Stav nebezpečí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, který mohou orgány České republiky vyhlásit v reakci na mimořádnou událost, závažnějšími stavy jsou nouzový stav a stav ohrožení státu.

Podle zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona, ve znění pozdějších předpisů, lze stav nebezpečí vyhlásit v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí, při němž jsou ohroženy životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, kde intenzita ohrožení sice nedosahuje značného rozsahu, ale není možné jej odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

Stav nebezpečí vyhlašují hejtmani příslušných krajů, v případě Prahy její primátor. Musí být uvedeny důvody, území, pro něž je stav vyhlášen (celé území kraje nebo jeho část), krizová opatření a jejich rozsah. Vyhlašuje se jen na nezbytně nutnou dobu o délce maximálně 30 dnů, nad tuto délku jej lze prodloužit jen se souhlasem vlády.

Pravomoci při stavu nebezpečí[editovat | editovat zdroj]

Hejtman či v případě Prahy její primátor je za stavu nebezpečí podle § 14 zákona č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, oprávněn:

  • rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,
  • nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení
  • nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob,
  • nařídit použití občanů povinných civilní službou k realizaci krizových opatření,
  • nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
  • zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů,
  • zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče) a jejich výplatě.