Stonewallské nepokoje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stonewall Inn v roce 1969

Stonewallské nepokoje (Stonewall riots) je označení pro sérii násilných demonstrací, které zahájili gayové a lesby jako reakci na policejní zásah v klubu Stonewall Inn v newyorské Greenwich Village. 28. června 1969 se po opakovaných raziích newyorských policistů v baru Stonewall Inn místní gay komunita vzbouřila a začala s policisty bojovat. Pouliční bitvy trvaly několik dní, do bojů se zapojilo přes 2 000 protestujících. Jednalo se o první americké, a zřejmě i světové, vystoupení gayů a lesbiček v boji za jejich požadavky, a jako takové bývá uváděno jako počátek moderního homosexuálního hnutí. Allen Ginsberg, jedna z ikonických postav tohoto hnutí, komentoval nepokoje slovy „buzíci ztratili svou ustrašenou tvář, kterou měli po desetiletí“.[1]

Kulturní kontext[editovat | editovat zdroj]

Jako překvapivá reakce na nejen protikomunistickou, ale také celkově konzervativní éru mccarthismu vystoupila ve druhé polovině padesátých let 20. století umělecká skupina Beat generation, otevřeně tematizující mj. homosexualitu. Následovníci tohoto impulzu si říkali původně hipsteři a na konci let šedesátých jako „děti květin“ hippies. Jedním z center života gayů a lesbiček se stala mj. umělecká čtvrť Greenwich Village, na Západním pobřeží USA pak San Francisco. Na homosexuály však americká FBI vedla spisy, příležitostně je zatýkala a policie v klubech, kde se scházeli, pořádala razie.[zdroj?]

Zásah ve Stonewall Inn[editovat | editovat zdroj]

Stonewall Inn v současnosti.

Klub Stonewall Inn patřil jako mnoho jiných v okolí italské mafii. V sobotu 28. června 1969 v 1:20 ráno zahájila policie v klubu zásah. Bar neměl mj. povolení k prodeji lihovin a rovněž hygienické podmínky v něm byly diskutabilní. Judy Garland (Čaroděj ze země Oz) byla zpívající hvězda hollywoodské „zlaté éry“ a se stala ikonou pro homosexuální komunitu, která jí vzdala hold zejména velkou účastí na jejím pohřbu v New Yorku pravě v sobotu 28. června 1969 - z 20 000 přítomných se uvádí kolem 12 000 gayů (podle odhadu New York Times). To bylo po pohřbu a říká se, že pravě kvůli němu se gayové vzbouřili při policejním zátahu.[zdroj?]

Policejní zásah, během kterého měli být mj. transvestité rozeznáni od žen a zatčeni, příslušníci mafie eskortováni a všichni přítomní identifikováni, se však vymkl z ruky. Rozvášněný dav, částečně se skládající z návštěvníků samotného Stonewall Inn, a částečně z lidí, kteří se seběhli z okolí, napadl policii a ta mu jen sotva čelila i přes přivolané posily. Lidé skandovali hesla jako "Gay power!" a házeli po policistech popelnice a jiné předměty. Ve čtyři hodiny ráno se situace zklidnila.[zdroj?]

Reakce na vzpouru[editovat | editovat zdroj]

V následujících dnech zaplnily Greenwich Village protestní grafitti požadující legalizaci gay barů a rovnost práv. Události ve Stonewall Inn se staly hlavním tématem významných tiskovin už v pondělí, jádro nepokojů trvalo do úterka a týkalo se demonstrací v řádech stovek lidí. Navzdory tomu, že ne všichni homosexuálové nepokoje schvalovali, událost aktivizovala už existující homosexuální organizace k razantnějšímu postupu v boji proti diskriminaci.

Téma homosexuality od tohoto momentu rezonuje na veřejnosti a v médiích čím dál víc.[zdroj?] Tyto nepokoje znamenaly vznik nového radikalismu v rámci komunity a vyústily v založení osvobozenecké organizace gayů a leseb Gay Liberation Front.[zdroj?] Právě v hořících ulicích Greenwich Village získali američtí homosexuálové svoji hrdost a sílu k dalšímu emancipačnímu zápasu.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stonewall riots na anglické Wikipedii.

  1. Allen Young a Allen Ginsberg - Interview pro Gay Sunshine, Votobia 1996