsou zúžené a celá lebka, která měří téměř 50 cm, byla robustnější. Celý dinosaurus mohl dosahovat délky snad až 5 metrů. Jeho typickým znakem byla výrazná ornamentace ztluštělé lebky, která byla výraznější, než u jiných zástupců této čeledi. Našlo se pouze pět fragmentů lebky a drobných fosilních úlomků kostry těla. Pohyboval se vzpřímeně a patrně měl malé přední končetiny a dlouhý pevný ocas. Je také možné, že pachycefalosaurid rodu Dracorex je pouze jedinec s méně vyvinutou ornamentací, patřící také do tohoto rodu. Mohlo se jednat o nedospělého jedince nebo samici. Všechny fragmenty fosilií stygimolocha byly objeveny na nalezištích souvrství Hell Creek, ke kterému se vztahuje i jeho jméno.

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Pro svůj neobvyklý vzhled je Stygimoloch často zobrazován v paleoartu. V literatuře se objevuje málokdy, výjimkou je například kniha Poslední dny dinosaurů, kde je označen za pravděpodobného nedospělého jedince rodu Pachycephalosaurus.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Carpenter, Kenneth (1997). "Agonistic behavior in pachycephalosaurs (Ornithischia:Dinosauria): a new look at head-butting behavior". Contributions to Geology 32 (1): 19–25.
  • Erik Stokstad,"SOCIETY OF VERTEBRATE PALEONTOLOGY MEETING: Did Horny Young Dinosaurs Cause Illusion of Separate Species?", Science Vol. 18, 23 Nov. 2007, p. 1236;

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROCHU, Christopher A.; LONG, John; MCHENRY, Colin. Encyklopedie Dinosauři. 1. vyd. Praha 3 : Svojtka & Co., 2004. 256 s. ISBN 80-7237-953-4.