Sturač japonský
 Sturač japonský | |
|---|---|
 Sturač japonský (Styrax japonicus) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | sturačovité (Styracaceae) |
| Rod | sturač (Styrax) |
| Binomické jméno | |
| Styrax japonicus Siebold et Zucc., 1838 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sturač japonský (Styrax japonicus) je okrasná, subtropická, opadavá dřevina pěstovaná občas i v českých parcích. Pochází z východní Asie a bývá vysazován pro svou hojnou násadu visících bílých květů. V České republice není příliš znám a tudíž rozšířen, roste obvykle jen v botanických zahradách a přidružených parcích.[2][3]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Pro úspěšný růst a bohaté kvetení požaduje světlé stanoviště s humózní a průběžně vlhkou půdou, neutrální nebo mírně kyselou. Ve středoevropských podmínkách se vysazují na chráněná stanoviště; starší rostliny zdejší zimu obvykle přečkávají bez problému, mladé semenáče se doporučuje na zimu chránit před studeným větrem chvojím.[2][4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Ve své domovině je to strom s kmenem s hladkou kůrou, který dosahuje do výše až 8 m a jeho horizontální větve vytvářejí zaoblenou korunu, v české přírodě vyrůstá často jen jako mnohem nižší keř. Šedá kůra starších větví je rozpraskaná a zevnitř prosvítá oranžová barva. Letorosty jsou slabě zploštěné a purpurové, později se stávají kulatými. Jsou porostlé střídavými listy s krátkými řapíky, mají papírovitou až kožovitou strukturu, široce obvejčité tvar a jsou 5 až 10 cm dlouhé a 1 až 6 cm široké. Jejich čepele jsou u báze klínovité, na vrcholku špičaté, po obvodě celokrajné, mají pět až sedm párů žilek, jsou zespod na žilkách chlupaté a jinak lysé, na líci lesklé a na rubu matné.
Bílé, příjemně vonící květy zvonkovitého tvaru bývají velké asi 3 cm. Vyrůstají jednotlivě na převislých žlutých či oranžových stopkách, asi 3 cm dlouhých a společně vytvářejí pěti až osmikvěté koncové hrozny. Kalich je tvořen pěti blanitými, nestejnými, slabě nazelenalými lístky. Zvonovitá koruna má pět bílých, vejčitých laloků vespod srostlých a krátkou trubku. V květu je pět zploštělých, krátkých, žlutých tyčinek s podélně se otvírajícími prašníky a několikadílný semeník s mnoha vajíčky a s jednou čnělkou s bliznou. Kvete v květnu až červenci, plody dozrávají v srpnu až říjnu.
Plodem je hnědošedá, vejčitá nebo elipsoidní pukající peckovice 8 až 15 mm velká. Je porostlá šedými hvězdicovitými chlupy a obsahuje jedno až tři hnědá, vrásčitá semena. Zralá souplodí zůstávají na stromech ještě i po opadu listů.[2][4][5][6]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Rostlina se nejlépe rozmnožuje předem v chladu stratifikovanými semeny sázenými do vlhké půdy, nebo je lze čerstvá vysázet přímo na záhon již na podzim. Dospělý jedinec vyprodukuje velké množství semen, která často samovolně v blízkosti vyklíčí. Může se také vegetativně množit řízky z měkkého dřeva sázenými do teplého a vlhkého skleníku nebo hřížením větví.[2][6]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Sturač japonský bývá vysazován převážně pro sněhobílé, jako by voskové květy visící ve velkém množství pod větvemi, které se postupně rozvinou z krémově bílých poupat, Skýtá také pěkný pohled i na podzim, kde se zelená barva listů mění do hněda a na stromech visí od pozdního léta do pozdního podzimu šedavé peckovice po opylených květech.
Strom je také v české krajině neobvyklý svým téměř vodorovně rostoucími větvemi, které se časem sklápějí dolů a s věkem stěžují průchod pod stromy. Po odkvětu se stromy dají dobře tvarovat. Stromy se dožívají 40 a více let, jsou částečně tolerantní ke znečištěnému městskému prostředí a netrpí živočišnými škůdci. Protože jsou nevelkého vzrůstu, jsou doporučovány do malých zahrad nebo pro výsadbu ve skupinách.[2][3][7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Mladá rostlina -
Větvička s květy -
Zrající souplodí
_Plant.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
- ↑ a b c d e SEKERKA, Pavel. BOTANY.cz: Sturač japonský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 28.03.2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b SEKERKA, Pavel. Méně známé dřeviny – II. díl. Zahradnictví [online]. Profi Press, s. r. o., Praha, 02.03.2009 [cit. 26.10.2016]. Čís. 3. Dostupné online. ISSN 1213-7596. (anglicky)
- ↑ a b Dendrologie.cz: Sturač japonský [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.
- ↑ FRITSCH, Peter W. Flora of North America: Styrax japonicus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Plant Finder: Styrax japonicus [online]. http://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=c153 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oakland Nurseries: Styrax japonicus [online]. Columbus Garden Center, Columbus, OH, USA [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Styrax japonicus na Wikimedia Commons 
Taxon Styrax japonicus ve Wikidruzích
