Stráž severu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stráž severu byl regionální liberecký deník Národní fronty vydávaný v Liberci v poválečném období. Jeho články ukazují postupnou stabilizaci a vývoj, jak hospodářský tak i politický, a je proto zdrojem informací pro mnoho historických prací z této doby a oblasti.[1]

Vznik a historie (1945–1952)[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana deníku Stráž severu, ročník 1, číslo 1 z 26.5.1945

První číslo deníku vyšlo 26. 5. 1945[2] i když některé zdroje udávají datum 17. 5. 1945.[3] Deník byl tištěn v hlavní liberecké tiskárně bratří Stiepelů, později n. p. Severografia. Tato tiskárna měla v Liberci dlouholetou tradici s vydáváním deníku Reichenberger Zeitung (od roku 1860),[3] ale v roce 1938 byla zabavena nacisty, list byl přejmenován na Die Zeit a po válce byl národním správcem tiskárny jmenován Josef Veverka, který se také stal prvním šéfredaktorem Stráže severu. Redakce Stráže severu, mimo šéfredaktora Veverku, měla ještě spolupracovníky Vladimíra Mikoláška,[4] Ivana Mikšoviče, Jiřího Loewyho, Karla Janouta,[5] Jiřího M. Paláta,[6] Ladislava Tůmu a další. Souběžně s deníkem Stráž severu vydávali někteří pracovníci redakce Stráže severu (J. M. Palát, L. Tůma) i kulturní týdeník Severák,[7] kam posléze i odešli.

Stráž severu byla vydávána jako tisk Národní fronty, po odchodu komunistů (J. Harus a další) na jaře 1946 byla od 1. 5. 1946 převedena pod ČSSD.[8] KSČ se pokoušela – s mnohem menší popularitou – vydávat svůj deník Nástup severu a předváleční komunisté se pokusili obnovit předválečnou Rote Fahne.[9] Počátkem roku 1948 docházelo v ČSSD, jejímž orgánem Stráž severu byla, k politické polarizaci mezi křídlem Bohumila Laušmana a Zdeňka Fierlingera a liberecká redakce pod vedením J. Veverky podporovala pravé, Laušmanovo a Majerovo křídlo ČSSD. Proto také KSČ 25. 2. 1948 okamžitě, prakticky souběžně s demisí ministrů v Praze, převzala redakci Stráže severu. Akce převzetí byla ale připravována od ledna 1948 například vydáváním odborářských legitimací pouze pro ROH apod.[3] Krajský akční výbor Národní fronty zbavil J.Veverku místa šéfredaktora a vedení redakce od 26. 2. 1948 převzal komunista Josef Gabriel. Postupně se měnil i charakter regionálního deníku až byl 29. 2. 1952 nahrazen týdeníkem Cesta míru, vydávaným KV KSČ v Liberci.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Google Scholar. scholar.google.com [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  2. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  3. a b c GROHMAN, Martin. Digitální knihovna Kramerius. Fontes Nissae [online]. 12.2008 [cit. 2021-06-02]. Roč. IX. Dostupné online. ISSN 1213-5097. 
  4. Mikolášek, Vladimír, 1918-1997 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  5. Karel Janout - Slovník českých nakladatelství. www.slovnik-nakladatelstvi.cz [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  6. Badatelna.eu | Literární archiv Památníku národního písemnictví - Palát Jiří Mojmír. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-02. 
  7. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. 
  8. ENCYKLOPEDIE ČSSD: Veverka Josef. www.historiecssd.cz [online]. [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. 
  9. a b ANDRESOVÁ, Jana. . , Diplomová práce. Univerzita Pardubice Fakulta filozofická. . Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLOCOVÁ, Petra. Politické procesy 50. let – kauza Josef Veverka. , Bakalářská práce. Technická univerzita Liberec. . Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]