Strachotice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Strachotice (okres Znojmo))
Strachotice
Znak obce StrachoticeVlajka obce Strachotice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZnojmo
Obec s rozšířenou působnostíZnojmo
(správní obvod)
OkresZnojmo
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 002 (2023)[1]
Rozloha20,48 km²[2]
Nadmořská výška197 m n. m.
PSČ671 29
Počet domů336 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduStrachotice 79
671 29 Strachotice
oustrachotice@quick.cz
StarostaIng. Luděk Müller
Oficiální web: www.strachotice.cz
Strachotice
Strachotice
Další údaje
Kód obce594822
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Strachotice (německy Rausenbruck) se nachází v okrese ZnojmoJihomoravském kraji, při Dyjsko-mlýnském náhonu zhruba 11,5 km jihovýchodně od Znojma. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Strachotice vznikla v místě důležitého brodu přes řeku Dyji. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190 v zakládajících listině louckého kláštera, kdy kníže Konrád II. Ota daruje klášteru kapli sv. Jiří. Místní vladykové jsou písemně doloženi od 13. století, jako první je zmíněn Ratiboř ze Strachotic v roce 1223.[4]

Později pojmenována Rausenbruck[5], což se dá volně přeložit jako vnější most. Byla velice významnou obcí, o čemž svědčí to, že se zde konaly dva trhy týdně stejně tak jako ve Znojmě[zdroj⁠?]. V obci byl velmi důležitý most přes bažiny.

Osadníci z Rausenbrucku založili v okolí řadu obcí, z nichž nejvýznamnější byla obec Ječmeniště, která byla zbořena po roce 1948, neboť se nacházela v hraničním pásmu.[6] Na jejím místě vyrostla kasárna pohraniční vojenské roty, z níž je dnes jelení farma. Fragmenty bývalé obce je však možno vidět dodnes.

Obec byla po druhé světové válce a po odsunu Němců dosídlena a tak byly zpřetrhány bývalé vazby. V obci i nadále působí několik zemědělců, kteří povětšinou hospodaří na pronajatých pozemcích a nebo pozemcích získaných v restitucích po roce 1989. V obci se příliš nedaří rozvíjet podnikání. Na počet obyvatel je tu však poměrně mnoho hospod, kadeřník a dva obchody s potravinami.

V roce 1948 byla ke katastrálnímu území Strachotic přičleněna většina plochy zrušeného katastru Němčice Pustina, která tvoří jihozápadní část dnešního strachotického katastru.[7] Název Němčice pochází od středověké vesnice, která se v těchto místech nacházela a která zanikla zřejmě 15. století za husitských válek.[8] Jméno však zůstalo zachováno v označení polní tratě a v josefinské době přešlo na nově vzniklé katastrální území.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Strachoticích.
  • Kostel svatého Jiří z poloviny 18. století, v okolí barokní sochy[9]
  • Sousoší Nejsvětější Trojice
  • Výklenková kaplička

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historie Strachotic http://www.strachotice.cz/historie/d-1001/p1=1002
  5. Rausenbruck (Strachotice) http://www.europas-mitte.de/Rausenbruck.pdf
  6. Ječmeniště na zanikleobce.cz
  7. SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
  8. HOMOLA, Aleš, a kol. Cesty k raně novověké kulturní krajině: II. Jaroslavicko – průběžné výsledky průzkumu. Vlastivědný věstník moravský. 2014, čís. 4, s. 351–366. 
  9. Toulavá kamera 1, str. 28, ISBN 80-7316-228-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]