Strana demokratické akce
| Strana demokratické akce | |
|---|---|
| Stranka demokratske akcije | |
| Zkratka | SDA |
| Datum založení | 26. května 1990 |
| Generální tajemník | Halid Genjac |
| Prezident | Bakir Izetbegović |
| Zakladatel | Alija Izetbegović |
| Ideologie | |
| Politická pozice | Středopravice[21] až pravice[22] |
| Slogan | "Snaga naroda!" "Síla lidu!" |
| Barvy | zelená |
| Oficiální web | www.sda.ba |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strana demokratické akce (bosensky Stranka demokratske akcije; zkr. SDA ) je bosňácká nacionalistická, konzervativní politická strana v Bosně a Hercegovině.[23]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Strana demokratické akce (SDA) vznikla 26. května 1990 v Sarajevu jako „strana muslimského kulturně-historického okruhu“. Byla to realizace myšlenky Aliji Izetbegoviće o islámské náboženské a národní straně v Bosně a Hercegovině. Na založení strany se podílelo mnoho členů Islámského společenství Bosny a Hercegoviny, včetně imámů. Alija Izetbegović, který byl zvolen jejím předsedou, se snažil vyřešit spory mezi muslimskými nacionalistickými islamisty vedenými Omerem Behmenem a levicovými muslimy vedenými Adilem Zulfikarpašićem. Strana má své kořeny ve staré jugoslávské muslimské organizaci, konzervativní muslimské straně v Království Jugoslávie. Jugoslávská muslimská organizace byla nástupcem Muslimské národní organizace (Muslimanska Narodna Organizacija), konzervativní muslimské strany založené v roce 1906 za Rakouska-Uherska. Muslimská národní organizace byla sama nástupcem konzervativního muslimského „Hnutí za waqf a vzdělávací autonomii“ (Pokret za vakufsko-mearifsku autonomiju), které sahá až do roku 1887.
SDA dosáhla značného úspěchu ve volbách po rozpadu Jugoslávie na počátku 90. let. Založila plátek Ljiljan. Strana zůstává nejsilnější politickou stranou mezi bosenským obyvatelstvem v Bosně a Hercegovině.
V listopadu 2000 byla strana poražena Sociálně demokratickou stranou a dalšími stranami shromážděnými do „Aliance pro změnu“ a poprvé od svého vzniku se ocitla v opozici.[24] Po všeobecných volbách v roce 2022 SDA se opět stala nejsilnější stranou v Bosně a Hercegovině.
Strana má pobočky ve Slovinsku, Kosovu, Severní Makedonii, Chorvatsku a v srbském regionu Sandžak. Jedním z cílů strany mimo Bosnu a Hercegovinu je zastupovat a hájit zájmy Bosňáků a dalších muslimských Jihoslovanů v celém balkánském regionu. V Černé Hoře se SDA sloučila s menšími bosenskými a slovanskými muslimskými stranami a vytvořila Bosňáckou stranu.
Strana je pozorovatelským členem Evropské lidové strany (EPP).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Party of Democratic Action na anglické Wikipedii.
- ↑ Šedo 2013, s. 31.
- ↑ a b NORDSIECK, Wolfram. Bosnia-Herzegovina [online]. 2018 [cit. 2018-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Eralp 2012, s. 28.
- ↑ Babić 2014, s. 128.
- ↑ Farmer 2010, s. 126.
- ↑ Krieger 2012, s. 102.
- ↑ Tottoli 2014, s. 81.
- ↑ Filipović 28 July 2000.
- ↑ [2][3][4][5][6][7][8]
- ↑ Perica 2004, s. 87.
- ↑ Babić 2014, p. 128.
- ↑ Farmer 2010, p. 126.
- ↑ Krieger 2012, p. 102.
- ↑ Tottoli 2014, p. 81.
- ↑ Filipović 28 July 2000
- ↑ [10][11][12][13][14][15]
- ↑ Stav SDA o novoj metodologiji proširenja Evropske unije [online]. N1, 7 February 2020. Dostupné online. (Bosnian)
- ↑ GALLAGHER, Tom. The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy. [s.l.]: Routledge, 2 September 2003. Dostupné online. ISBN 9781134472406.
- ↑ "Party Politics in the Western Balkans" edited by Vera Stojarová, Peter Emerson
- ↑ DYKER, David; VEJVODA, Ivan. Yugoslavia and After: A Study in Fragmentation, Despair and Rebirth. [s.l.]: Routledge, 19 September 2014. Dostupné online. ISBN 9781317891352.
- ↑ NARDELLI, Alberto; DZIDIC, Denis; JUKIC, Elvira. Bosnia and Herzegovina: the world's most complicated system of government?. The Guardian. 8 October 2014. Dostupné online.
- ↑ ARNAUTOVIĆ, Suad. The Presidentialisation of Political Parties in the Western Balkans. Redakce Passarelli Gianluca. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2018. ISBN 978-3-319-97352-4. Kapitola The Presidentialisation of Political Parties in Bosnia and Herzegovina: A Mitigated Presidentialism, s. 87.
- ↑ JAMES, Ron. Frontiers and ghettos: State Violence in Serbia and Israel.. [s.l.]: University of California Press, 2003. Dostupné online. ISBN 9780520236578. S. 218.
- ↑ AL-AZMEH, Aziz. Islam in Europe: Diversity, Identity, and Influence. [s.l.]: Cambridge University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9780521860116. S. 118.
