Starodub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Starodub
Стародуб
Без названия - panoramio (251).jpg
Starodub – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 180 m n. m.
Stát RuskoRusko Rusko
Starodub
Starodub
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 22 km²
Počet obyvatel 18 824 (2017)[1]
Hustota zalidnění 855,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web starburg.ru
Telefonní předvolba 48348
PSČ 142943
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starodub (rus. a ukr. Стародуб) je město v Ruské Federaci, správní středisko Starodubského rajonu, Brjanská oblast. Jde o významné město ukrajinské historické země Starodubecko (Starodubščyna) nebo také Severie.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel města je 18 399 lidí ze sčítání obyvatel z roku 2008.

Rok 1939 1959 1970 1989 2002 2004 2005 2008

Počet obyvatel (tis.)[editovat | editovat zdroj]

12,6 11,7 15,1 18,9 18,6 18,4 18,4 18,4

Zeměpis[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází na řece Babynec, pravém přítoku řeky Bablya, přítoku řeky Sudosti, přítok řeky Desny.

Původ jména města[editovat | editovat zdroj]

Podle místní legendy je Starodub pojmenován na počest mohutného silného dubu, který se nacházel v centru města, na náměstí. Místní historik Alexander Rubec ve svém díle napsal, že v Starodubě ještě ve 30. let 19. století rostl obrovský dub pod baldachýnem, do kterého se mohlo umístit až patnáct vozů. Přesto roku 1840 dub uschnul a městská rada ho nařídila vykořenit, a tak "zničili slavnou historickou památku Starodubu".

Z toho co víme, naši předci dub ctili. Dub byl považován za posvátný strom boha Peruna. V roce 1909, v blízkosti Kyjeva, ze dna řeky Desny archeologové vyzedli 20metrový dub, do jehož kmene byly zařízlý čelisti čtyř kanců. V dávných dobách byly považovány za posvátné a měly chránit člověka. Je tedy docela možné, že Starodub byl v pohanských dobách místním Siverským kulturním a duchovním centrem. Místní pohané se scházeli čas od času pod silnými větvemi dubu, přinášeli sem své náboženské oběti a pořádali slavnosti, v nichž ozpěvovali veliké a nádherné síly přírody. Zbytky staré víry starého dubu přežily dokonce až do 19. století, kdy v některých vesnicích Starodubského kraje rolníci pokládali do stájí kousek hromem poškozeného dubu, s vírou, že to dodá sílu jejich koním.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Spyrydon Šyraj, bojar města v letech 1681–1708

Město je známo z 11. století jako pevnost Černigovského knížectví. V letopisech se o městě poprvé zmiňuje v roce 1096 ve spojení s válkami mezi kmeny Kypčaků. Konec 12. až začátek 13. století bylo město centrem Starodubského knížectví. V roce 1239 bylo město zničeno Tatary.

Z 14. století je oblast částí Litevského velkoknížectví, centrem Starodubkého okresu.

Na počátku 16. století přešla oblast pod správu Ruského carství.

V roce 1616 ho dobyla polská vojska a za podmínkami Deulinského příměří v roce 1618 město přešlo pod správu Republiky obou národů. Následně v roce 1620 městu bylo uděleno Magdeburské právo.

V roce 1648 v průběhu Chmelnického povstání vedeným Bohdanem Chmelnickým ukrajinské vojsko osvobodilo město. Za sčítání lidu v roce 1654 v Starodubu žilo 538 kozáků. Z roku 1663 se město stalo vojensko-administrativním centrem Starodubského regimentu. V roce 1666 na prosbu starodubských obyvatel získalo město královskou listinu, která potvrzovala práva městské samosprávy.

Za Kozáckého Hetmanátu se v okolí Starodubu těžila železná ruda a vyrábělo se z ní železo. Hejtman Ivan Mazepa od 9. května 1690 umožňuje starodubskému plukovníkovi Michalovi Myklaševskému postavit dva těžební doly.

Ukrajinské ženy města Starodub kolem r. 1900

V roce 1781 se Starodub stal krajským městem Novgorodsko-Siverské gubernie a od roku 1802 Černigovské gubernie.

Mezi lety 19171918 byl Starodub součástí Ukrajinské Lidové Republiky (podle zákona z 2-4. března 1918 se měl stát centrem Siverského kraje) a později Ukrajinského Státu.

V roce 1919 bylo město násilně začleněno do RSFSR.

Po Druhé světové válce se ruská komunistická moc uchýlila k odstranění kamenných budov Starodubu z dob hejtmanátu. Zejména byly zničeny Svatojánský kostel, postavený v roce 1720 prostředky hejtmana Jana Skoropadského; Svatotransfigurační katedrála, postavená ve stylu ukrajinského baroka a Svatonikolajevský kostel.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ve městě jsou továrny na sýr a konzervy a taky pekárna.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Katedrála narození Páně (1677, obnovena v roce 1744 po požáru). Kozácké baroko s prvky Narishkinského stylu.
  • Kostel Zjevení, z let 17701789, provinční baroko.
  • Kostel sv. Mikuláše, z let 18021802, klasicismus.
  • Budovy bývalé duchovní akademie a mužské gymnázium

Slavní lidé[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Izraelevyč Vorovyč — ruský matematik, akademik RAN
  • Semjon Jakovyč Haličský  — ukrajinský voják a státník. Starodubský plukovník.
  • Petro Jurijovyč Datlev — ukrajinský politikrevolucionářpřekladatel, editor a publicista.
  • Mikola Zajcev — ukrajinský voják a veřejný pracovník; kornet armády UNR .
  • Josef Kyrylovyč Kamenecký — ruský zdravotník
  • Georgij Vasylovyč Metelský — ruský spisovatel, prozaik.
  • Michail Andrijovyč Miklaševský — ukrajinský voják a státník. Starodubský plukovník.
  • Mykola Stepanovyč Nikitčenko — sovětský generálmajor.
  • Anatolyj Volodymyrovyč Ohijevskyj — ukrajinský hydrolog, doktor technických věd.
  • Roman Onysymovyč Rakuška — ukrajinský státní a církevní pracovník. Pravděpodobný autor "Kroniky Samovědce".
  • Pavlo Andijovyč Rastohujev — běloruský lingvista-dialektolog.
  • Oleksandr Ivanovyč Rubec — ukrajinský etnograf, folklorista, sborový dirigent a pedagog.
  • Ivan Iljyč Skoropadskyj — ukrajinský hejtman. Starodubský plukovník
  • Pavlo Petrovyč Skoropadskyj — hejtman Ukrajinského Státu. Studoval v Starodubském gymnáziu.
  • Mykola Filipovyč Toločynov — známý porodník-gynekolog.
  • Michail Stepanovyč Tkačenko — člen Centrální a Malý rady, generální tajemník soudních případů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Стародуб na ukrajinské Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2017-07-31]

Odkazy (v ukrajinštině)[editovat | editovat zdroj]