Studenec (přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Studenec
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
v únoru 2014
v únoru 2014
Základní informace
Vyhlášení2. března 1989[1]
VyhlásilOkresní národní výbor Sokolov
Nadm. výška640–655[1], 640–646 [2] m n. m.
Rozloha2,88 ha[3][4]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresSokolov
UmístěníOloví
Souřadnice
Studenec
Studenec
Další informace
Kód1168
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Studenec je přírodní památka, která byla vyhlášena v roce 1989. Předmětem ochrany je mokřadní ekosystém s porostem silně ohroženého ďáblíku bahenního a dalších ohrožených druhů. Území se nachází u Studence, části města Oloví v okrese Sokolov, přibližně 2,5 km západně od Oloví. Leží v jižní části přírodního parku Leopoldovy Hamry.[5][2]

Popis oblasti[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území tvoří zarůstající rybníček a jeho okolí v mělké zrašelinělé nivě Studeneckého potoka, který pramení v blízké, výše položené přírodní rezervaci V rašelinách.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka se nachází v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Jindřichovická vrchovina.

v lednu 2015

Horninovým podkladem jsou fylity, které jsou překryty sedimenty potoka, v severovýchodní části území svahovými sedimenty. Nejníže položenou a zároveň nejširší část nivy vyplňuje rašeliniště se stagnující hladinou vody.[6]

Rybníček je lemován náletem borovice lesní a břízy bělokoré. Jižní a západní okrajové území zahrnuje podmáčené pcháčové louky. Na lokalitě roste řada vzácnějších, ohrožených a silně ohrožených druhů rostlin. Mezi ně patří desetitisíce exemplářů ďáblíku bahenního (Calla palustris) a vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), stovky rostlin klikvy bahenní (Oxycoccus palustris). V menším množství zde roste vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), v ostřicomechových porostech prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a v sušších partiích prha arnika (Arnica montana). V mechovém patře roste rašeliník oblý (Sphagnum teres), rašeliník křivolistý (Sphagnum fallax) a klamonožka bahenní (Aulacomnium palustre). [7] [6]

Zoologický průzkum zjistil výskyt čolka horského (Triturus alpestris), skokana hnědého (Rana temporaria), ropuchy obecné (Bufo bufo), ještěrky obecné (Lacerta agilis), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), zmije obecné (Vipera berus) a užovky obojkové (Natrix natrix). Z méně běžných druhů bezobratlých to jsou vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka tmavá (Sympertum danae) a šidélko malé (Ischnura pumilio)[5] [7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PP Studenec [online]. Biolib.cz [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. 
  2. a b PP Studenec [online]. AOPK ČR [cit. 2015-08-12]. Dostupné online. 
  3. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  4. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  5. a b Petr Uhlík. Příroda Sokolovska [online]. Krusnohorsky.cz, 2015-08-12 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. 
  6. a b MELICHAR, Vladimír. Plán péče o přírodní památku Studenec na období 2014 – 2023. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2014. S. 4 – 9. 
  7. a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 433. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]