Stockholmská městská knihovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stockholmská městská knihovna
Exteriér
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Souřadnice
Webové stránky www.ssb.stockholm.se
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Interiér
Historický pohled
Hlavní vstup do knihovny

Stockholmská městská knihovna (švédsky Stockholms stadsbibliotek) je městská knihovna v Stockholmu. Je částí v době její výstavby rozvíjeného prostoru kolem kopce Observatoriekulien a byla přirozeným způsobem připojena k univerzitním institucím, které zde byly postaveny. Dary, přijaté na stavbu umožnily výstavbu větší knihovny, jak byla plánována.

Tvůrcem této největší městské knihovny ve Švédsku byl Erik Gunnar Asplund. Tak jako velké množství jeho projektů, tak i Městská knihovna ve Stockholmu (1920-1928) prošla mnoha modifikacemi během fáze navrhování, ale i během realizace. Na rozdíl od většiny jeho projektů, zakázka této knihovny mu byla přidělena bez předchozí soutěže. A pravé z tohoto důvodu měl Asplund určitou volnost při jejím návrhu, což se projevilo samozřejmě i ve výsledné podobě díla.

Architektura Asplundovy knihovny obsazuje jedinečnou pozici v jeho celoživotní tvorbě. Je to jeho poslední a nejdůležitější dílo, které bylo postaveno před jeho náhlou konverzí k funkcionalismu koncem dvacátých let 20. století. Je to také jeho nejpřísnější návrh, jehož kompozice je symetrická - zvláště neobvyklý rys v Asplundově tvorbě.

Ještě před samotným návrhem, Asplund spolu s hlavním knihovníkem dostali finance na cestu do Spojených států amerických ke studiu a prohlídce místních knihoven.

Po návratu se Asplund vyslovil, že: " Knihovny jsou místem setkání mezi lidmi a knihami. A proto, výsledný návrh to musí favorizovat, aby lidé mohli sáhnout po knihách a knihy po lidech. Zprostředkovateli těchto setkání by měl být personál knihovny. Tím dostáváme tři hlavní komponenty: knihy, veřejnost a personál. "

Jeho analýzy půdorysných řešení byly dříve pedagogické. Pro jejich řešení citoval několik nejdůležitějších pravidel, která byla stanovena Americkou knihovnickou asociací. A sice:

  • Každá knihovnická budova by měla být navržena v souladu s činnostmi, které se v ní budou konat a společností, které bude sloužit
  • Vnitřní uspořádání musí být navrženo předtím než se bude koncipovat exteriér
  • Půdorysné řešení musí umožňovat jeho případné pozdější rozšíření
  • Knihovna musí být pečlivě navržena i pro ekonomickou administrativu
  • Veřejné prostory musí být koncipovány tak, abychom dosáhli co nejmenší počtu dohlížejícího personálu
  • Vnitřní prostory musí mít dostatek přirozeného osvětlení ve všech částech budovy

V prvotní fázi koncepce prošel postupně šesti kompozičními půdorysných typy: obdélník, tvar T, L, větší prostor zahrnující centrální dvůr, řecký kříž, obdélníkový tvar se dvěma dvory a nakonec obdélníkový prostor se 4 dvory.

Už mezi jeho prvními skicami této knihovny nacházíme známý válcovitý objem, který dodává budově typický charakter i v současnosti, i když v prvotní podobě nebyl až takový dominantní. Zřetelný je vliv manýristů jako Palladio, Ledoux či Bindesbøll. Později Asplund začíná kombinovat válcovitý tvar se zbytkem budovy. Zkoušel možnosti symetrie, asymetrie, jakož i středové či fasádní umístění.

Nakonec v roce 1922 je publikována finální podoba návrhu v klasicistním stylu, který při této stavbě dosahuje svého vrcholu. Jde o centrální prostor knihovny obklopený prostorem čítáren. Kompoziční rozvrh je lehce zjednodušený, barokní hra perspektivy je rozvinutá na zdůraznění dlouhého schodiště v hlavním ceremoniálním vstupu. Ve vestibulu nacházíme dva vstupy, které procházejí masivními postranními stěnami a vedou k informačnímu středisku a k čítárně periodik nacházejících se napravo a k čítárně dětské literatury spolu se šatnou situovanými nalevo. Asplund kladl velký důraz na komunikaci a snadný přístup i do sekundárních prostor jako výstavní hala, učebny pro malé studijní skupiny či auditorium a místnosti pro administrativu.

V případě exteriéru, tak jak i interiéru, došlo během samotné stavby k různým změnám. Mezi lety 1922 a rokem ukončení výstavby 1928 byly nejméně tři návrhy, alternativy na uspořádání fasády. Konečným výsledkem je fasáda, která je zbavena všech ornamentů a má jediný monumentální vstup.

V roce 2013 se plánuje rozšíření této knihovny o nový objekt.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stockholms stadsbibliotek na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]