Stavební membrána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stavební membrána je plošný útvar z textilie s povrchovou úpravou přizpůsobenou pro použití ke stavebním účelům.

Konstrukce membrány[editovat | editovat zdroj]

Jako základní plošná textilie se používá

Plošné textilie na membrány se vyrábějí ze skleněných, polyesterových, polyamidových, aramidových nebo polyethylenových rovingů nebo filamentů.

Povrchová úprava se provádí v mnoha kombinacích nánosováním, laminováním nebo kašírováním jednostranně nebo po líci i rubu textilie.

K nánosování se používá PVC, PE, PU, PTFE, silikon, kaučuk a mnoho jiných látek ve formě pasty, disperze nebo fólie. K případnému lakování povrchu slouží např. akryláty nebo polyvinylfluorid.

Příklady kombinací membrán a jejich vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Střecha sport. stadionu v Minneapolis
  • PVC na tkanině z polyesterových, polyamidových nebo aramidových filamentů s lakovaným nebo laminovaným povrchem jako ochranná vrstva proti povětrnostním vlivům, proti špíně a zkřehnutí. Membrány z polyesterových tkaniny s nánosem PVC jsou (2011) nejpoužívanější varianta na střešní krytiny.
  • Tkaniny ze skleněných, aramidových nebo polyesterových vláken s nánosovou úpravou, kašírováním nebo laminováním povrchu teflonem (PTFE) mají dlouhou životnost, jsou však poměrně tvrdé a snadno popraskají
  • Tkaniny ze skleněných vláken se silikonovou nánosovou úpravou se vyznačují vysokou průsvitností a odporem proti vlivům povětrnosti
  • K řadě dalších variant patří např. membrány s vysokou tažnou pevností z tkanin s perlinkovou vazbou nebo z proplétaných rohoží

Parametry stavebních membrán[editovat | editovat zdroj]

Millennium Dome v Greenwich

Patří k nim zejména:

Vlastnost Rozsah
tloušťka 1-4 mm
hmotnost 300-2000 g/m2
nános 10-1500 g/m2
tažná pevnost 2-200 kN/5 cm
tažnost 2-35 %
životnost 20 roků

Mimořádně velké rozpětí některých parametrů je způsobeno tím, že jednotlivé varianty membrán se svými vlastnostmi vzájemně značně odlišují.

Použití membrán[editovat | editovat zdroj]

Část terminálu letiště v Bangkoku

Textilní membrány se začaly prakticky používat na střechy přetlakových hal v roce 1942 v USA a roce 1961 v Československu. [1]

Moderní membrány na předepjaté konstrukce střešních krytin nebo na fasády vyráběné asi od poslední dekády 20. století mohou pokrývat obrovské plochy v jedné nebo více vrstvách nad sebou.

Jednotlivé pruhy se spojují tak, že textilie se sešívá nebo slepuje a vrstvy na ní nanesené se svařují do jednoho celku. Celá membrána se upíná na okrajích na ocelovou konstrukci, rozpětí mezi opěrnými sloupy uvnitř stavby může dosáhnout až 200 metrů.

Příklady:

  • Metrodome, sport. stadion v Minneapolis, USA - přetlaková hala z roku 1982, 40 000 m2 (dvojitá membrána ze skleněných filamentů s teflonovým nánosem, 20 ventilátorů s výkonem 120 m/sek.)
  • Millennium Dome v Greenwich z roku 1999, průměr 365 m, výška 52 m, skleněné filamenty s nánosem PTFE
  • Letiště v Bangkoku, 100 000 m2, z roku 2005 (třívrstvá průsvitná membrána ze skleněných filamentů s integrovaným chlazením vodou)
  • Letiště v Jeddah, Saúdská Arábie, 440 000 m2, z roku 2006
  • Kaple sv. Václava v Praze z roku 2011 – membrána pod měděnou krytinou [2] z materiálu Tyvek®Metal [3]
  • Dalších cca 20 příkladů staveb ze začátku 21. století [4]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chokri Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 687-696
  • Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2009, ISBN 978-3-86641-093-0, str. 263-264
  • Horrocks/Anand: Handbook of Technical Textiles, Woodhead Publishing 2004, ISBN 1855733854, str. 15
  • Bakalářská práce: Propagace textilní architektury v ČR, TU Liberec 2012 [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]