Starý svatojánský hřbitov

Starý svatojánský hřbitov
Lokalita
Stát	Německo
Obec	Lipsko
Adresa	mezi ulicemi Täubchenweg a Prager Straße
Zeměpisné souřadnice	51°20′13,2″ s. š., 12°23′22,2″ v. d.
	Starý svatojánský hřbitov
Specifikace
Kostel	Kostel svatého Jana Křtitele
Výstavba	1278
Datum zrušení	1848
Počet hrobů	cca 280.000
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý svatojánský hřbitov (německy Alter Johannisfriedhof) je nejstarší hřbitov na území saského města Lipsko v Německu.

Historie

Nejstarší zmínky o hřbitově sahají do roku 1278. V té době náležel k pozemkům svatojánského špitálu (Johannisspital), jež fungoval jako leprosárium, pod správou již zaniklého svatojánského kostela. Zprvu sloužil výhradně k pochovávání zemřelých na lepru. Roku 1476 došlo na kurfiřtský pokyn k rozšíření hřbitova a zároveň k povolení na něm pochovávat i osoby bez lipského městského práva. V roce 1536 učinil saský vévoda Jiří Vousatý svatojánský hřbitov hřbitovem veřejným pro město Lipsko, což vedlo k markantnímu zvýšení kapacity dosavadních míst k pohřbívání. Během třicetileté války byl hřbitov zpustošen. Ani v závěru napoleonských válek neunikl svatojánský hřbitov devastaci. Stal se útočištěm pro zraněné vojáky a válečné zajetce, kteří bydleli v hrobkách a dřevo ze starých rakví využívali k rozdělávání ohňů. Detailně byl ponurý začátek 19. století nesoucí se na vlně zkázy hřbitova zmapován v pamětech tehdejšího hrobaře Johanna Daniela Ahlemanna.
Do roku 1850 vznikla celkově čtyři hřbitovní oddělení. Jelikož se dostačujícího místa stále nedostávalo, došlo v letech 1827–1863 k poslednímu navýšení kapacity hřbitova otevřením pátého oddělení. Od roku 1846 se začal k pohřbívání využívat nedaleký Nový svatojánský hřbitov.^[1] V roce 1894 byly při přestavbě lodi bývalého kostela svatého Jana Křtitele nalezeny ostatky barokního hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha.
V souvislosti s rozšiřováním okolních ulic a školy Gutenbergschule byla značně zredukována plocha pátého hřbitovního oddělení, čímž se narušila původní situaci hrobů. Další nenávratnou změnu zaznamenal hřbitov v letech 1925–1929, kdy v prvním a druhém hřbitovním oddělení vznikl komplex Grassimuseum. Mezi léty 1981–1995 probíhala rozsáhlá sanace starého svatojánského hřbitova a následně byl hřbitov 21. června 1995 slavnostně znovuzpřístupněn veřejnosti a prohlášen památkou.

Pohřbení

Johann Friedrich Bauer (1696–1744), soudní přísedící Lékařské fakulty Lipské univerzity
Eduard Friedrich Ferdinand Beer (1805–1841), orientalista
Roderich Benedix (1811–1873), divadelní herec
Heinrich Wilhelm Brandes (1777–1834), fyzik a astronom
Friedrich Arnold Brockhaus (1772–1823), nakladatel
Johann Gottfried Erckel (1767–1833), obchodník, bankéř, stavitel a lipský radní a hejtman
Sophie Eleonore Friederike von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg (1778–1836), dánsko-německá malířka miniatur
Heinrich Leberecht Fleischer (1801–1888), orientalista
Franz Dominic Grassi (1801–1880), obchodník a mecenáš
Gustav Harkort (1795–1865), podnikatel
Ernst Innozenz Hauschild (1808–1866), učitel
Karl Herloßsohn (1804–1849), spisovatel, encyklopedista a žurnalista
Johann Adam Hiller (1728–1804), hudební skladatel
Johann Conrad Hinrichs (1763–1813), nakladatel
David Hoyer (1667–1720), malíř
Anna Katharina Kanne (1746–1810), Goetheho Käthchen Schönkopf
Gottlieb Christian Kreutzberg (1810/14–1874), světský
Wilhelm Traugott Krug (1770–1842), filozof
Samuel Friedrich Nathanael Morus (1736–1792), filozof a evangelický teolog
Adam Friedrich Oeser (1717–1799), malíř
Timotheus Ritzsch (1614–1678), knihtiskař
Johann Friedrich Rochlitz (1769–1842), dramatik
Carl Christian Heinrich Rost (1742–1798), obchodník s uměním
Veit Hans Schnorr von Carolsfeld (1764–1841), malíř
Ludwig Schuncke (1810–1834), hudební skladatel a spoluzakladatel periodika Neue Zeitschrift für Musik
Johann Michael Stock (1737–1773), mědirytec
Christian Theodor Weinlig (1780–1842), hudební skladatel
Christian Felix Weiße (1726–1804), básník
Friedrich Zarncke (1825–1891), germanista
Georg Joachim Zollikofer (1730–1788), švýcarsko-německý teolog a kněz