Stabilizátor nálady
Jako stabilizátory nálady nazýváme psychiatrická léčiva používaná k léčbě poruch nálady vyznačujících se intenzivními a dlouhodobými změnami nálad, jako jsou bipolární poruchy typu I nebo typu II, hraniční porucha osobnosti (BPD) a schizoafektivní porucha.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Při použití u bipolární poruchy[1] jsou stabilizátory nálady schopné potlačit (nebo alespoň zmenšit) rozdíly mezi mániemi a depresemi. Náladu stabilizující léky jsou také použity při léčbě hraniční poruchy osobnosti[2] a schizoafektivní poruchy.
Příklady léků[editovat | editovat zdroj]
Termín stabilizátory nálady není chemickým ani biologickým termínem - jedná se o termín, kterým popisujeme účinek. Do stabilizátorů nálady mohou patřit léky z různých lékových skupin, důležité je, že dokážou stabilizovat výkyvy v náladě.
Minerály[editovat | editovat zdroj]
- Lithium (uhličitan lithný) – "klasický" stabilizátor nálady, poprvé byl schválen FDA v USA a stále je populární. Terapeutické monitorování léků je nutné pro zajištění, že koncentrace lithia v krvi zůstává v terapeutickém rozmezí: 0,6 nebo 0,8-1,2 mEq/litr. Mezi známky a příznaky toxicity patří nevolnost, zvracení, průjem, ataxie[3]. Mezi nejběžnější vedlejší účinky patří letargie a přibývání na váze. Méně časté nežádoucí účinky použití lithia jsou rozmazané vidění, mírný třes v ruce a pocit, že pacient je mírně nemocný. Obecně platí, že vedlejší účinky se vyskytují v prvních několika týdnech po zahájení léčby. Lze je zeslabit snížením dávek lithia[4].
Antikonvulziva[editovat | editovat zdroj]
Část látek označovaných jako "stabilizátory nálady" patří zároveň mezi antikonvulziva. Pro tyto látky se někdy používá termín "antikonvulzivní stabilizátory nálady"[5].
- Valproát – tento lék může dráždit žaludek, zvláště když se užívá ve formě volné kyseliny. Jaterní funkce a krevní obraz by měly být monitorovány[6].
- Lamotrigin – Zejména účinný na bipolární deprese. Obvyklá dávka je 100-200 mg denně, kterou lze navyšovat až o 25 mg každé 2 týdny[7]. Pacient by měl být sledován pro známky a projevy Stevensova–Johnsonova syndromu, velmi vzácné, ale závažné kožní reakce[8].
- Karbamazepin – krevní obraz by měl být sledován, protože karbamazepin může snižovat množství bílých krvinek. Terapeutické monitorování léků je nutné.
Pro ostatní antikonvulziva nemusí existovat dostatek důkazů, že je lze používat jako stabilizátory nálady (viz gabapentin, topiramat)[9].
Antipsychotika[editovat | editovat zdroj]
- Některá atypická antipsychotika (aripiprazol, risperidon, olanzapin, kvetiapin, asenapin, paliperidon, ziprasidon, a lurasidon) také účinkují jako stabilizátory nálady[10] , a proto jsou běžně předepisována i v situacích, kdy pacient netrpí psychotickými symptomy[10].
Další látky[editovat | editovat zdroj]
- Existuje hypotéza, že omega-3 nenasycené mastné kyseliny mohou mít stabilizační účinky na náladu[11]. Ve srovnání s placebem se omega-3 nenasycené mastné kyseliny zdají být lepší v kombinaci se známými stabilitátory nálady v redukci depresivních symptomů bipolární poruchy; další studie by bylo potřeba pro stanovení účinků omega-3 nenasycených mastných kyselin v případě, že by byly podávány samotné[12].
Kombinovaná terapie[editovat | editovat zdroj]
V rutinní praxi často není monoterapie (léčba pomocí jednoho jediného léku) dostatečně účinná, a proto se u většiny pacientů provádí kombinovaná (více léků zároveň) terapie[13]. Kombinovaná terapie (atypické antipsychotikum s lithiem nebo valproátem) vykazuje lepší výsledky než monoterapie v manické fázi, co se týče účinnosti a prevence recidivy[13]. Nicméně nežádoucí účinky a přerušení léčby kvůli nim jsou častější u kombinované terapie než u monoterapie[13].
Rozdíl mezi stabilizátory nálady a antidepresivy[editovat | editovat zdroj]
Stabilizátory nálady jsou primárně antimanické, což znamená, že jsou účinné při léčbě mánie a rychlého střídání nálad, ale nejsou účinné při léčbě akutní deprese. Hlavní výjimky z tohoto pravidla, které působí pozitivně na manické i na depresivní symptomy, jsou lamotrigin, uhličitan lithný a kvetiapin.
