Stalag

Stalag (německá zkratka výrazu Stammlager für kriegsgefangene Mannschaften und Unteroffiziere) byl termín používaný nacistickým Německem za druhé světové války pro hlavní zajatecké tábory určené pro vojíny a poddůstojníky.

Označení jednotlivých stalagů

Dne 15. října 1935 Hitler oznámil vznik Wehrmachtu a tím definitivně porušil vojenské podmínky versailleské smlouvy. Současně byly na území Německé říše stanoveny vojenské okruhy (okrsky, újezdy, německy Wehrkreise), které byly označeny římskými čísly.

Dne 1. září 1939 přepadlo nacistické Německo Polsko a začala druhá světová válka. S rychlým postupem Wehrmachtu přibývalo vojenských zajatců. Ti byli převáženi do zajateckých táborů, které byly postaveny v jednotlivých vojenských okruzích. Ve shodě s čísly vojenských okruhů byly označeny i hlavní zajatecké tábory. Na území vojenského okruhu bylo několik hlavních zajateckých táborů, které byly dále rozlišeny velkým písmenem abecedy.

Na území Československa byl postaven Stalag VIII D Teschen (Český Těšín). V době druhé světové války nebylo Těšínsko součástí Protektorátu Čechy a Morava, ale nacistického Německa. Těšínsko spadalo pod VIII. vojenský okruh se sídlem v městě Breslau (Wroclaw) ve vojenském okruhu Oberschlesien (Horní Slezsko). Stalag v Českém Těšíně byl čtvrtým hlavním zajateckým táborem ve vojenském okruhu Oberschlesien.

Někdy se k odlišení táborů používalo ještě jedno velké písmeno:

• H (Hauptlager) – hlavní tábor
• N (Nebenlager) – vedlejší tábor
• Z (Zweiglager) – pobočný tábor

Další zajatecké tábory

Mimo zajatecké tábory označené římskými čísly podle vojenských okruhů, které řídilo vrchní velitelství pozemních sil (OKH), existovaly i tábory pod správou vrchního velitelství vzdušných sil (OKL) a správou vrchního velitelství námořnictva (OKM).

• Pro letce všech hodností to byly zajatecké tábory Stalag Luft (Stammlager für kriegsgefangene Luftwaffenangehörige) pod správou Luftwaffe.
• Pro námořníky to byly zajatecké tábory Marlag (Kriegsmarine-Kriegsgefangenen-Mannschaftsstammlager) pod správou Kriegsmarine.
• Mezi zajatými námořníky byly i posádky obchodního loďstva. Jako nebojující civilisté nemohli být válečnými zajatci. Po intervencích Červeného kříže byl pro tyto námořníky zřízen tábor Milag (Marine-Internierten-Lager) – námořní internační tábor.
• Tranzitní zajatecké tábory byly zřízeny jako průchozí tábory před převezením zajatce do cílového tábora. Byly označeny jako Dulag (Durchgangslager für Kriegsgefangene)
• Pro zajaté důstojníky byly zřizovány zajatecké tábory Oflag (Offizierslager für kriegsgefangene Offiziere)
• Zajatecké tábory v blízkosti frontové linie nesly název Frontstalag (Frontstammlager für Kriegsgefangene)

Fungování stalagu

Zajatci byli využíváni k práci v různých odvětvích hospodářství. K nasazení do otrocké práce byly sestaveny oddíly zvané Arbeitkommando (Arb-Kdo), neboli pracovní komanda, která pracovala na pracovištích vzdálených i mnoho kilometrů od stalagu. Stalag jako kmenový tábor plnil pro mnoho zajatců jen funkci lazaretu a dezinfekční stanice (odvšivovací barák).

Povědomí o zajateckých táborech stalag

Historie kmenového tábora Stalag VIII D Teschen je navzdory utrpení zajatých vojáků málo známá. Naopak příběh spojeneckých letců ze Stalag Luft III, který se nacházel poblíž města Sagan (Żagań), je díky literárnímu a filmovému zpracování útěku 76 zajatců známý široké veřejnosti.

Galerie

• 

  Letecký snímek stalagu VIII A blízko města Zhořelec (listopad 1945)

• 

  Stalag 383 u bavorského města Hohenfels (cca 1944)

• 

  Stalag 383 (cca 1941)

• 

  Stalag II D poblíž města Stargard (dnešní Polsko)

• 

  Brána stalagu X B západně od Hamburku

• 

  Hlavní ulice ve stalagu IV B (jeden z největších na německém území)

Odkazy

Související články

• Oflag IV-D

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stalag na Wikimedia Commons