Stráž (Křimov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stráž
Bývalá hájovna
Bývalá hájovna
Základní informace
Charakter sídla samota
Počet obyvatel 3 (2011)
Domů 1 (2014)
Nadmořská výška 725 m
Lokalita
PSČ 430 01
Obec Křimov
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Stráž u Křimova (3,91 km²)
Zeměpisné souřadnice
Stráž
Stráž
Další údaje
Kód části obce 76279
Zaniklé obce.cz 86
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stráž (německy Tschoschl) je samota, část obce Křimov v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na sever od Křimova. V roce 2009 zde byla evidována jedna adresa.[1] V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní název vesnice Čáslav vznikl odvozením ze stejného osobního jména ve významu Čáslavův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: zum Czsasslaw (1359), zu dem Czaslab (1368), Czeslov (1571), Sschoslau (1587), Tssossel (1606), Cžossel (1787), Tschoschel (1846), Stráž a Tschoschel (1848) a Stráž nebo Tschoschl (1854 a 1923).[3] Podle Zdeny Binterové a dalších autorů však ke Stráži patří již zmínka z roku 1281.[4][5] Vesnice by se tak už tehdy jmenovala Stráž, ale zároveň se pro ni používal název Čáslav, ze kterého se vyvinula německá varianta jména.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281.[6]

Po druhé světové válce došlo k vysídlení původních německých obyvatel a obec takřka zanikla.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Stráž stávala v katastrálním území Stráž u Křimova o rozloze 3,9 km²[7]Ústeckém kraji asi 1,5 kilometru severozápadně od Křimova a deset kilometrů severozápadně od Chomutova.[8] Hranici katastrálního území vymezují částečně Křimovský a Menhartický potok, na severu území zasahuje až na západní úbočí Menhartického vrchu.

Geologické podloží je tvořené prekambrickými dvojslídnými a biotitickými rulami. V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Přísečnická hornatina,[9] pro kterou jsou charakteristické zbytky zarovnaných povrchů na vyzdvižené kře.[10] Asi 500 metrů západně od zaniklé vesnice se nachází kóta Stráž (764 metrů), ale nejvyšší bod vrchu měří ještě o jedenáct metrů více a leží o 200 metrů západněji. Nejvyšší bod území se nachází na úbočí Menhartického vrchu ve výšce okolo 850 metrů. Samotná vesnice stávala v mírném svahu pod náhorní plošinou ve výšce okolo 725 metrů. Z půd převažují podzoly, ale na severu v okolí rybníka na Menhartickém potoce se vyskytují také kambizemě. Do jihovýchodního cípu území zasahuje hladina vodní nádrže Křimov. Menšími vodními plochami jsou rybníky na Menhartickém a Křimovském potoce u bývalé strážské hájovny. Malý bezejmenný potok protéká také místem bývalé vesnice a o necelý kilometr dále se vlévá do Křimovského potoka.[9] Celé katastrální území je součástí přírodního parku Bezručovo údolí.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 188 obyvatel (z toho 90 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 182 obyvatel: šest Čechů a 176 Němců. Kromě jednoho člověka bez vyznání byli členy římskokatolické církve.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 233 230 263 230 211 188 182 18 8 5 2 - - 3
Domy 35 40 40 40 36 34 33 37 . 1 1 1 - 1
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Křimov.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 ve Střáži žilo 96 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[13]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Adresy v České republice [online]. Ministerstvo vnitra ČR, 2016-12-22 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  2. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Čáslav, s. 266. 
  4. a b BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Strážky, s. 87. 
  5. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Strážky, s. 276. 
  6. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  7. Katastrální území Stráž u Křimova [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  8. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  9. a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  10. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přísečnická hornatina, s. 366–377. 
  11. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  12. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100. 
  13. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]