Stefano Benedetto Pallavicini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stefano Benedetto Pallavicini
Stefano Benedetto Pallavicino.jpg
Narození 21. března 1672
Padova
Úmrtí 16. dubna 1742 (ve věku 70 let)
Drážďany
Povolání jazykovědec, autor, libretista, básník, spisovatel a překladatel
Rodiče Carlo Pallavicino
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stefano Benedetto Pallavicini (21. března 1672 Padova16. dubna 1742 Drážďany) byl italský básník a operní libretista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 21. března 1672 v Padově jako syn hudebního skladatele Carla Pallavicina. Jeho bratr, Vincenzo Pallavicino, byl hudebním skladatelem. Otec byl ředitelem komorní a divadelní hudby (camerae teatralis musicae praefectus) na dvoře saského kurfiřta Jana Jiřího III. v Drážďanech. Stefano projevil mimořádné literární nadání, což mu umožnilo se stát dvorním básníkem, libretistou a tajemníkem. Působil u dvora v Drážďanech a Düsseldorfu.

Jeho prvním libretem byla úprava libreta Gerusalemme liberata Giulio Cesare Corradiho pro svého otce. Rovněž další, již samostatné, libreto Antiope z roku 1689 bylo určeno pro otce. Vytvořil pak kolem dvaceti operních libret pro různé skladatele. Byli mezi nimi např. Jan Dismas Zelenka, Antonio Lotti, Giovanni Alberto Ristori a Johann Adolf Hasse. Komická opera Calandro skladatele Ristoriho na text Pallaviciniho, která byla poprvé uvedena roku 1726 na zámku Pillnitz, byla uvedena také roku 1731 v Moskvě. Byla to první italská opera uváděná v Rusku.

Ve funkci tajemníka kurfiřta byl pověřován diplomatickými službami. Tak např. navštívil v roce 1723 Prahu, aby se zúčastnil korunovace císaře Karla VI. králem českým. Pallavicini je také znám pro své překlady Horatiových Ód, Epištol a Satir.

Zemřel 16. dubna 1742 v Drážďanech.

Libreta[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Alfonso (hudba Johann Adolph Hasse, 1738)
  • Antiope (hudba Carlo Pallavicini, 1689)
  • Arianna (hudba Giovanni Alberto Ristori, 1736)
  • Asteria (hudba Johann Adolph Hasse, 1737)
  • Atalanta (hudba Giovanni Alberto Ristori, 1737)
  • Calandro (hudba Giovanni Alberto Ristori, 1726; Johann Georg Schürer)
  • Don Chisciotte (hudba Giovanni Alberto Ristori, 1727)
  • Il diamante (hudba Jan Dismas Zelenka)
  • Le fate (hudba Giovanni Alberto Ristori, 1736)
  • Irene (hudba Johann Adolph Hasse, 1738)
  • Numa Pompilio (hudba Johann Adolph Hasse, 1741)
  • Senocrita (hudba Johann Adolph Hasse, 1737)
  • Teofane (hudba Antonio Lotti)
  • Un pazzo ne fa cento (hudba Giovanni Alberto Ristori, 1727)

Oratoria[editovat | editovat zdroj]

  • Sagra pastorale (1709)
  • I pastori al presepio (1721)
  • Il serpente di bronzo (hudba Jan Dismas Zelenka, 1730)
  • Il cantico de’ tre fanciulli (hudba Johann Adolph Hasse, 1734)
  • I penitenti al sepolcro del redentore (hudba Jan Dismas Zelenka, 1736)
  • Le virtù appiè della croce (hudba Johann Adolph Hasse, 1737)
  • I pellegrini al sepolcro di Nostro Signore (hudba Johann Adolph Hasse, 1742; Johann Gottlieb Naumann, 1798)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]