Přeskočit na obsah

Stojánek (jízdní kolo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stojánek na kole

Stojánek je jedna ze součástí skoro každého jízdního kola. Slouží k jeho postavení nebo opření tam, kde nelze využít parkovací stojan.[1] Jeho použití je ideální hlavně pro krátké parkování, při kterém není vysoké riziko krádeže.[2]

Používají se dvě varianty. Jedna z nich má jednu nožičku na straně kola, o kterou se kolo opře a nakloní. Ta je většinou připevněná na zadní vidlici.[3] Druhá varianta je šírší kovová tyčka pod jedním kolem (většinou zadním), na kterou se celá jedna polovina jízdního kola opře a zvedne se nad zem.

U všech stojánků je důležité vybrat správnou velikost, která závisí na velikosti jízdního kola. Mají také doporučenou maximální hmotnost, což může být problém například u nákladních kol.

Úplně první verzi stojánku vynalezl v roce 1869 Francouz Alfred Berruyer. Jednalo se o variantu pro vysoká kola, která byla od moderních stojánků velmi odlišná. Byl přibližně 60 centrimetrů dlouhý a byl uchycen pod řídítky.[4]

Další varianta byla vynalezena Eldonen Hendersonem v roce 1926. Ta se skládala pod jízdním kolem.

Materiály

[editovat | editovat zdroj]

Stojánky se vyrábějí většinou z oceli nebo hliníku. Jejich váha se v závislosti na velikosti pohybuje v řádech stovek gramů.

Většina moderních stojánků z jakéhokoliv materiálu má na svém konci malou gumovou část, která zabraňuje poškození povrchu, na který je kolo postaveno.

  1. STANĚK, Josef. Jízdní kola - Šicí stroje. Praha: Merkur, 1984. 118 s. S. 50.
  2. Parkování jízdních kol - Návod od Městem na kole [online]. [cit. 2026-02-09]. Dostupné online.
  3. BOHÁČ, Jaroslav. Jízdní kolo. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1989. 157 s. ISBN 80-03-00070-X. S. 86.
  4. KENNEDY, Pagan. Who Made That Kickstand?. The New York Times. 2013-06-27. Dostupné online [cit. 2026-02-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]