Stavelot
| Stavelot | |
|---|---|
 Opatství sv. Remakla | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°23′40″ s. š., 5°55′52″ v. d. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Belgie |
| region | Valonsko |
| provincie | Lutych |
| arrondissement | Verviers |
  Stavelot | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 33,07 km² |
| Počet obyvatel | 7 279 (1.1.2025) |
| Hustota zalidnění | 84 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Adresa obecního úřadu | Administration place |
| Telefonní předvolba | 087 |
| PSČ | 4970 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stavelot (valonsky: Ståvleu, německy: Stablo, lucembursky: Staweler) je malé město na východě Belgie, ve Valonském regionu v provincii Lutych.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Základem sídla bylo benediktinské opatství Stavelot, které založil misijní biskup a mnich Remaklus kolem roku 650 na svých pozemcích, na hranici mezi biskupstvími Kolín nad Rýnem a Tongeren. Stavelot byl sídlem knížectví Stavelot-Malmedy, malého nezávislého regionu Svaté říše římské, kterému až do závěru 18. století vládli stavelotovští opati. V 16. století mnich Jean Delvaux rozpoutal čarodějnické procesy a obvinil z účasti na nich i některé bratry. Knížectví bylo zrušeno a opatství rozpuštěno v roce 1795 během Francouzské revoluce. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 byl Stavelot připojen k Nizozemskému království, zatímco Malmedy k pruskému Porýní. V roce 1830 se stal součástí Belgie, zatímco Malmedy k ní bylo připojeno až v roce 1919. Znak byl městu udělen v roce 1819, jsou na něm biskup-zakladatel Remaklus a vlk, který podle legendy o založení opatství nosil cihly na stavbu kláštera.
Za druhé světové války byl Stavelot dějištěm těžkých bojů bitvy v Ardenách. Od 18. do 20. prosince 1944 zavraždili vojáci obrněné bojové skupiny Peiper 6. tankové armády ve Stavelotu a okolí více než 100 civilistů, včetně žen, dětí a amerických zajatců. Peiper a někteří jeho důstojníci byli po válce souzeni a odsouzeni.
Památky
[editovat | editovat zdroj]
Bývalé opatství svatého Remakla
- Architektura: Z románského opatského kostela sv. Remakla se dochovala pouze západní brána s volně stojící věží a jejím schodištěm. Po archeologických výzkumech jsou prezentovány základy bazilikálního trojlodí v půdorysu, s částmi obvodových zdí a základy pilířů. Budovy dvou klášterů – jeden mnichů a druhý pro konvrše a laiky – se dochovaly v podobě cihlových a kamenných obytných komplexů, vystavěných na středověkých základech v 17. století. Nyní v nich sídlí tři muzea: historické muzeum knížectví Stavelot-Malmedy, muzeum básníka Guillauma Apollinaira, podzemní prostory a dvůr opatství slouží muzeu belgického závodního okruhu F1 Spa-Francorchamps F1.[1]. Spa-Francorchmps je místní částí města.
- Sbírka středověkého umění: Opat Wibald (1130–1158), jeden z největších mecenášů románského umění dal kolem roku 1156 zhotovit Stavelotský triptych (staurotéku) se dvěma třískami z dřeva Kristova kříže. Po zrušení opatství byl triptych prodán a v současnosti je vystaven v Morganově knihovně v New Yorku. Dále objednal vazbu bible a ve fragmentech dochovaný oltářní retábl.
- Farní kostel sv. Šebestiána postaven v letech 1750-1755, pozdně barokní trojlodní bazilika; po zničení opatského kostela sem byla přenesena stříbrná románsko-gotická truhla s ostatky sv. Remakla, vzácná zlatnická práce z let 1220-1268.
- Kašna na Náměstí sv. Remakla, barokní (1769)
Slavnost Laetare de Stavelot
[editovat | editovat zdroj]Laetare de Stavelot je tradiční lidová slavnost, konaná každoročně ve čtvrtou neděli postní. Je populární především karnevalem "Blancs Moussis" (bílých mnichů). Vznikla ve středověku, v době, kdy byl Stavelot hlavním městem opatství Stavelot-Malmedy, církevního knížectví Svaté říše římské, kterému vládl kníže-opat. Jeden z prvních opatů údajně svým mnichům účast na lidových slavnostech zakazoval. Podle populární legendy se stavelotští obyvatelé rozhodli zákaz zesměšnit tím, že se na karneval převlékli za mnichy. Když jim i to bylo zakázáno, vytvořili si v roce 1502 bílý kostým s kapucí, jen zčásti připomínající mnišský hábit. Tento kostým kníže-opat Wilhelm z Manderscheidu povolil. Stavelotští pak kostým doplnili o masku s dlouhým červeným nosem a nazvali se Blancs Moussis. Jako symbol valonského folklóru existují více než pět století, s výjimkou francouzské okupace za Napoleona a válek. Od roku 1947 dosud tvoří organizované bratrstvo, jež kromě Stavelotu bývá zváno i na karnevaly do Düsseldorfu, Kolína nad Rýnem, Compiègne nebo Saint-Quentinu.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Svatý Remaklus, misijní biskup a mnich, zakladatel opatství
- Poppon ze Stavelotu (978-1048), opat a světec
- Karel Josef Lotrinský (1680-1715), v letech 1704–1715 kníže-opat Stavelotský, biskup olomoucký
- Guillaume Apollinaire (1880–1918), básník surrealista, žil zde
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Věž a ruiny opatského kostela
Kostel sv. Šebestiána
Kašna na Remaklově náměstí
Karneval
Muzeum Spa-Francorchamps
Řeka Ambléve mezi Stavelotem a Trois Ponts
Vodopády Coo
.JPG)
.JPG)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stavelot na anglické Wikipedii. a V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laetare de Stavelot na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stavelot na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
