Stošíkovice na Louce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stošíkovice na Louce
Obecní úřad a pomník padlým
Obecní úřad a pomník padlým
Znak obce Stošíkovice na LouceVlajka obce Stošíkovice na Louce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZnojmo
Obec s rozšířenou působnostíZnojmo
(správní obvod)
OkresZnojmo
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel308 (2023)[1]
Rozloha6,17 km²[2]
Katastrální územíStošíkovice na Louce
Nadmořská výška197 m n. m.
PSČ671 61
Počet domů115 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStošíkovice na Louce 12
671 61 Prosiměřice
stosikovice_ou@volny.cz
StarostaKarel Pavlů
Oficiální web: www.stosikovice.cz
Stošíkovice na Louce
Stošíkovice na Louce
Další údaje
Kód obce594814
Kód části obce155641
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Stošíkovice na Louce (německy Tesswitz an der Wiese[4]) se nachází v okrese ZnojmoJihomoravském kraji. Žije zde 308[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Základem jména vesnice zřejmě bylo osobní jméno Stožík (na to ukazuje nejstarší český doklad z 1464 a pak z 1585 Stozikowicze), což byla zdrobnělina jména Stoh (totožného s obecným stoh). Výchozí podoba Stožíkovici byla pojmenováním obyvatel vsi a znamenala "Stožíkovi lidé". České jméno bylo velmi brzo přejato do němčiny (písemné doklady ze 13. a 14. století jsou jen německé) jako Töskwicz či Teskwicz, německé jméno bylo zpětně přejato do češtiny v podobě Tesk(o)vice či zkráceně Testice, která se užívala vedle původního Stožíkovice. Podoba Stošíkovice se v písemných pramenech objevuje v polovině 19. století. Přívlastek na louce je doložen od 16. století a sloužil k odlišení od Dobšic, které se dříve nazývaly (Malé) Stošíkovice.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zvonička na návsi
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sousoší Nejsvětější Trojice

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Ve Stošíkovicích na Louce se také nachází několik organizací, jako je Znojemské vinařství, Český červený kříž a Ubytovna Stošíkovice, a v blízkém okolí se nachází výzkumná stanice společnosti Delacon.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 113. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 493, 494.
  6. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154128038180661&id=224337820660

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gottfried Hönlinger: Erinnerungen an unseren Heimatort Tesswitz a. d. Wiese. 1982
  • Ilse Tielsch-Felzmann: Südmährische Sagen. 1969, München, Verlag Heimatwerk
  • Wenzel Max: Thayaland, Volkslieder und Tänze aus Südmähren, 1984, Geislingen/Steige
  • Felix Bornemann: Kunst und Kunsthandwerk in Südmähren, Teßwitz an der Wiese, s. 35, C. Maurer Verlag, Geislingen/Steige 1990, ISBN 3-927498-13-0
  • Bruno Kaukal: Die Wappen und Siegel der südmährischen Gemeinden , Teßwitz an der Wiese, s. 226, Josef Knee, Wien 1992, ISBN 3-927498-19-X
  • Emilia Hrabovec: Vertreibung und Abschub. Deutsche in Mähren 1945 – 1947, Frankfurt am Main/Bern/New York/Wien (=Wiener Osteuropastudien. Schriftenreihe des österreichischen Ost- und Südosteuropa Instituts), 1995 a 1996
  • Alfred Schickel, Gerald Frodl: Geschichte Südmährens. Band 3. Die Geschichte der deutschen Südmährer von 1945 bis zur Gegenwart. Südmährischer Landschaftsrat, Geislingen an der Steige 2001, ISBN 3-927498-27-0, S. 283 (Teßwitz an der Wiese)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]