Spolu se stabilizátory nálad jsou při depresivních fázích často předepisována antidepresiva. To není bez rizik, neboť antidepresiva mohou u lidí trpících bipolární poruchou vyvolat mánii, psychózu, či jiné znepokojivé stavy. Riziko mánie vyvolané požitím antidepresiva u pacienta, který bere zároveň i stabilizátory nálady, není přesně prozkoumané, ale může existovat[14]. Většina antidepresiv se zdá být neúčinná při léčbě bipolární deprese[14].
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mood stabilizers na anglické Wikipedii.
- ↑ "Bipolar Disorder" z webu Texas State - Student Health Centre. Archivováno z originálu dne 28. 8. 2008. (anglicky)
- ↑ "NIMH - Borderline Personality Disorder" (anglicky)
- ↑ MARMOL, F. "Lithium: Bipolar disorder and neurodegenerative diseases Possible cellular mechanisms of the therapeutic effects of lithium". Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry. 2008-12-12, roč. 32, čís. 8, s. 1761–1771. DOI 10.1016/j.pnpbp.2008.08.012. PMID 18789369. (anglicky)
- ↑ KOZIER, B., et al. Fundamentals Of Nursing, Concepts, Process, and Practice. [s.l.]: Pearson Education, 2008. S. 189. (anglicky)
- ↑ ICHIKAWA, J.; DAI, J.; MELTZER, H. Y. "Lithium differs from anticonvulsant mood stabilizers in prefrontal cortical and accumbal dopamine release: role of 5-HT(1A) receptor agonism". S. 182–190. Brain Research [online]. 2005-07-12 [cit. 2018-12-21]. Roč. 1049, čís. 2, s. 182–190. Dostupné online. DOI 10.1016/j.brainres.2005.05.005. PMID 15936730. (anglicky)
- ↑ "Depakote 500mg Tablets". [cit. 21. 12. 2018] (anglicky)
- ↑ HEALY, D. Psychiatric Drugs explained. 4. vyd. London: Churchill Livingstone, 2005. Dostupné online. S. 110. (anglicky)
- ↑ "Lamictal - informace o léku of FDA" (anglicky)
- ↑ TERENCE, A. Ketter. Advances in Treatment of Bipolar Disorder. [s.l.]: American Psychiatric Pub, 2007. ISBN 978-1-58562-666-3. S. 42. (anglicky)
- ↑ a b BOWDEN, Charles L. "Atypical Antipsychotic Augmentation of Mood Stabilizer Therapy in Bipolar Disorder". The Journal of Clinical Psychiatry. 2005. Dostupné online. PMID 15762830. (anglicky)
- ↑ MIRNIKJOO, B., Brown S. E., Kim H. F., Marangell L. B. et al. "Protein kinase inhibition by omega-3 fatty acids". The Journal of Biological Chemistry [online]. [cit. 2018-12-21]. Roč. 276, čís. 14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. DOI 10.1074/jbc.M008150200. PMID 11152679. (anglicky)
- ↑ GAO, K.; CALABRESE, J. R. "Newer treatment studies for bipolar depression". Bipolar Disorders. Roč. 7, čís. 5, s. 13–23. DOI 10.1111/j.1399-5618.2005.00250.x. PMID 16225556. (anglicky)
- ↑ a b c GEOFFROY, P. A., Etain, B.; Henry, C.; Bellivier, F. "Combination Therapy for Manic Phases: A Critical Review of a Common Practice". S. 957–964. CNS Neuroscience & Therapeutics [online]. 2012 [cit. 2018-12-21]. Roč. 18, čís. 12, s. 957–964. Dostupné online. DOI 10.1111/cns.12017. PMID 23095277. (anglicky)
- ↑ a b BEN H., Amit; ABRAHAM, Weizman. "Antidepressant Treatment for Acute Bipolar Depression: An Update". Depression Research and Treatment [online]. [cit. 2018-12-21]. Svazek 2012. Dostupné online. Article ID 684725. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Antidepresivum
- Bipolární afektivní porucha
- Deprese
- Afektivní poruchy (poruchy nálady)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LÁTALOVÁ, Klára; PIDRMAN, Vladimír. "Atypická antipsychotika jako stabilizátory nálady". S. 111–114. Psychiatrie pro praxi [online]. 2007 [cit. 2018-12-21]. Čís. 3, s. 111–114. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stabilizátor nálady na Wikimedia Commons
