Stephan Stephanowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Stephan Stephanowicz
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1900
Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub

Narození1853
Bojany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. září 1900
Merano
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stephan Stephanowicz, též Stefan Stefanowicz (1853[1] Bojany[2][1]28. září 1900 Merano[3][4][1]), byl rakouský politik arménského původu z Bukoviny, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Bojanech, kde jeho rodina vlastnila statek. Absolvoval reálnou školu v Černovicích.[1] Vysokou školu studoval v Heidelbergu a v Curychu. Získal titul doktora chemie.[2] Od roku 1884[1] zasedal jako poslanec Bukovinského zemského sněmu a byl členem zemského výboru.[3]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii velkostatkářskou v Bukovině, II. volič. sbor. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1897.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Stephan Stephanowicz, velkostatkář, bytem Černovice.[6] V prosinci 1897 se v parlamentu ostře střetl s tehdejším ministrem zemědělství Johannem Ledebur-Wicheln, na základě čehož ministr odešel z funkce.[4]

Politicky byl orientován jako konzervativec.[3] V roce 1891 se uvádí jako kandidát konzervativního Hohenwartova klubu.[7]

Byl arménského původu.[3] Podle jiného zdroje byl arménským Polákem.[4] Byl členem arménské katolické církve.[8] Papež mu udělil Řád svatého Řehoře Velikého.[3] Získal též Řád Františka Josefa.[1]

Zemřel v září 1900.[3][4] Zemřel v jihotyrolském Meranu, kde se léčil.[2] Už předtím pobýval v lázních Bad Reichenhall, kde onemocněl a proto se přesunul do Merana.[1] Bylo mu 48 let. Tělo zesnulého bylo pro pohřeb převezeno do Bukoviny.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Kleine Chronik. Bukowinaer Post. Září 1900, roč. 7, čís. 1052, s. 4. Dostupné online. 
  2. a b c Kleine Chronik. Bukowinaer Rundschau. Září 1900, roč. 19, čís. 3431, s. 2–3. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Dr. Stephan Stephanowicz. Neues Wiener Tagblatt. Září 1900, čís. 267, s. 7. Dostupné online. 
  4. a b c d Grazer Tagblatt. Září 1900, čís. 271, s. 3. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=711&size=45
  7. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  8. a b Sport und Salon. Říjen 1900, čís. 42, s. 4. Dostupné online.