Sturač japonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSturač japonský
alternativní popis obrázku chybí
Sturače japonské (Styrax japonicus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď sturačovité (Styracaceae)
Rod sturač (Styrax)
Siebold et Zucc., 1838
Binomické jméno
Styrax japonicus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sturač japonský (Styrax japonicus) je okrasná, subtropická, opadavá dřevina pěstovaná občas i v českých parcích. Pochází z východní Asie a bývá vysazován pro svou hojnou násadu visících bílých květů. V České republice není příliš znám a tudíž rozšířen, roste obvykle jen v botanických zahradách a přidružených parcích.[1][2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Pro úspěšný růst a bohaté kvetení požaduje světlé stanoviště s  humózní a průběžně vlhkou půdou, neutrální nebo mírně kyselou. Ve středoevropských podmínkách se vysazují na chráněná stanoviště; starší rostliny zdejší zimu obvykle přečkávají bez problému, mladé semenáče se doporučuje na zimu chránit před studeným větrem chvojím.[1][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ve své domovině je to strom s kmenem s hladkou kůrou, který dosahuje do výše až 8 m a jeho horizontální větve vytvářejí zaoblenou korunu, v české přírodě vyrůstá často jen jako mnohem nižší keř. Šedá kůra starších větví je rozpraskaná a zevnitř prosvítá oranžová barva. Letorosty jsou slabě zploštěné a purpurové, později se stávají kulatými. Jsou porostlé střídavými listy s krátkými řapíky, mají papírovitou až kožovitou strukturu, široce obvejčité tvar a jsou 5 až 10 cm dlouhé a 1 až 6 cm široké. Jejich čepele jsou u báze klínovité, na vrcholku špičaté, po obvodě celokrajné, mají pět až sedm párů žilek, jsou zespod na žilkách chlupaté a jinak lysé, na líci lesklé a na rubu matné.

Bílé, příjemně vonící květy zvonkovitého tvaru bývají velké asi 3 cm. Vyrůstají jednotlivě na převislých žlutých či oranžových stopkách, asi 3 cm dlouhých a společně vytvářejí pěti až osmikvěté koncové hrozny. Kalich je tvořen pěti blanitými, nestejnými, slabě nazelenalými lístky. Zvonovitá koruna má pět bílých, vejčitých laloků vespod srostlých a krátkou trubku. V květu je pět zploštělých, krátkých, žlutých tyčinek s podélně se otvírajícími prašníky a několikadílný semeník s mnoha vajíčky a s jednou čnělkou s bliznou. Kvete v květnu až červenci, plody dozrávají v srpnu až říjnu.

Plodem je hnědošedá, vejčitá nebo elipsoidní pukající peckovice 8 až 15 mm velká. Je porostlá šedými hvězdicovitými chlupy a obsahuje jedno až tři hnědá, vrásčitá semena. Zralá souplodí zůstávají na stromech ještě i po opadu listů.[1][3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se nejlépe rozmnožuje předem v chladu stratifikovanými semeny sázenými do vlhké půdy, nebo je lze čerstvá vysázet přímo na záhon již na podzim. Dospělý jedinec vyprodukuje velké množství semen, která často samovolně v blízkosti vyklíčí. Může se také vegetativně množit řízky z měkkého dřeva sázenými do teplého a vlhkého skleníku nebo hřížením větví.[1][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Sturač japonský bývá vysazován převážně pro sněhobílé, jako by voskové květy visící ve velkém množství pod větvemi, které se postupně rozvinou z krémově bílých poupat, Skýtá také pěkný pohled i na podzim, kde se zelená barva listů mění do hněda a na stromech visí od pozdního léta do pozdního podzimu šedavé peckovice po opylených květech.

Strom je také v české krajině neobvyklý svým téměř vodorovně rostoucími větvemi, které se časem sklápějí dolů a s věkem stěžují průchod pod stromy. Po odkvětu se stromy dají dobře tvarovat. Stromy se dožívají 40 a více let, jsou částečně tolerantní ke znečištěnému městskému prostředí a netrpí živočišnými škůdci. Protože jsou nevelkého vzrůstu, jsou doporučovány do malých zahrad nebo pro výsadbu ve skupinách.[1][2][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e SEKERKA, Pavel. BOTANY.cz: Sturač japonský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 28.03.2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b SEKERKA, Pavel. Méně známé dřeviny – II. díl. Zahradnictví [online]. Profi Press, s. r. o., Praha, 02.03.2009 [cit. 26.10.2016]. Čís. 3. Dostupné online. ISSN 1213-7596. (anglicky) 
  3. a b Dendrologie.cz: Sturač japonský [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. FRITSCH, Peter W. Flora of North America: Styrax japonicus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Plant Finder: Styrax japonicus [online]. http://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=c153 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Oakland Nurseries: Styrax japonicus [online]. Columbus Garden Center, Columbus, OH, USA [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]