Straka modrá
 Straka modrá | |
 Straka modrá (Cyanopica cyanus) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
ptáci (Aves) |
| Podtřída |
letci (Neognathae) |
| Řád |
pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď |
krkavcovití (Corvidae) |
| Rod |
Cyanopica Bonaparte, 1850 |
| Binomické jméno | |
|
Cyanopica cyanus Pallas, 1776) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Straka modrá je krkavcovitý pták z rodu Cyanopica. Je poněkud podobná strace obecné, ale menší a štíhlejší, s úměrně kratšíma nohama a zobákem. Má hnědošedé až béžové břicho, leskle černou horní část hlavy, bílý krk, modrá křídla a ocas. Vyskytuje se ve dvou oddělených oblastech, jedna se nachází v jihozápadní Evropě na Pyrenejském poloostrově, další, mnohem větší, ve východní Asii. Asijské populace mají rovněž delší ocas, světleji modré opeření a světlé špičky středních ocasních per.[2]
Rozšíření, fylogeneze a taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Disjunktivní areál straky modré (Pyrenejský poloostrov, východní Asie, 9000 km od sebe), se pokoušelo zdůvodnit několik teorií. Jedním zdůvodněním byla možná introdukce ptáků z východní Asie do Evropy v 16. století, jiným zánik populací mezi dnes zachovanými areály v důsledku pleistocénního zalednění. Analýza mitochondriální DNA ukázala, že evropská populace je od asijské výrazně odlišná a je bazální pro všechny ostatní poddruhy. Straka modrá je tedy prokazatelně původní i v Evropě. Asijské populace tvoří dvě výrazné fylogenetické linie (vnitrozemskou a tichooceánskou), které jsou geograficky oddělené pohořím Da Hingan Ling a Žlutým mořem. Příčinou rozpadu do těchto linií bylo právě zmíněné pleistocénní zalednění. K oddělení evropské linie došlo pravděpodobně ještě dříve, odhadem před 1,2 milióny let; asijské populace se pak rozdělily do dvou větví před asi 294 000 let (k izolaci japonských populací pak došlo před 156 000 let).[2]
Nejbližšími příbuznými strak rodu Cyanopica nejsou pravé straky (Pica), ale sojky rodu Perisoreus a Cyanocitta.[2]
Na základě zjištěných skutečností bylo navrženo oddělení evropské populace do samostatného druhu straka iberská (Cyanopica cooki). Asijské populace by pak měly být děleny do pouhých dvou poddruhů.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Azure-winged Magpie na anglické Wikipedii a Blauelster na německé Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
- ↑ a b c FOK, Koon Wah; WADE, Christopher M.; PARKIN, David T. Inferring the phylogeny of disjunct populations of the azure-winged magpie Cyanopica cyanus from mitochondrial control region sequences. Proc. R. Soc. Lond. B. 2002, roč. 269, s. 1671–1679. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu straka modrá ve Wikimedia Commons
