Stará papírna – Čapkův mlýn
| Stará papírna – Čapkův Mlýn | |
|---|---|
 Stará papírna – Čapkův mlýn | |
| Účel stavby | |
od roku 2022 muzeum a sociální byty | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus do roku 1850 |
| Výstavba | 1821 |
| Stavebník | Jan Prouza |
| Další majitelé | Václav Innert, Karel Novotný |
| Poloha | |
| Adresa | Jungmannova 107,
54931 Hronov, Hronov,  Česko |
| Ulice | jungmanova |
| Souřadnice | 50°28′59,77″ s. š., 16°10′52,28″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | https://www.muzeumnachod.cz/clanky/objekty/hronov/stara-papirna-capkuv-mlyn |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará papírna – Čapkův mlýn se nachází v Hronově, v městě mezi Náchodem a Policí nad Metují. Budovu nechal v 19. století vystavět Jan Prouza ze Žabokrk jako papírnu. Roku 1890 se stal majitelem Karel Novotný, dědeček bratří Čapků, kteří zde trávili podstatnou část svého dětství. Od roku 2022 je objekt součástí Muzea Náchodska, v přízemí se nachází expozice, která je věnovaná nejen bratřím Čapkům ale i dalším významným rodákům z Hronova.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie papírny se pojí s rokem 1821, kdy na tomto místě nechává postavit zkušený podnikatel a mlynář Jan Prouza ze Žabokrk papírnu s pohonem na vodní kolo. V té době obecně v Podkrkonoší příliš papíren nebylo, proto je stará papírna vnímána jako jedna z nejstarších v této oblasti.[2]
Papír se zde vyráběl z ne zcela tradičního materiálu, a to lnu. Papír sice nebyl esteticky pěkný, zato byl pevný. Byl zpracováván z lněných hadrů, které se dělily do šestnácti tříd, podle nichž se odvozovala i jakost papíru. Následně byly tyto hadry trhány holendrem.[3] Papírna nepatřila mezi největší, obvykle zaměstnávala kolem 8 až 10 pracovníků. O správu papírny se prvních deset let staral Josef Štůček z Hronova, zeť Jana Prouzy. Po dobu vedení Jana Prouzy se v papírně pracovalo pravidelně. Za jeho syna Václava Prouzy už tomu tak nebylo, měl velké majetky, o které se musel starat, takže se v papírně pracovalo jen občasně. Proto brzy začal papírnu pronajímat. Budova sloužila jako papírna asi 30 let.
Mezi jejich další majitele patřil ceněný ranhojič z Hořiček Antonín Pich „Pechanec“. Ten měl spor s „podhorním“ mlynářem o vodu a splav. Spor postupně gradoval a Antonín Pich se nakonec rozhodnul papírnu prodat.[2]
Novým majitelem se stal Václav Innert z Vysoké Srbské. S novým majitelem přišlo i nové využití papírny. Václav Innert se rozhodl papírnu využít jako mlýn, protože výroba papíru se přestala vyplácet. Od roku 1890 byl vlastníkem Karel Novotný, dědeček bratří Čapků. Karel Novotný odkázal mlýn roku 1894 do vlastnictví MUDr. Antonína Čapka, který se rozhodl po Novotného smrti budovu začít pronajímat. Do budoucna měl s mlýnem velké plány, a to přestavění objektu na tkalcovnu pro svého syna Josefa. Ten na přání rodičů opravdu tkalcovskou školu ve Vrchlabí vystudoval, ale nikdy se tkalcovskému povolání nevěnoval. Rodina Čapkova mlýn roku 1907 prodala, peníze z prodeje šly na zaplacení studií Josefa a Karla Čapka.[4][1]
Posledním majitelem je až do roku 1917 mlynář Josef Cinke, který provozoval krupařství a pecnařství. Poté mlýn roku 1931 převzala hronovská elektrárna, která mlýn obohatila o vodní turbínu.[5]
Roku 1940 byla zbourána původní stará střecha, následovala nástavba podlaží a nové střechy, jak ji vidíme dnes. Mlýnské prostory byly přestavěny na obytné místnosti.[2]
Rekonstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Od počátku 21. století budova výrazně chátrala, mimo jiné kvůli poloze u frekventované silnice, město ale o ni postupně začínalo ztrácet zájem. Proto se rozhodlo roku 2008 schválit záměr hronovských zastupitelů o prodeji budovy mlýna. Výběrového řízení se účastnili dva kandidáti. Město se ale ani s jedním nedohodlo.[2]
V roce 2017 byl schválen budoucí prodej spolku Sociální bydlení Hronov za 3 miliony korun. Pokud by se do řízení nevložila opozice, staly by se z mlýna byty pro sociálně slabé. Město by tak vyřešilo rovnou dva problémy, rekonstrukci chátrající budovy a otázku sociálních bytů.[6] Místní si společně s opozicí uvědomili, že by tím přišli o jednu z posledních památek rodiny Čapkových pojících se k Hronovu. Po komunálních volbách, ve kterých zvítězila dřívější opozice, se karta obrátila. Kupní smlouva byla v roce 2018 zrušena a spolek žádal po vedení města dvou milionové odškodnění.[4]
Po této události sice situace utichla, ale nepřinesla velké změny. Podnět pro znovuzrození Čapkova mlýna přinesl až čapkovský odborník Hasan Zahirović. Nové vedení se poté rozhodlo převzít vypracovaný projekt po svých předchůdcích a trochu jej upravit, aby obstál novým kritériím. Projekt si vzal za cíl opravit budovu, v prvním patře vybudovat sociální byty a v přízemí zhotovit expozici věnovanou rodině Čapků. Rekonstrukce začala v roce 2020. Nadšenci se rozhodli zřídit spolek, který organizoval různé konference, přednášky, výstavy či procházky zaměřené na odkazy bratří Čapků. Brzy se spolek rozdělil do dvou uskupení a to na Společnost bratří Čapků a na spolek Komité Čapek Hronov. Město se od té doby snaží více připomínat vztah bratří Čapků k Hronovu, v roce 2021 vznikla cesta pejska Voříška, která odkazuje na Psí pohádku v Devatero pohádkách. Čapkův mlýn a s ním spojená expozice byla veřejnosti zpřístupněna roku 2022.[4][7]
Expozice
[editovat | editovat zdroj]
Objekt spadá jako pobočka pod správu Muzea Náchodska, které zastřešuje celou expozici. Aby nekonkurovalo muzeím v okolí, která se také zaměřují na osoby bratří Čapků, rozhodlo se muzeum pojmout interaktivně. Expozice se mimo jiné zaměřuje i na spisovatele Aloise Jiráska, Egona Hostovského či architekta Jindřicha Freiwalda.[8]Další část je věnována pekařskému řemeslu (pec, která se zde nachází patří k nejzachovalejším na našem území) a výrobě papíru, který si zde při workshopech můžete vlastnoručně vyrobit. Poslední neméně podstatnou součástí expozice je připomínka pohádek a příběhů bratří Čapků a jejich sestry Heleny pojícím se k Hronovu. Kromě workshopů se v prostorách mlýna konají i přednášky.[3]
Sourozenci Čapkové a dětství ve mlýně
[editovat | editovat zdroj]Všichni sourozenci Čapkové měli k hronovskému mlýnu velmi vřelý vztah, u svého dědečka Karla a babičky Heleny trávili většinu prázdnin. Helena a Josef Čapkovi se zde i narodili, a to i přesto, že celá rodina již bydlela v Malých Svatoňovicích. Pouze nejmladší ze sourozenců Karel se narodil v již zmíněných Malých Svatoňovicích.[3]
