Strukturní analog
Strukturní analog, též chemický analog nebo jen analog, je chemická sloučenina, jejíž struktura je podobná jiné sloučenině, ale liší se v nějaké své části.[1][2][3]
Rozdíl může být v jednom nebo více atomech, funkčních skupinách, nebo dílčích strukturách, které jsou nahrazeny jinými. Strukturní analog lze, alespoň teoreticky, vytvořit ze druhé sloučeniny. Strukturní analogy jsou často navzájem izoelektronické.
I přes podobnou strukturu mohou mít strukturní analogy značně odlišné fyzikální, chemické, nebo biochemické vlastnosti.[4] Za účelem obcházení zákonů jsou vyvíjeny strukturní analogy nelegálních drog.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Analogy neurotransmiterů
[editovat | editovat zdroj]Strukturními analogy neurotransmiterů jsou často léčiva, například:
- Analogy katecholaminů
- Analogy serotoninu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Structural analog na anglické Wikipedii.
- ↑ Peter Willett; John M. Barnard; Geoffrey M. Downs. Chemical Similarity Searching. Journal of Chemical Information and Computer Sciences. 1998, s. 983–996. Dostupné online. DOI 10.1021/ci9800211.
- ↑ A. M. Johnson; G. M. Maggiora. Concepts and Applications of Molecular Similarity. New York: John Wiley & Sons, 1990. Dostupné online. ISBN 978-0-471-62175-1.
- ↑ N. Nikolova; J. Jaworska. Approaches to Measure Chemical Similarity - a Review. QSAR & Combinatorial Science. 2003, s. 1006–1026. DOI 10.1002/qsar.200330831.
- ↑ Yvonne C. Martin; James L. Kofron; Linda M. Traphagen. Do Structurally Similar Molecules Have Similar Biological Activity?. Journal of Medicinal Chemistry. 2002, s. 4350–4358. DOI 10.1021/jm020155c. PMID 12213076.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Derivát (chemie)
- Funkční analog, sloučenina s podobnými fyzikálními, chemickými, nebo biochemickými vlastnostmi
- Homolog, součást řady sloučenin lišících se o opakující se jednotku
- Analog přechodného stavu