Stephen Breyer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stephen Breyer
Stephen Breyer, SCOTUS photo portrait.jpg
Rodné jménoStephen Gerald Breyer
Narození15. srpna 1938 (84 let)
San Francisco
Alma materStanfordova univerzita
Harvardova univerzita
Harvard Law School
Magdalen College
Lowell High School
Povoláníprávník, soudce, advokát, vysokoškolský učitel a politik
ZaměstnavatelHarvardova univerzita
OceněníŘád čestné legie
Marshall Scholarship
James Parks Morton Interfaith Award
Brandeis Medal
Cena zasloužilého orlího skauta
Nábož. vyznáníjudaismus
ChoťJoanna Freda Hare (od 1967)[1]
RodičeIrving Breyer[2]
PříbuzníCharles R. Breyer (sourozenec)
FunkceJudge of the United States Court of Appeals for the First Circuit (1980–1994)
Soudce nejvyššího soudu USA (1994–2022)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stephen Gerald Breyer (* 15. srpna 1938 San Francisco, Kalifornie) je americký právník, právní teoretik a soudce Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Do této funkce byl nominován prezidentem Billem Clintonem 17. května 1994 a ve funkci je od 3. srpna 1994. Je věkově nejstarším členem kolegia Nejvyššího soudu. V lednu 2022 oznámil svůj záměr v průběhu roku rezignovat.[3]

Po studiích na Stanfordově univerzitě získal Marshallovo stipendium na Oxfordskou univerzitu a práva vystudoval na Harvardově univerzitě. V roce 1964 pracoval jako asistent soudce Nejvyššího soudu Arthura Goldberga. Počínaje rokem 1967 přednášel právo na právnické fakultě Harvardovy univerzity. Specializoval se na správní právo a napsal na toto téma řadu oblíbených učebnic. Poté se stal speciálním asistentem pro antimonopolní záležitosti v úřadu federálního státního zástupce (ministra spravedlnosti USA) a asistentem speciálního státního zástupce ve vyšetřování aféry Watergate v roce 1973. V letech 1980 až 1984 byl soudcem v Prvním okruhu Odvolacího soudu.

Ve své knize „Aktivní svoboda“ (angl. Active Liberty) učinil první pokus o komunikaci svých názorů na právní teorii. V knize se zasazuje o to, aby soudnictví rozhodovalo takovým způsobem, který umožní a podpoří zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů státu. Obvykle je považován za člena liberálního křídla Nejvyššího soudu.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen Breyer na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. SHEAR, Michael D. Biden plans to name Breyer’s successor by the end of February.. The New York Times. 2022-01-27. Dostupné online [cit. 2022-03-24]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. KERSCH, Ken. Justice Breyer's Mandarin Liberty. University of Chicago Law Review. 2006, s. 759–822. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 26, 2017. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]