Na chvíle, ve mlýně u prarodičů rádi vzpomínali po celý život, a mnohé ze vzpomínek zachytili ve svých dílech. Nejvíce Helena, která své příhody z dětství přenesla do knihy Moji milí bratři. Pohádky a říkanky, kterýma oplývala jejich babička, zase ztvárnil Karel ve sbírce Devatero pohádek, kde v nejedné pohádce zmiňuje nejen Hronov či dědečkův mlýn, ale zachycuje zde i svého dědečka. Ilustrace pro tyto pohádky vytvořil starší bratr Josef, který zde zachycuje mlýn, zahrádku, pekárnu i své prarodiče. Josefovi se vpomínky z mlýna staly i předlohou pro některé jeho fejetony.[9]
Čapkův mlýn v Devatero pohádkách
[editovat | editovat zdroj]Čapkův mlýn se stal pro Karla Čapka velkou inspirací při psaní sbírky Devatero pohádek. Zmínky o Hronovu můžeme pozorovat v Pohádce pošťácké, v Pohádce tulácké o Františku Královi, v Druhé pohádce loupežnické O zdvořilém loupežníkovi nebo ve Velké pohádce doktorské. Je ale i řada pohádek, které se pojí přímo k mlýnu. Patří sem například Pohádka vodnická, První pohádka loupežnická o tlustém dědečkovi, a hlavně Pohádka psí.[9]
Pohádka psí
[editovat | editovat zdroj]Pohádka psí vypráví o tom, jak dědeček Karla Čapka přišel, nebo jak napsal Karel Čapek, jak pejsek Voříšek přišel k dědečkovi.[9]
Karel Čapek tady barvitě popisuje pejska Voříška nejprve jako malé štěně, které se nenaučilo štěkat, i to, jak Voříšek postupně roste a pomáhá s rozvozem čerstvého chleba. Příběh pejska Voříška pokračuje v nedaleké hospodě, kde ho dědeček omylem zapomene a Voříšek hledá cestu zpátky domů. Rozhodne se, že si zkrátí cestu přes kopec, kde na paloučku narazí na skupinu psích víl, které se zaujetím pozoruje. Psí víly se po chvíli shromáždí kolem staré psí víly, která jim vypráví tři příběhy. Nejprve jim povídá, jak Pán Bůh udělal pro psa člověka, aby si mohl ke komu čuchnout. Poté jim vypráví o tom, jak vzniklo psí nebe. A poslední ze trojice příběhů pojednává o tajemném psím království, které se propadlo do země, a psi jej od té doby nepřestali hledat. Potom, co se všechny psí víly rozplynou, vrací se Voříšek zpátky domů k dědečkovi.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ŠVANDA, Richard; EKRT, Boris. Bejvávalo ... I, aneb, Hronov za nošich pradědečků a prababiček. Město Hronov: [s.n.], 2019. 223 s. ISBN 978-80-270-6489-2. S. 59.
- ↑ a b c d mlýn Papírna | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2025-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c SKVĚLÉČESKO.CZ. Muzeum Náchodska - Stará papírna a Čapkův mlýn. SkvěléČesko.cz [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c TŮMOVÁ, Štěpánka. Hronov změnil Čapkův mlýn na sociální byty, sourozence připomene muzeum. iDNES.cz [online]. 2022-05-09 [cit. 2025-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Město HRONOV: Mlýn Papírna. Hronov [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, Jan. V Hronově se bojuje o mlýn. Čapkové tam jezdili na léto, město z něj chce sociální byty | Česko. Lidovky.cz [online]. 2018-04-24 [cit. 2025-11-17]. Dostupné online.
- ↑ KOLETA, Petr. Okénko starotky. Hronovské listy U NÁS. 2022-04-09, čís. 4.
- ↑ Stará papírna - Čapkův mlýn [online]. [cit. 2025-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c ZAHIROVIČ, Hasan. Historie, malý svět v okně hronovského mlýna. hronovské listy U NÁS. 2018-05-15, čís. 5.
- ↑ FREISE, Matthias. Čapek, Karel: Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek. Stuttgart: J.B. Metzler Dostupné online. ISBN 978-3-476-05728-0, ISBN 978-3-476-05728-0. S. 1–3.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará papírna – Čapkův mlýn na Wikimedia Commons